Nejmladší z rodu Hamrů

Kladné zprávy: Satoranský je bezpochyby profesionál, jakých se nám zrodilo málo. Role Šulcové, Havelkové, Moučky a jiných je prostě koncert. Vykreslení osidlování pohraničí, zakládání družstev násilím, stranického přesvědčení o Pravdě? je zobrazeno reálně. Zdeněk Liška opět odvedl velice profesionální práci...kdy už vyjde kolekce CD???? Nino Rotta má několik kolekcí, proč ne náš Liška? Záporné zprávy: Dietl, ač velký profík, tu několikrát selhává, děj se vymyká logice. Sokolovský tu režijně selhává každých deset minut ale od něj jsem zvyklý. Je to neskutečně hloupá komunisticko-zemědělská romantická agitka ale s tím jsem počítal. Herecké výkony zejména Hynkové a ostatních vedlejších rolí stojí za hovno. Zdravení Dobrý den, tak známé s Odysey, mezi lidmi, kteří spolu souloží mě tahalo za uši celý seriál. Význam: Seriál zobrazuje, byť tendenčně pravdu o ukradení majetku českým sedlákům. O ztrátě vztahu k půdě a domovu, o ztrátě tradic, které zahubili komunisté. O tom, že do kolchozu i strany se hnali pouze bezcharakterní tupci, velice neúspěšní, žebráci bez páteře, polí a kriminální psychopatické živly s tzv. partyzánskou minulostí. (Vala-Hubert). Je také o příběhu záhumenek a svědčí o tom, že co strana řídila, řídila polovičatě, nebo vůbec. Nakonec násilím stejně Pravdu vždy měla. Jedinými sympatickými postavami seriálu byl můj oblíbený Česťa Řanda: "Voni uvidí co je to hospodařit, sedlák musí myslet mnoho let dopředu". Nebo Bohuš Záhorský, profesor na zemědělce, který jako jeden z mála ví, že i půda potřebuje vědu, jinak se to posere. (21.01.2012)

Ach ten Dietl, ten to vážně uměl vystavět. No nebudu vám mazat huby medem ani jinými ne tolik příjemnými věcmi, je to telenovela z prostředí budovatelského venkova. Během let plynoucí příběh Honzíka, nejmladšího synka z rodiny Hamrů, od krušných poválečných počátků až po skoro šťastné zítřky, útrapy lásky, intriky sousedů, hamižná rodina, agitačka za stranu... ale ty scény, to je báseň. Dietlova síla je v charakterech a Sokolovský odvedl někdy až obdivuhodnou práci při jejich interakci. Hlavní hrdina je inteligentní charakter s kapitalistickými vlohami, který, ač má své chyby, vždy zůstává lidský. Ideální soudruh. Tenhle seriál se strašně příjemně sleduje, že člověk si tu místy až naivnost neuvědomí. Výborná oddychová zábava z dob, kdy zápletky a dialogy ještě nebyly jako bla bla bla, i když se jen blábolí... (30.12.2013)

Prostě to tak bylo. A mimochodem, alespoň bylo nějaký naše zemědělství. Teď máme prd a vořech. Jinak seriál je na svou dobu velmi dobře zpracovaný. Jen ty padesátý léta byly pro sedláky mnohem tvrdší ,než tady popisujou, kdo nechtěl do JZD vstoupit končil v dolech, děda by mohl vyprávět (20.01.2013)

Takovýchto vzorových družstev bylo v celém Československu jako šafránu a pracovní jednotka po sloučení družstev do větších celků se na prahu 60. let pohybovala kolem 10–15 Kčs, o 25 Kčs si mohli mnozí družstevníci nechat jen zdát. Počátek 50. let a následná druhá vlna kolektivizace v jejich druhé polovině je v seriálu vykreslena do značné míry nekonfliktně, neboť se opomíjejí některé důležité momenty, které byly pro zdárný průběh združstevnění vesnice klíčové: předně to byl neustálý nátlak činovníků z ONV a MNV na drobné rolníky, aby do JZD vstoupili, dále to byly také neúměrně vysoké povinné dodávky, které museli drobní zemědělci státu odvádět, družstevníci je měli totiž daleko nižší. Nebylo výjimkou, že rolníkům byla úroda často zabavována, pokud neměli dodávky splněny, takže mnozí z nich se ocitli na pokraji bídy, a navíc jim byly vyměřeny ještě vysoké pokuty (v řádech desetitisíců korun, což při průměrné mzdě kolem 1000 Kčs na počátku 50. let nebyl taky žádný med). Při scelování pozemků dostávali rolníci náhradou půdu o nižší bonitě a na špatně přístupných místech, takže bez mechanizace ji nebyli schopni ani řádně obdělávat. Když už jsme u té mechanizace, pokud měli střední či větší rolníci nějaké stroje, byly jim bez náhrady už na začátku 50. let zabaveny pro potřeby nově vznikajících strojních a traktorových stanic (STS). Protože se do družstev nikdo nehrnul a MNV disponovaly půdou z poválečné revize pozemkové reformy, kterou neměl kdo obhospodařovat, přidělovaly ji drobným zemědělcům do tzv. nuceného pachtu, takže zemědělcům vzrostla výměra půdy, a zvýšily se jim tedy i povinné dodávky, které byly pro mnohé z nich opět decimační. Pokud chtěl zemědělec darovat půdu státu, nebyla tato nabídka začasté přijímána a bylo mu doporučeno, aby s ní vstoupil do družstva – ta se totiž po celá 50. a ještě i v první polovině let 60. potýkala s naprostým nedostatkem pracovních sil, a to zejména z řad mladých lidí. Není proto divu, že nakonec mnozí rezignovali a do JZD vstoupili. O kulacích a jejich vysídlování se taky mnoho nedozvíme, a pokud je přece jen poukázáno v seriálu na některé stinné stránky kolektivizace, jedná se vždy o selhání či chybu jedince, nikoliv systému jako takového. Odhlédnu-li od výše řečeného, nemá seriál s historickou skutečností příliš společného, ale dějiny píší vítězové, takže se není příliš čemu divit. Nicméně řemeslně je seriál zvládnut dobře, pan Dietl psát uměl, ne nadarmo si získal přezdívku Jirásek socialismu, protože se dovedl rozmáchnout k velkým historickým freskám. I proto mé celkové hodnocení je víceméně shovívavé, hodnotím fikční svět, který vytvořil, nikoliv překreslenou historickou realitu, kterou se snažil divákům indoktrinovat. (13.07.2017)

Tomuto seriálu sa akurát hodí tá jedna pekná červená hviezda. V súčasnosti to funguje ako komédia, ale za komančov to bola pre mnohých skutočná dráma. Výprava pôsobí ako lacná inscenácia, ale dejovo to chce byť epické dielo s presahom 30 rokov. Zábavné bolo sledovať, ako do izby v chajde počas 11 dielov pribúda elektrina, sporák, rádio, kachličky, tapety, nové dvere, lavica, kuchynská linka ....... A tie cifry, čo tam lietajú, čo koľko stálo, kto koľko zarobí....... hotová wikipedia. Silná manipulácia, propaganda a Dietlov najhorší seriál. Ani "Žena za pultom" sa "nechytá". (20.03.2012)