Jsem s tebou

Pravé bollywoodské blbnutí. Tříhodinová akční bžunda se nezastaví před ničím. Pro nezkušeného diváka dávka vpravdě smrtící. O zábavu ochuzeni nebudete ani jednu minutku. Buď budete svědky do nevýdané stylizace upravených akčních záběrů, nebo odskočíte do k neuvěření neúnavných hudebních rytmů. Skládání pateticky naparáděné akce vedle infantilní komiky jest pro neznalého Evropana věc nevýdaná. Odpustky za přehrávání i nejzapadlejší postavy rádi vypíšete, s akceptováním tradičně muzikálové formy to bude složitější. Bez nekonečně dlouhých tanečků by film neměl ani dvě hodiny a je skutečně na subjektivním prožitku každého, do jaké míry si melodí právě s podobnou muzikou. Tahle cesta stárnoucího důstojníka do školních lavic zkrátka zůstává příliš u vlastních hranic a těžko je překročí. Pár fandů bude slintat, ostatní nevěřícně žasnout. Jedno je jisté - Indové se nemají za co stydět. Každého nenadchnou, ale formálně jsou zdatní a obsahově zcela vlastní. To jim vlastně můžeme závidět... (03.10.2009)

Barvité prostředí vysoké školy jest prvotním elementem, proč tato tříhodinová indická žánrová směska svižně odsýpá a baví. Sympatičtí hrdinové, komediální figurky převážně se rekrutující z profesorského sboru, spousta tance, zpěvu, lehkosti a vtipu... Prostředí, v němž profesorka chemie jako kdyby si odskočila do školy z obálky indického Maximu, v němž se uhýbá před slinami prskajícího kantora zpomaleně za asistence rotující kamery ála Neo... Až jsem si přál, aby se na to hlavní terorista vykašlal a šel si také zatančit. Jenže to by film přišel o pár přestřelek, při nichž po sobě aktéři pálí výhradně zpomaleně plachtíce vzduchem a zlosyny, jež vybuchují i s celou střechou. V těchto chvílích se vystřídá komedie s dramatem, film začne trochu nudit, ale ve výsledku stejně slaví triumf. Jak vidno, Indové mají kvalitně natočené a zábavné žánrové všechochuťe v malíku. (01.05.2008)

Ale jó-do pohodečky.... Je to taková pozitivní jednohubka pro lidi s nadhledem.. Na mě tam bylo chvilkama možná trošku moc sladkobolných pindů o armádě, ale není to žádná hrůza... V té klasicky dlouhé minutáži to nekonečné omílání některých hudebních motivů působilo trochu monotoně, ale to je nejspíše zase otázka vkusu a aktuálního naladění... Vlastně žádnou vážnější výtku nemám-jen je to prostě o level níž než Om Shanti Om. (22.06.2014)

Farah Khan smíchala úplně všechno. Akční film, Nepolíbenou, Osobního strážce, rodinné drama, komedii, Muzikál ze střední, politické drama, Beverly Hills 902 10 i romantickou komedii. A protože jsme v indickém filmu, všechno to dohromady funguje. Včetně povinných zpěvů a tanečků (rockové číslo na maturitním plese je fakt super, vracel jsem si ho čtyřikrát). Prostě kvalitní kýč v níž učitelce neustále vlají vlasy ve větru (byť stojí v místnosti). Ale, kurva, je to tak skvělý a funkční nápad, že bych jim to sežral i pod vodou. Zajímavé je, že u mnoha filmů skuhrám, jak jsou zbytečně dlouhé. Ale Indové točí v klidu tříhodinové kousky a dokáží to tak, že mi to dlouhé ani nepřijde. (14.02.2016)

Jump Street 21 potkává India/Pakistan Reunited a výsledek je takový běžný. Ve smyslu filmu se Shahrukhem Khanem. On se samozřejmě může přetrhnout, všechno stojí a padá na jeho roztomilých/akčních/zábavných eskapádách, ale osobně bych uvítala hvězdnější obsazení i v dalších rolích. Sushmitu, Zayeda nebo Amritu si příliš neužiju. Zatímco Kabir a Naseeruddin jsou zde jen chvilku, člověk si musí vystačit s Kiron a Bomanem, kteří jsou pouze dobří přihrávači. Ale na druhou stranu SRK na střední je téma, které dokáže potěšit. A nebo je to nakonec Pomáda vs Návrat do budoucnosti? Ale Karan Johar je fakt úchyl. #festivalbollywoodskehofilmu (19.10.2012)