Zákony pohybu

Inu, další majstrštyk! Třináctidílné sociálně-výrobní drama z fabriky, které vypráví o strastech a radostech takových obyčejných flákačů. Celá zápletka se točí kolem toho, že nikdo nic nedělá a dělat nechce. Jen se neustále scházejí, vymýšlejí, jak to udělat, aby nic nedělali a na koho to všechno svalit, kdyby náhodou. I když to občas vypadá převelice špatně a i já se obával, že nakonec budou muset něco dělat! Avšak vždy se ukáže, jak kvalitní tým menedžerů má Radiana a pokaždé se jim podaří ze svízelné situace vybruslit. Tu zneužijí práce dobrovolníků, jindy místního družstva, kopou a svalují vinu na ostatní, zaměstnávají flákače, rozprodávají suroviny, vtírají se a slibují... A když je nejhůř, jedou na idylický výlet k vodě. Ale nebojte se děti, pracovat nebudou. To není spoiler, to je jen tak předvídatelně natočeno! Formy jim udělají jinde, motorky k ventilátorům taky a všechny ostatní nakrmí planými sliby. Když pak na konci vyjebou s prašivým Švýcarem (žijícím v bláhové iluzi, že Češi někdy něco udělají), všichni víme, že je vyhráno. A tak můžeme s našimi hrdiny na veletrhu v Brně uzavřít pomyslný kruh. Ti toho tam zas naslibují... A odpovědnost za všechno hodili na Štěpničku, kterej tam snad jako jedinej skoro něco dělal. Prostě hepyjent! (16.01.2019)

Jakkoliv cenzura prosadila v případě tohoto seriálu svou, podařilo se jeho autorům Lumíru Dvořákovi a Miloši Smetanovi "propašovat" do vodotoku frází až nečekaně velkých množství dokumentárně a zčásti i umělecky cenných scén a výstupů, které ve své době měly až burcující podtext svou syrovostí a věcností. Mnohé z toho, co nás dnes trápí. má právě tady své kořeny. Tehdy byly nenápadné, dnes zápasíme s mnohdy neproklestitelnou džunglí. (25.03.2008)

Sledujeme pro tehdejšího návštěvníka z nesocialistických zemí (newspeakový eufemismus pro kapitalistické země) a dnešní mladé zřejmě dost nepochopitelné vztahy, kdy poptávka vysoce převyšuje nabídku a soudruzi řeší, jak zvýšit výrobu. 1) Sám o sobě je dílo hodné zapomenutí jak svým mizerným schématickým dějem, tak svým ideologickým vyzněním (o hereckých a dalších "řemeslných" výkonech tvůrců ani nemluvě)._____ 2) S bezelstnou otevřeností dílo poukazuje na specifika socialistického hospodaření, aniž si tvůrci zřejmě uvědomovali, jak absurdní popisované vztahy jsou. Konec konců nebyl nikdo, kdo by jim to pověděl. Seriál se určitě na Západ neprodal a třicet let života v zobrazovaném marasmu snížilo rozpoznávací schopnosti nejen diváků, ale i tvůrců._____ 3) A tak sledujeme, jak nadměrné množství materiálu (tzv. nadnormativní zásoby) znamená, že dělníci nedostanou prémie. Ti přitom poctivě pracují. Pokud ne, stejně je nelze vyhodit, protože je třeba souhlasu odborů (ROH) a ty ho jen tak nedají. Ani volně odejít z podniku nelze bez souhlasu fluktuační komise. Šestiměsíční výpovědní lhůta se ještě prodlužovala podle věku pracovníka o 3 měsíce do 30 let věku, o 2 měsíce do 40 a o 1 měsíc nad 40 let). Ve filmu popisovaný způsob, jak se zbavit flákačů, patřil už tehdy spíše do říše pohádek než reality._____ Mezi pohádky patří i vyšachování švýcarské firmy._____ 4) Obchodní smlouvy (tzv. dodavatelsko-odběratelské vztahy) se netěšily velké vážnosti. Dodavatelé mohli poslat zboží klidně i s několikaletým zpožděním. Protože odběratel mezitím už nemusel mít peníze na výrobu, dodaný materiál se ztrátou prodal a jelo se dál. Vše probíhalo pod starostlivým dozorem Komunistické strany Československa, která v rámci tzv. kádrové politiky posuzovala, vybírala a schvalovala všechny manažery._____ 5) Jen tak mimochodem se dozvídáme, že návštěva lékaře zabrala celý den nebo že lidé odcházejí v pracovní době nakupovat, protože po konci směny už zboží není k mání._____ 6) A to všechno nám říká prorežimní propagandistický seriál, vyrobený v létech největšího politického marasmu. Každého napadne, jaká musela být skutečnost, když i povolená velmi omezená kritika vypadá takto._____ 7) Jak znovu a znovu opakuji, vždy hodnotím filmy z dnešního pohledu. V době vzniku jsem dílo ani nezaznamenal. Svou diváckou premiéru jsem zažil až nyní. Z dnešního pohledu je seriál mimořádně zajímavý jako autentický zdroj dobových poměrů a způsobu myšlení. Neviděl jsem dosud film, který by výstižněji ukázal, co znamenal socialistický hospodářský systém v praxi._____ 8) 25letému Antonínu Procházkovi (Ladislav Bidlo z projekční kanceláře) a 23letému Ondřeji Pavelkovi (nováček ve flákačské partě) to v těsných džínách fakt slušelo. (10.01.2019)

Socialistický manufakturní porno nejvyššího kalibru s hororovými prvky. Ušlechtilá myšlenka potopená v bezbřehé propagandě. Nicméně opět - v dnešní době již nemá tento film takový význam pro jaký byl stvořen. Dnes tu máme hluboký ponor do poměrů té doby a nostalgický výlet pro pamětníky. A jako bonus zmíněnou ušlechtilou myšlenku fungujícího a prosperujícího podniku bez podvodníčků, lemplů, šíbrů a jiných vychcánků. A ještě něco - film dává mladým motivaci snažit se a učit se jak říkával Grebeníček, nebo Lenin?, aby neskončili v podobné fabrice. Protože zjištění, že některé podniky vypadají i v 21. století velmi podobně (vzhledem, výbavou a přístupem), jako tento je opravdový HOROR. A vono ani moderní fabrika nezapře fakt, že je to fabrika...Takže pozor na práci u pásu se home office nevztahuje! V seriálu je také zachycena urputná enviromentální snaha a to je vyloženě nadčasové téma hodné právě současnosti. (12.01.2024)

Zákony pohybu jsou kvůli minimálnímu reprízování bohužel téměř zapomenutý seriál, ale o to příjemněji mě překvapily, myslím, že jim dost prospělo vystřídání pseudoartistního scénáristy Dietla mnohem syrovějším Milošem Smetanou. Tvůrci zřejmě dostali zadání kritizovat povolené nešvary za účelem upevnění socialistické morálky, avšak této příležitosti využili k vytvoření dost krutě zábavné satiry dysfunkčnosti státně socialistického ekonomického systému a seriál je tedy skvělým dobovým dokumentem. Potíže s plněním plánu, přebytky, nedostatky, rozkrádačky, melouchy, novátorství realizovatelné pouze tajně či neschopnost zbavit se agresivně líných dělníků (drsní chlapáci ztvárnění Somrem a Faltýnkem si dokonce troufli na urážku nadřízeného: "Vy byste chtěl jednat s dělníkama jako za kapitalistů.") skládají dohromady vskutku apokalyptický obraz, který patrně byl důvodem, proč se seriál hrál před Listopadem pouze jednou. V posledních třech dílech se sice autoři snažili na poslední chvíli seriál zlegitimizovat toporným sentimentem a až pohádkovou didaktikou, avšak když už jsem pomalu začínal být naštvaný, že se dílo úplně zkazilo a spadlo do propagandistické šedi, tak tvůrci přišli s absolutní bombou v podobě ženské dělnické vzpoury. Herecké výkony jsou na normalizační poměry až překvapivě intenzivní, nejlepší bylo rozhodně původní vedení Radiany sestávající se z Růžkova lidsky sympatického, ale manažersky již naprosto vyhořelého ředitele Draxlera, jehož naivita a bezelstný alibismus umožnily zlým náměstkům v dokonalém podání Munzara, Brouska a Urbánka zcela ovládnout podnik. Kontroverznější již je výkon téměř neznámého Viktora Vrabce v roli zachránce Radiany, nového ředitele Hájka, protože ač měl zřejmě působit jako správný kladný hrdina, tak můj nejsilnější dojem z něj byl, že neustále po upířím způsobu cenil zuby, čímž seriál dosti problematicky žánrově posouval. Místy seriálu škodí tradiční Sokolovského neobratnost v soukromých liniích postav, ale zas na druhou stranu bychom jinak přišli o neuvěřitelně sexy balící hlášku Procházkova konstruktéra Bidla vůči jedné z dělnic: "Nechceš seřídit soustruh?" Patrně nejpozoruhodnějším aspektem seriálu je ovšem až maniakálně eklektická hudba Karla Mareše plná zběsilých nástrojových, žánrových i harmonických kombinací, jakož i mimořádně chytlavých melodií, kterým vévodí nebezpečně okouzlující znělka. Pokud by snad tyto dobové módní výstřelky někoho urážely, může si spravit chuť na častých zkouškách amatérského komorního souboru vážné hudby vedeného Peškovým úžasně roztomilým kapelníkem, který nechce v souboru žádného divokého vlasatce. (29.11.2022)