Něco jako láska

Jemně humorné, příjemně zahrané, atypicky napsané. Určitě nikomu nechybí fekální úlety z posledních let, takže uvítá tuhle standardní vztahovou romanci. Sice propírá klasická klišé, ale tvůrci nám k tomu nabízejí originální prvky, které natolik sedí ústřední (hlavně v jejím případě nesmírně přirozené) dvojici Amanda Peet - Ashton Kutcher. Právě oni dva dodávají celému filmu vnitřní půvab: zažitá pravidla žánru vyznívají díky nim zcela jinak (citovému vývoji v rozmezí sedmi let by moc lidí asi jinak neuvěřilo) a u množství situací (samozřejmě výjimky se najdou) zůstává příjemná věrohodnost. Hodnocení navíc pomáhá i vydařený soundtrack (Aqualung, Jet, Groove Armada, Anna Nalick…). (19.07.2006)

Ach jo, zas ten samej konec, hned mi bylo jasný o co jde a jak to dopadne, i když se to na první pohled tvářilo jinak. Zase jeden z tuctových konců, který sme viděli už 100x, bohužel v životě to většinou chodí jinak...Kdyby to bylo na mě, udělám to uplně jinak a z diváků vytáhnu maximum emocí a všeho co v nich je, protože potenciál na to byl, jenže bohužel, takhle je to lepší nadprůměr .. (26.09.2006)

Romantická komedie, v které chybí humor (nebo není vtipný) a romantika je v něm strojená a nezajímavá. Náhodou se potkají, pak s v průběhu let párkrát krátce setkají, aby si uvědomili, že se milují - tomu snad ani nejde uvěřit. Oba hrdinové mi přišli nesympatičtí, ona vypadá o dost starší, ani jeden nepředvádí ani humor ani dramatický výkon. Značně by pomohlo, kdyby film měl jen 90 minut, ale obávám se, že by to nic nevyřešilo. (28.02.2012)

Nezáväzná romantická plytčina, ktorá ukazuje vývin mladíckeho vzťahu-nevzťahu v rôznych, rokmi vzdialených životných úsekoch. Ale robí to s takou ľahkosťou a nepremyslenosťou, že sa potenciál námetu načisto vytráca. Slabučký, rutinne a autorom bez životných skúseností zbuchnutý scenár. Herci sú príjemní. Cieľové publikum: 16-22 a ani noha naviac. Tí starší nech siahnu po Before Sunset. (26.06.2005)

Potřebuji se ospravedlnit. Nechápejte mě špatně. Ty dvě hvězdičky jsou jen za Kathryn Hahn. Obvykle za herce dávám i víc, ale tady by to vypadalo špatně. Jelikož u dvou hlavních herců se o nějakém hraní nedá mluvit. Amanda Peet dělala stále stejné obličeje, prostě se urputně šklebila do kamery, Ashton se to snažil uhrát na svou hezkou tvářičku a tělíčko. Dobře, je sice pravda, že jsem byla šťastná ze San Francisca, protože je to mé vytoužené město, chytám každé informace, které jsou o tomto městě známy. Film je určitě zajímavý, že skáče mezi roky a mezi městy, ale tady by to nezachránil ani příjezd mimozemšťanů. K dobru dávám samozřejmě skvělou Kathryn Hahn, hluchého bratra a počkat, když nad tím přemýšlím, tak už nic nevymyslím... To byla světlá stránka, teď k té druhé (nebo ji mám nazvat temnou?). Herci (hrozní), fotoaparát (Canon není fotoaparát!), dialogy (nudné), scénář (o čem že to bylo??), fotky (to nebyly fotky, to byly barvy ve čtverci, které postrádaly smysl), námět (vážně začínám nesnášet romantické komedie), hudba (falešná), vtipy (ani za mák nebyly vtipné, ale pokud vám připadá vtipné, že někdo narazí do skla, tak prosím). To nebyla láska. To nebyla romantika. To nebylo něco. To bylo nic... (09.02.2012)