Úsměv Mony Lisy

Nemám potřebu se komukoli omlouvat za to, že jsem to v polovině vypnul a dal 2*. Zas tak strašně blbý, aby se na to nedalo vydržet dokoukat, to zase teda nebylo a 1* si to skutečně nezaslouží, ale prostě jednoduše mě to zkrátka vůbec nebavilo. Slušně řečeno to byla šílená nuda a je mi naprosto jasné, že druhá polovina se ponese v naprosto totožném duchu. Newell mi potvrdil, že je na světě spousta mnohem lepších režisérů a scénárista by se také měl podrbat na hlavě... Někdo může nnamítnout, že tento snímek akorát není můj styl a správně jsem se na něj nenaladil. To je možné, už jsem se dodíval do konce i na horší filmy. Ale nedá se nic dělat. Všichni mě tam otravovali (nebo spíš otravovaly) - dokonce i Kirsten Dunst. Už dlouho jsem s ní nic neviděl a tímto mě opravdu nepotěšila. To už je druhý film s ní, na který jsem se nedokoukal. Radši nepřiznám, co bylo tím prvním nebo mě bude chtít plno zdejších rozhořčených horlivců zabít. :-) Poslední informace, jen tak na okraj: no a český dabing tomu také příliš nepomáhal... (30.01.2009)

Obsah filmu je klasický otřepaný příběh učitelky, která si získala třídu potížistek, ale kladem je jeho zasazení do prostředí školy, která vychovává ženy k dokonalosti, kdy získají paradoxně skvělé vzdělání, aby pak doma uvařily včas večeři a postaraly se o domácnost. Velmi příjemnou změnou byla Kirsten Dunst v roli naprosto odporné mladé ženy. (01.07.2007)

Úžasné herečky, kterým vévodí Julia - co víc si přát. Od pradávna mám tuto herečku neuvěřitelně ráda a její zářivý úsměv mě vždycky potěší a navodí skvělou náladu. A musím se přiznat, že hvězdička navíc to je skutečně jenom díky ní. Film to byl krásný, ale chvílemi bohužel zdlouhavý, což mi dost kazí celkový dojem, ale stále mám před očima odjíždějící auto s usměvavou Julii Roberts a jejími dívkami, které si získala na svoji stranu, a proto 4* (29.12.2009)

Svobodomyslný učitel s nejasnou minulostí, záporným vztahem k autoritám a naopak kladným vztahem ke svému oboru, který svou životní i profesní filosofií naprosto zásadně ovlivní některé studenty. Mona Lise Smile je feministickou variací Weirovy Společnosti mrtvých básníků. Oba filmy mají společné i téma nalezení vlastní osobnosti a role v budoucím životě – zatímco u mladíků ze Společnosti mrtvých básníků jde o to co a jak budou po skončení univerzity dělat, studentky z Mona Lisa Smile řeší existenční problém možnosti postavit se před tuto volbu. Rigidní americkou poválečnou společností vštěpovaná role manželky a domácí puťky (monogamie a rodina nade vše) se jeví jako jediná možná „volba“. Univerzita je elitní plemenářský závod, který produkuje vzdělané ženušky – přesně takové které si vybírá úspěšně graduovaný student ze Společnosti mrtvých básníků. Výtvarné umění má být klíčem k nalezení sebe sama – skrz nekanonickou interpretaci klasických děl se hrdinky učí samostatnému myšlení, které nelze spoutat konvencemi. Zatímco ve Společnosti mrtvých básníků byla poezie opravdu živým a funkčním nástrojem sebenalezení, je v Mona Lisa Smile výtvarné umění pouze znouzectností – jedinou fungující scénou je odhalení obrazu Pollocka, který působí ve strnulém protředí filmu opravdu jako zjevení. (11.10.2006)

Úsměv Mony Lisy je úsměvný film ukazující americké maloměšťáctví, povrchnost a snobství padesátých let. Klidné vody velmi konzervativní univerzity Wellesley nabourá milá, ale nijak zvlášť výrazná Julia Roberts, aby změnila život čttyřem studentkám, které Julii s klidem válcují. Kirsten Dunts byla jako Betty skvělá. Hrála naprosto přesvědčivě z manželství zklamanou ženu, která potřebuje pokořit někoho jiného, aby si sama nepřipadala nejhůř. Julia Stiles nedostala moc prostoru a vlastně ani neměla moc co hrát. Maggie Gyllenhaal mi byla z celé čtveřice asi nejbližší. A poslední Connie, s přehnaně malým sebevědomím, která nakonec dopadne lépe než Betty. Úsměv je poklidný, ale ne nudný. Jeden z nejlepších vánočních filmů. A Topher Grace je ve své miniroli opravdu roztomilý:) (29.07.2007)