Sluneční stát

Tvorba Martina Šulíka patří s těch porevolučních k těm zdaleka nejsympatičtějším. Od citlivého Slováka lze vycítit upřímnou snahu, on žádné umělé stereotypy nevytváří, byť se konkrétně zde nechává inspirovat tou nejtradičnější realitou prost vzruchu a vizuální představivosti. To dobré ale je, že k těm opakujícím se tragikomickým formulkám od převažující většiny umělecky bezradných fušerů přidává i dávku nezodpovězených otázek. Žádné fňuky, ale dosti tvrdé hledání podstaty. Jeho postavy navíc skutečně dýchají životem, žádný Macháčkovský typ tvorby na tělo, věřím, že Šulík odsledoval i detaily gest od reálných osob. K tomu samotnému principu kladení dotazů - Šulík rozhodně není mudrc, všechno se rozvíjí v rovině náznaků. Ani postavy si své peripetie do závěrečných titulků nemůžou zcela vyřešit, protože to prostě nejde. Život jde dál a rázný řez je jen v pohádkách. Přesto jsem měl s posledního závěru příjemný pocit spokojenosti, minimálním prostředkem v něm Šulík lidsky a věrohodně ukázal, o co v životě jde. Pro mě osobně jedna z českých špiček. (10.05.2010)

Ač jsem žena, film se mi líbil. Hned vám vysvětlím proč. On sice spíše ukazoval svět mužů, protože hlavními hrdiny byli čtyři muži, ale mi to teda nevadí, navíc mu dávám velké plus, protože v kraji, o kterém byl film, žiju a musím říct, že se filmařům podařilo vykreslit problémy a dobu, místa, postavy a děj přesně tak, jak to tady prostě je. To se mi líbilo. Holt život tu máme krušný, páč Praha je daleko a jsme pro ně spíše daleká cizina, ale žije se tu krásně. Takže film dostává body především za dobré herce a bezvadné vykreslení realističnosti našeho kraje a "Ostravy černe, děvuchy věrne". (05.12.2013)

Chudák Csongor Kassai! Tak blbě napsanou postavu s extrémně debilníma replikama si fakt nezasloužil, hlavně jeho druhý výstup. Zajímavý projekt, Navrátil ani Bareš coby Ostravaci nepřesvědčí na sto procent, ale souznění s Kostelným a Martinkou docela funguje. Pro mě překvapivě je nejsuverénnější a nejsympatičtější Ľuboš Kostelný. Líbila se mi velmi civilní Anna Cónová, byť její role nebyla velká. V marastu česko-slovenské novo miléniové tvorby docela zajímavá pecka, spíš pozitivně. (29.03.2014)

Možno najmenej artový Šulíkov film. Na seba takmer neupozorňuje, postavy sú dôležitejšie. Dôležitý genius loci, do Ostravy po tomto filme na dovolenku nikto nepôjde. Ošarpané pajzle, bary, herne, hnusné byty. Napriek tomu sa tu cítime s postavami- babrákmi príjemne po celú dobu. Majú svoje vážne problémy, ale majú samých seba. Stačí to? V niektorých, tých najťažších fázach života, možno aj áno. (22.05.2016)

Příjemný film za 70%. Technické parametry na nebývalé výši, škoda, že to někdy tak šustí papírem a že se ve scénáři objevují školácké chyby (když postava nenadále shrne pro diváka svůj život ve dvou větách a bez vyzvání, pokouší se o mě mrákoty, i hlášky zaváněly vykonstruovaností). Jinak fajnový feeling. Na české poměry pecka. (21.06.2006)