Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Festivalovými vavříny ověnčená alegorie současného světa na motivy povídek E. A. Poea ve fantaskním obraze režiséra Jana Švankmajera. Podle vlastního scénáře natočil výtvarník, scenárista a režisér Jan Švankmajer film Šílení, který označuje za „filozofický horor“ a je opět kombinací hraného filmu s animovanými pasážemi. Tématem jsou absolutní svoboda, civilizační represe a manipulace. Scénář volně vychází z motivů dvou povídek E. A. Poea: „Zaživa pohřben“ a „Šílený psychiatr“. Tyto motivy jsou skloubeny v samostatný děj, který s uvedenými povídkami nesouvisí. Jednou z hlavních postav je Markýz. Tato postava je inspirovaná markýzem de Sade. „Ve scénáři jsem použil některé autentické texty de Sada. Je to film hraný, animace je použita jen skromně ve snech. I když se děj filmu zdánlivě odehrává začátkem 19. století ve Francii, je plný anachronismů a reálií dneška, protože tento film je alegorií současného světa. A blázinec je jeho výstižnou kulisou,“ říká Jan Švankmajer. (Česká televize)

(více)

Recenze (290)

Krissty 

všechny recenze uživatele

Čekala jsem normální horor, ale tohle? To bylo ještě šílenější, než jak bych si to dokázala představit ve svých nejšílenějších představách. Jan Švankmajer je totální šílenec a jeho nápady musím označit za šílená zvěrstva. Ale teď vážně... Je to perfektní snímek, který dokáže šokovat. Někoho živým masem, jiného rouháním. Nejsem sice věřící, ale k víře chovám přirozenou úctu. Ale tohle bylo trošku moc i na mě, takže musím od sledování tohoto filmu odradit křesťany a citlivé vegany. No a teď ta filmovější stránka věci. Herecké obsazení je naprosto dokonalé. V těch rolích bych si snad nikoho jiného lépe představit nedokázala. Liška, Geislerová i další úplně váleli. Občas to sice vypadá trošku jako parodie, ale to ničemu neškodí, naopak. Je to příjemné pokoukáníčko, přičemž Poe a de Sade jsou spojeni nenásilně a nenápadně, takže člověk ani nepozná, kde jeden příběh končí a druhý začíná. A záhada na závěr: Ještě jsem se nezmínila o Třískovi. Protože Tříska byl skvělý šílenec, který si může s hrdostí dovolit nosit přívlastek Markýz! ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Šílení jsou v evoluční řadě Švankmajerových filmů cosi jako výrazný vývojový skok, neb většina hlavních postav mluví a jeho filmu už nevládne animace, ale hrané pasáže. Jedno z tak typicky švankmajerovsky animovaných surrealistických intermezz, kde slepice požírající mleté maso snášely vejce, z nichž se pak líhne opět ono pozřené maso, říkalo symbolicky mnohé - maso plodí zas jen maso, ID plodí zase jen ID. Silná metafora dnešního světa. Nikdo mi ale nevymluví jedno - z umělecké obsese syrovým masem musí logicky vyplývat jediné - Švankmajer musí být vegetarián... i když, kdo ví... ()

Reklama

SOLOM. 

všechny recenze uživatele

Po dějové stránce byl film velice dobrý, i když náročný divák asi moc nepochopí tvorbu režiséra. Jde o dílo, které se na českém filmovém plátně nikdy před tím neobjevilo. Odkrývání jednotlivých postav je famózní a neustálé zvraty znejistí diváka tak, že brzo přestane rozlišovat, kdo je blázen a kdo normální. Jde o celkem kontroverzní dílo a já mu nechci přehnaně lichotit ani ho poškodit. Proto budu hodnotit svůj dojem. Jelikož je to první film, který jsem od tohoto režiséra viděl a občas jsem se v ději ztratil, dávám hodnocení 70%. ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Hnus je hnus, ale samozrejme od žida je to kvet voňavý. Veľmi rád by som videl reakcie slniečkárskych pseudo intelektuálov, keby niekto - v štýle pražského žida Švankmajera natočil film, kde by sa urážalo náboženské cítenie židov. V hlavnej úlohe by mohol byť šialený rabín, ktorý pri čítaní tóry vešia pajesatých židov na sochu Mojžiša, zaveseného dolu hlavou na chrámovej opone v synagoge. Bol by to umelecko filozofický jude horror! No ale silne pochybujem, že by na to niekto dostal od štátu tak štedré dotácie aké mal k dispozícii obrezaný Švankmajer, keď točil túto idiotskú fantasmagorickú pičovinu. * ()

Beast 

všechny recenze uživatele

Neuvěřitelně silné dílo - s opravdovou myšlenkou a hloubkou. Do dlouhé době skvělý český film. Ač se mi Otesánek přiliš nelíbil, tady pan Švankmajer opět ukázal své mistrovství. Ne jako americká rádoby-filosofie, které místní "kritici" vyzdvihují do nebes a slepě přijímají - škváry jako KILL BILL nebo Matrix a podobné zhovadilosti. Když se ale setkají s opravdu dobrým a silným filmem, který ale nemá PR, že je hluboký a nepřišel z Ameriky, nevidí si ani na špičku nosu. To jsme my Češi. Je mi tady v Čechách pana Švankmajera líto - umělce kterého nám jinak závidí celý svět. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (10)

  • Film byl vybrán jako zástupce českého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 2006. (orkadimenza)
  • Snímek se natáčel na hradech Lipnice, v zámcích Byšice, Březno a Peruc, v okolí Slaného, Knovíze a Jílového u Prahy a na Malostranském hřbitově. Ateliérové scény se točili v dekoracích studia Athanor v Knovízi. Točilo se od října 2004 do května 2005, celkem 130 dní, z toho 65 dní s herci. (Zdroj: Česká televize)
  • „Scénář v podobě literární předlohy existuje již od 70. roku. Na přípravě jsme začali pracovat na konci roku 1999, hned po dokončení Otesánka. U projektů Jana Švankmajera je tato dlouhá příprava běžná. Vybírají se motivy, diskutujeme o hercích, Jan Švankmajer průběžně pracuje na scénáři a dáváme dohromady finance,“ řekl Jaromír Kallista. (Zdroj: Česká televize)

Související novinky

Švankmajer letos na Oscary nedosáhne

Švankmajer letos na Oscary nedosáhne

18.01.2007

Americká filmová akademie už oznámila užší výběr pro nominace na Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film. Z šedesáti tří filmů vybrala devět titulů, které se ještě poperou o místo v nominační… (více)

Český lev 2005

Český lev 2005

27.02.2006

V sobotu 25. února 2006 proběhlo v paláci Lucerna předávání 13. ročníku výročních filmových cen České filmové a televizní akademie, Český lev. Podle všech očekávání si pro nejvíce sošek přišli lidé,… (více)

Dny evropského filmu běží

Dny evropského filmu běží

29.01.2006

Jen abyste nezapomněli... momentálně probíhá až do 5. února v pražských kinech Světozor a Aero promítání filmů v rámci festivalu Dny evropského filmu. Od 6. do 14. února pak bude festival probíhat v… (více)

Dny evropského filmu

Dny evropského filmu

13.01.2006

V Praze ve dnech 26. 1. 5. 2. 2006 v kinech Světozor a Aero a následně v Brně od 6. 2. do 14. 2. 2006 v Sálech B. Bakaly a Scala proběhne 13. ročník filmového festivalu Dny evropského filmu. Na něm… (více)

Reklama

Reklama