In nomine Patris

Silný příběh trochu snižují odbočující linie - partnerské pletky filmařů a prozření režiséra (Jiřího Laggmajera), který ví, na čí straně barikády stojí. I když z hlediska plynulosti děje je scénář vystavěn velice umně a prakticky všechny postavy mají stejně důležitou roli - zajímavými postavami jsou oba četníci, nebo sedlák, který vysvětluje svou teorii "Ve jménu otce". Číhošťský zázrak by si zasloužil filmové zpracování. (13.02.2012)

"Ty si myslíš, že keď proti tebe nemáme žiadne dôkazy, že sa ti nemôže nič stať?" Ale stane sa, verte, že sa stane. Ono v tej dobe skutočne netrebalo veľa. STB vtedy vedela šikovne zatočiť s každým, kto sa jej zdal nepohodlný. Ak dôkazy neboli, rýchlo si ich vyrobili sami. Ak neboli svedkovia, rýchlo našli a podplatili si falošných. Potom už iba stačilo mlátiť a vyhrážať sa dovtedy, kým ste nepodpísali priznanie. Na tom však často veľmi nezáležalo, Či ste nepodpísali alebo nie, vyfasovali ste takmer rovnaký trest. Zlomiť vás brali ako bonus. Presvedčivý tv film o vtedajších pomeroch, takých prípadov odsúdených kňazov boli desiatky, možno stovky, väčšina z nich si to odsedela v Leopoldove, ale samozrejme nie len tam. Je fajn, že s touto témou prišiel niekto aspoň na poli tv filmu, aj keď téma by si žiadala solídny tv film a čo najväčšiu popularitu v prípadnom úspechu, aby čo najviac mladých vedelo, ako tu kedysi fungovalo, videli rozdiel a možno viac si cenili to, čo majú dnes. 80%. (26.12.2014)

Od uměleckého dokumentu - a tím tento film je - nelze čekat víc než od uměleckého dokumentu. Vždy jsou dvě možnosti: natočit ho dobře nebo špatně. Ambici točit špatně režisér Polišenský viditelně postrádá. Mj. špičkovým hereckým obsazením, které zvolil. Je to nepopiratelný zločin režimu té doby. Jeden z mnoha. Bohužel. (29.10.2021)

Autorům tohoto filmu se sice podařilo vytvořit drama lidských osudů. ale zůstali až příliš popisní, dokumentarističtí. Jenže i dokument má jisté zakončení. Když už se dotýká takového tématu, neměl by zůstat u popisu události, ale také dovysvětlit její souvislosti ve světle osudu hlavních aktérů. Dobře, farář Toufar byl umučen, ale co ostatní lidé? Četník z Čihoště, Toufarova neteř (Klára Issová), a vůbec obyvatelé Čihoště či filmaři, kteří se zhostili natáčení dokumentu v padesátých letech (Langmajer, Kříž). Přišlo mi smutné, že někomu tato událost přinesla pouze rande (Kříž, Vondráčková), což bylo ve filmu patřičně ukázáno, ale to hlavní, kromě titulků v závěru filmu, jsme se nedozvěděli. Nedotažené do konce, jako by se autoři nechtěli nikoho dotknout, nikomu ublížit - jako ti v padesátých letech. Skvělý Lagmajer, Preiss, vážný Potměšil či Michal Pavlata. Ale jinak nedobrý pocit z nevyužitého potenciálu filmu. (13.02.2012)

Ešte nech niekto hovorí, že „za minulého režimu bolo lepšie“, a keď počujem tieto slová z úst veriacich, tak žasnem. Jeden malý zázrak vytočí eštebákov do červena, a jedného dokumentárneho režiséra prinúti zamyslieť sa nad vierou z iného pohľadu, než na aký je zvyknutý. Komunistická filmová tvorba, to nie sú len príjemné české komédie, ale aj takéto vykonštruované dokumenty. Príbeh je silný, len mu ublížilo slabšie televízne spracovanie. –––– Řekl bych, že když někdo věří v Boha tak strašně moc, jako ten Toufar, tak nemůže udělat podvod, který je s tou vírou spojený. – Jo, tak to hlavně nikomu neříkej. (17.12.2014)