Dvanáctiletí

Na festivalech to musel být oblíbenec, i běžnému divákovi se musí líbit. Dokonale rozpráší iluze o nevinnosti dětí, které se radují i trpí po svém. Jedna před svými vrstevníky vyniká bystrostí a vyspělostí, druhý kilogramy a zranitelností, třetí svým introvertním chováním, které umocní ztráta milovaného bratra. Právě tragická smrt jeho dvojčete ještě víc upozorní na to, jak se tahle trojka cítí v tomhle divném světě nespravedlivě. Volání o pomoc nenachází adresáta. Traumatizovaní vyděděnci řeší potíže po svém, někdy až na hranici další tragédie (svérázný postup u obézní matky). Syrové drama potěší hereckými výkony malých neherců, kteří nejdou se stádem, ale postupnými krůčky si razí své místo na slunci. Všechny tři minilinie jsou svojí závažností vyrovnané, silné a věrohodné. A to musí potěšit. (04.08.2014)

Dětská trápení nelze brát na lehkou váhu, ale bohužel většina rodičů to dělá, aniž by si to uvědomovala. A twelve and Holding ukazuje, kam až takové ignorování může dojít. Dětská trápení třech dětí jsou tu podána různým způsobem a častokrát jsem se neubránil úsměvu. Zejména u obézní rodinky. Ale jak film postupně gradoval, smích odumřel a nahradilo ho pochopení doprovázené povzdechem, protože jakkloiv občas může zdát, že příběh zachází za hranu, působí nakonec zcela reálně a člověk se s ním může identifikovat. Kor když má doma dvanáctiletého puberťáka. Výborné představení všech dětských protagonistů a potěší i Jeremy Renner či Linus Roache ve vedlejších rolích. 75% (23.09.2014)

Každé z těch dětí by mohlo mít svůj vlastní film, protože u všech osudů dětí je hluboká myšlenka, ale nebyl jim dán větší prostor k vývoji a prohloubění té myšlenky. Každá rodina má na svých pomyslných bedrech problémy, se kterými se musí dříve či později vypořádat, ale nesmí přitom ztratit společnou řeč. Pak se horko těžko hledá a cesta k ní nebývá sypaná růžovými lístky, ale je pěkně trnitá. Drama je to opravdu syrové a díky těm neznámým tvářím je i realistické, civilní a věrohodné, takže se s tím může člověk poměrně lehce stotožnit. (05.10.2011)

Děti dokáží být vůči sobě neskutečně kruté, zvlášť pokud někdo „vybočuje z řady“, to je známá pravda. Film začíná zlomyslností, která ve spojení s hloupostí zaviní tragedii a poznamená každého ze zbylé party vyděděnců. Traumata poznamenaných dětí, které si navíc připadají nepochopené i dospělými, protože ti se potýkají se svými problémy, děsy a nebo jenom pohodlností. A proto si k nápravě toho svého maličkého a nespravedlivé světa zvolí vlastní a mnohdy ten neextrémnější způsob jaký si bylo možné vybrat. Film je rozhodně „ jiný“, má naprosto neznámé herecké tváře, zabývá se závažnými tématy, ale na mě tam bylo těch tragédii a traumat nějak moc a jejich řešení …. No, to už posuďte sami. (01.11.2006)

Nešiel som do toho s veľkými očakávaniami, ale film ma postupne prikoval o stoličku a navodil zmes rôznych pocitov. Páčila sa mi réžia, natočené to bolo bravúrne. Najskôr sa dej točí okolo trojice kamarátov, ktorých priateľstvo ešte umocní tragédia a potom sa rozoberajú problémy každého z trojice zvlášť. Dospievanie dokáže byť niekedy veľmi kruté, a keď sa k tomu pridá nezáujem a nepochopenie zo strany rodičov, problém môže byť na svete. Záver bol strhujúci, páčilo sa mi, že scenár išiel až do absolútne krutého trpkého konca a ukázal tú najhoršiu možnú variantu jedného z trojice, čo môže slúžiť ako výstraha pre všetkých rodičov. (30.09.2013)