Piknik

Filmové zpracování divadelní hry L. Smočka, jež ukazuje psychologické pochody a charakterové změny u opuštěných vojáků v džungli někde ve jihovýchodní Asii. Celý snímek se odehrává na jakémsi palouku obklopeným džunglí a herci tak dostali maximální prostor a příležitost zaujmout svými hereckými výkony. V rolích vojáků se představil M. Sandhaus, jako četař, velící onomu vojenskému útvaru, bohužel opustivší scénu velmi brzy, dále tajemný provokatér M. Macháček, psychicky labilní J. Hálek, agresivní J. Somr a nejméně výrazný P. Landovský. Kouzlo snímku spatřuji jednoznačně v postupném odhalování skutečného charakteru jednotlivých postav, dialogy však hodnotím pouze jako průměrné. Osobně pociťuji jisté zklamání, neboť jsem byl nejvíce natěšen na pardubického herce M. Sandhause, ten však dostal minimální prostor, jeho nepřítomnost však vyjadřovala významný psychologický prvek pro ostatní vojáky. Díky netradičnímu zpracování a kvalitním hereckým výkonům všech hereckých osobností se nakonec přikláním ke čtyřem hvězdám. (01.12.2013)

Je to strašná píčovina! Američtí vojáci se pohybují na střeleckém ostrově s německými samopaly. Řvou u toho jak paviání. Každej Japonec je uslyší na kilometr a to i Japonec v Libni.  Je jim kolem 40-50. Nemaj helmy. Žvaněj kraviny. Typický amík je Lanďák, to je k posrání! Půjdeme dál, dokud nenarazíme na Japonce. A co zásoby? Takto to dopadne, když idiot Smoček  napíše volovinu na téma o které ví hovno. Byl vůbec v armádě? Knížky typu Nazí a mrtví a Hlava 22 napsali kluci, co v tý armádě byli!  Smoček a Sís ať píšou o JZD! Debilové! Milota skvělá kamera a červený filtr. (25.12.2023)

Solidně natočená a docela slušně zahraná, ale také mdlá a nedůvěryhodně napsaná konverzačka, u které sice chápu, o co se snaží, ale moc jí to nefunguje a necítil jsem z ní, že by se měla odehrávat na konci druhé světové války. I přes příjemnou stopáž a fakt, že za Československa zde vznikl film o amerických (!) vojácích, se snad ani nevyplatí tuhle těžce zapadlou a zvláštní záležitost vidět. To už radši věnujte čas do zhlédnutí Démantů noci, které jsou taky o druhé světové, trvají skoro stejně dlouho, ale jsou mnohem silnější, mnohem uvěřitelnější a mnohem propracovanější, než tenhle slabý pokus. Označit to jako psychologické mi navíc přijde dost diskutabilní, když je tu spousta dialogů vlastně o ničem. 2* (10.12.2022)

Piknik je po právu zapomenutý dobový úlet, na kterém s odstupem času fungují jedině herecké výkony zúčastněných, především pak Macháčka s jeho nejednoznačně pojatým provokatérem a tvrďák Josefa Somra. Výrazný je na malé ploše i málo obsazovaný Milan Sandhaus. Vladimír Sís byl podprůměrný režisér a nedokáže v celém filmu vykřesat ani zdání atmosféry a autenticity. Vojáci svých chováním nepůsobí jako průzkumná mise elitních profesionálů v extrémních podmínkách, ale jako parta záložáků na cvičení. Dialogy zní místy nepřirozeně, prostě je poznat, že je psal někdo, kdo má jen mizivou představu o bojích v jižním Pacifiku. I ty dvě hvězdičky jsou královskou odměnou za to, co film může dnešnímu divákovi poskytnout. Celkový dojem: 30 %. (07.04.2020)

V šedesátých letech, tedy v době tzv. nové vlny, se filmoví tvůrci nebáli experimentovat s jakýmkoliv žánrem a tak vznikly české filmové skvosty, a že jich není málo, z kterých je bohužel většina pozapomenuta. A vznikaly by dál, jenže, jak známo, v roce 1968 v Sovětském svazu Brežněv vzteky bouchl pěstí do stolu, poslal na nás tanky a utípl všemu tipec. Do dneška se už na tuto filmovou tvorbu nové vlny, hlavně v žánrové rozmanitosti, nepodařilo navázat. Proto lze za filmový skvost považovat i tento skromný snímek, který, na svou dobu, odvážně pojednává příběh amerických vojáků průzkumného oddílu kdesi v tropické džungli ve válce proti Japonsku. Na základě vlastní divadelní hry si to za pomoci Vladimíra Síse natočil Ladislav Smoček a do sedmdesáti minut dokázal vtěsnat tolik žánrových motivů, že se jeden až diví, jak to dokázal. Celé dějství se odehrává na jednom místě, což potvrzuje onu divadelní předlohu, a už od samého počátku z toho září především poetika. Psychologické rozhraní se postupně buduje a houstne každou další minutou, až do nevyhnutelného dramatického finále. Vzájemné vztahy pořádně dostanou zabrat vlivem vzniklé paranoie v absolutní tichu, ve které i nepatrný šelest budí podezření. Vlivem nízkého rozpočtu jsou scény válečné pojednány jen zvuky výstřelů a výbuchu ve scenériích krajiny oné džungle. Po umělecké stránce se jedná o dílo impozantní a skutečně jedinečné. Divadelní hra místo na prknech divadla přímo v reálných kulisách divoké přírody za obrazů bojů o přežití ve světě hmyzu. Nic než umělecký kontrast s lidským bojem o přežití ve válečném stavu. Hra pro čtyři herce (pátý hru opustí brzy), kteří plně ukázali svůj herecký um. Nízkorozpočtový umělecký válečný snímek jen pro filmové fajnšmekry. (05.12.2021)