Čingischán

Nejlepší vůbec na filmu, kde se Srbové v čele s Arabem prohánějí po jugoslávských pláních a znázorňují tak mongoly v Číně mi přišel naprosto adekvátní make-up ve stylu 60. let a podprsenka hlavní hrdinky před naším letopočtem :) Tento film, který očividně mění dějiny, mě tak uchvátil, že to ani není možné popsat (ne). Jeden z filmů, který Hollywoodu přinesl tu nálepku, které se snaží už desítky let zbavit - nálepku produkce zidylizovaných béček s vypravěčem, krásnými ženami stylu Bardotky a nejtrapnějšími konci, jaké si lze vůbec představit. (29.10.2010)

V pravdě prapodivný snímek o největším z mongolů, ve kterém snad neúčinkoval ani jediný mongol. Přes veškerou lásku a úctu k hereckému umu, kterou chová k Omaru Sharifovi, již svou samotnou fyzickou, fyziologickou podstatou jen přetěžko mohl věrohodně ztvárnit mongolského válečníka. Průser pokračoval přes jeho ženu Börte v obsazení nordické plavovlasé blondýnky, mihnutí Telly Savalase a vyvrcholil u Eli Wallacha v roli perského šacha. Rádoby holywoodský velkofilm, spíš ale maloprůser. Omar se na rozdíl od všech ostatních alespoň snažil, i když, kde není co hrát, ani smrt nebere. (11.03.2017)

Omar Sharif mi byl v Mayerlingu docela sympatický, ovšem tohle bylo na mě moc. Mongolové nevypadající jako Mongolové, většina Číňanů nevypadá jako Číňané a krom toho se to všechno natáčelo na stejných místech jako Vinnetou (aneb když vidíte nějakou scénu a hned si vzpomenete na ekvivalent ze série od Karla Maye).... Krom toho, měl jsem z filmu pocit, že Čingischán byl vlastně ten největší lidumil své doby, což mi ani s tím málem, co o tomhle vojevůdci vím, příliš nekoresponduje. A nejlepší scéna? No pochopitelně závěr, kdy v "pravém mongolském souboji" porazí Džamuchu, ale sám je smrtelně zraněn, ovšem podařilo se mu splnit jeho velký sen - sjednotit Mongoly!!! :D Jaká škoda, že ve skutečnosti umřel stářím... Ne vážně, ten konec mě spíš rozesmál a to hodně, stejně jako celý film. (06.07.2011)

Nebylo to zas tak špatný, i když od velkofilmu jsem čekal víc. Čingischán je tady vybarven jako mírotvůrce bojujícího za práva žen, což si nejsem tak úplně jistý. Chápu, že se ve Velké Británii v šedesátých letech asi nenacházelo moc Číňanů, ale udělat z Jamese Masona a Roberta Morleyho asiaty, to bylo fakt moc. (06.03.2016)

Po zhlédnutí filmu lze říci, že jde o jednoduchou podívanou se vším všudy. Jinými slovy, americký režisér Henry Levin si střihl oddechový film, který je především hollywoodskou fikcí. Zbývá už jen dodat, že s historií kromě jména Temundžin má příběh opravdu málo společného a je poněkud v rozporu s pravdou o Čingischánovi. Jinak na zhlédnutí docela pohoda. (02.11.2010)