The Friends of Eddie Coyle
Režie:
Peter YatesScénář:
Paul MonashKamera:
Victor J. KemperHudba:
Dave GrusinHrají:
Robert Mitchum, Peter Boyle, Richard Jordan, Steven Keats, Alex Rocco, Joe Santos, Mitchell Ryan, James Tolkan, Jan Egleson, Matthew Cowles, Michael McCleery (více)Obsahy(1)
Britský režisér Peter Yates (1929-2011) se prosadil zručně natočeným kriminálním snímkem Loupež (1967), inspirovaným proslulou Velkou vlakovou loupeží, jenž mu zajistil angažmá v Hollywoodu. Za velkou louží se prosadil příběhem svérázného detektiva Bullittův případ (1968) se slavnou automobilovou honičkou ve strmých sanfranciských ulicích. V jeho americké tvorbě však také nalezneme opomíjenou adaptaci kriminálního románu George V. Higginse Přátelé Eddieho Coylea (1973). Jejím titulním hrdinou je drobný zlodějíček, který se snaží uživit rodinu a vyhnout se vězení, jež mu hrozí za jeden starší delikt. Kvůli tomu se odhodlá prásknout policistovi Foleymu (Richard Jordan) bandu bankovních lupičů, jimž dodává kradené zbraně. Jeho snaha přežít však nemá v ponurém světě bostonského podsvětí sebemenší naději na úspěch... Realisticky natočený snímek se kromě působivě vykreslené atmosféry Bostonu a jeho okolí může pochlubit zejména pozoruhodnými hereckými kreacemi. Představitel drsných chlapíků z desítek filmů Robert Mitchum je přesvědčivý i v poněkud atypické roli "středostavovského" kriminálníka, kterého tíha okolností dostává do prakticky neřešitelné situace. V malé ale výrazné úloze slizkého barmana září známý představitel charakterních postav Peter Boyle (monstrum v Mladém Frankensteinovi). (oficiální text distributora)
(více)Recenze (25)
Peter Yates je známý především, díky klasice Bulitův případ, ale má na svém kontě celou řadu zajímavých filmů. Eddie Coyle je jedním z nich a přestože se jedná o méně známou kriminálku ze 70. let, příznivce daného žánru a filmů této doby, dokáže potěšit. Bohužel jako již zmíněný Bulit i tentokrát se jedná o hodně pomalý film a bohužel zde nenajdete žádnou legendární scénu, jako třeba kultovní automobilovou honičku. ()
Zaujimavy a miestami aj dost fascinujuci pohlad do sveta malach bostonskych zlodejov, ktori ziju zo dna na den, bojuju medzi sebou. Peter Yates /Bullitt 1968, Robbery 1967/ sa teda vyznal do filmarciny, atmosferu mesta vystihol dokonale. Tempo je vyborne, ale chyba vyraznejsia akcia alebo aspon nahanacka. Hlavnou hviezdou bol pre mna Robert Mitchum /Lovcova Noc, El Dorado, Big Steal/, k tomu este vyborne dialogy. Ako som spominal, film ponuka hlavne super herecke vykony, atmosferu mesta a slusnu reziu . 70 % ()
Nezajímavý, mírně se vlekoucí, občas ne úplně srozumitelný děj; není komu fandit, neobjevuje se žádný sympaťák. Robert Mitchum není ve své roli ani chytrý ani moudrý, je to spíš mudrlant trousící plané historky, které začasto postrádají pointu, nebo aspoň takovou pointu, která by případně ilustrovala, o čem je řeč. Nuda. ()
SPOILERY Nevidím v tom tolik oceňovanou syrovost a realističnost Bostonu, ale vidím v tom poněkud jalovou historku o dvou práskačích, z nichž nakonec jeden zabije druhého, aby měl klid na své maličké "podnikání". Robert Mitchum je zde jen do počtu, akce zde není v podstatě žádná, napětí je nulové - o postavu v Mitchumově podání nemám jako divák ani strach, ani mu nějak moc nefandím, je mi ukradená. Je to i tím, že režisér nepracuje s divákem a neřekne mu o postavě nic dopředu. Dvě bankovní loupeže jsou zde rovněž na okrasu a celá ta myšlenka, že každý - policajti i zločinci - si jedou svoje bez ohledu na druhé, aniž by měli šanci policajti ty holuby zlikvidovat, protože se furt objevují nová holubí vejce, celá ta myšlenka je podle mě docela omšelá. Vlastně jediné, co mne poněkud probudilo z letargie, byl dobový zápas NHL. ()
BULLITTŮV PŔÍPAD, známější snímek režiséra Petera Yatese je fajn film, ale človék si z něj po delší době vybaví jen tu slavnou automobilovou honičku. Příběh za moc nestál. Tímto zásadním nedostatkem naštěstí netrpí tato o pět let mladší žánrová lahůdka od stejného režiséra. A tak se zde velmi stylové podání nachází v symbióze se skvěle napsanou zápletkou s perfektně vykreslenými postavami a vytříbenými dialogy. Zásluhu na tom bude mít asi zmiňovaná kvalitní literární předloha. Po shlédnutí je Vám pak jasné, že se zde Tarantino, Ritchie a spol. více než inspirovali. ()
Reklama