Tajemství slov

Plné typicky evropských trademarků. Úsporná minimalistická režie, málo hudby, v podstatě ryzí konverzačka v syrovém industriálním prostředí vrtné plošiny. Plné neurčitých pohledů na oceán a hutných myšlenek/názorů/postojů. Bohužel bez drajvu a s poměrně malou katarzí, kterou bych u filmu takovéhoto ražení očekával. Sarah Polley fantastická. (03.09.2015)

Príbeh so silnou pointou, ale kým na ňu dôjde, tak mi to pripadalo dosť nezáživné. Nevychutnával som si každú spoločnú sekundu medzi ústredným párom a hlavná hrdinka ma svojou uzavretosťou miestami štvala. Mala na to dobrý dôvod, ale ani spätne to môj pohľad nezlepší. Paradoxne by som rád videl pokračovanie, v ktorom by sme sledovali, či je vôbec možné, aby človek s takou traumou bol schopný ešte viesť normálny a šťastný život. 6/10. (09.10.2023)

Velmi solidní konverzačně-emoční drama. První hodina je dost utahaná, nasáváme charaktery postav. Oproti tomu je závěr hodně emočně napjatý a velmi silný. Perfektní herecké výkony, hlavně Sarah Polley, které to opravdu věřím. A nakonec se i dovíme, kdopak je ta malá holčička. Cesty života jsou nevyzpytatelné a ovlivněné i sebemenšíma drobnostma viz. nenaplněná touha Cámary. Jak by to bylo, kdyby se odhodlal? (26.03.2009)

Tajemství slov sází zejména na vynikající ústřední dvojici - Tim Robbins i Sarah Polley hrají výborně, jejich vzájemné hovory mají skutečnou sílu. K vyššímu hodnocení mám však několik výtek: 1) Proslov oceánografa o negativním dopadu těžby ropy na životní prostředí stejně jako pedantské domlouvání pracovnice Červeného kříže Josefovi působí jako laciná snaha o velké poselství. 2) Mnohé je ve filmu pouze nakousnuto a nijak dál nerozebíráno (např. homosexuální vztah dvou pracovníků plošinu) 3) Doslovný závěr je spíš ke škodě než k užitku. 4) Dětské voiceovery na začátku a na konci, jejichž smysl mi zůstává záhadou, jsou neskutečně otravné. (01.08.2006)

Příběh dvou ztrápených duší, které se díky mnoha okolnostem našly v bludišti mezilidských vztahů. Hlavní postavy nejsou ploché ani bezduché loutky odříkávající naučený text. Byli to vlastně dva úplně obyčejní lidé, které můžeme dnes a denně potkávat na ulici. Nejvíce jim pomohlo, že spolu mohli mluvit o téměř obyčejných věcech, které pro ně měly ale zásadní charakter. Film vyžaduje velkou dávku pozornosti a čistou hlavu, aby mohl člověk přemýšlet o tom, co se před ním na obrazovce děje. Pak se možná i stane, že ta zmiňovaná deprese postihne i vás. (27.09.2012)