Idioti

Další von Trierova šokovka. Parta intelektuálů si hraje na mentálně postižené a prudí tím své okolí. Je tu několik scén pro opravdu silné žaludky a mimoto scéna sexuálních orgií je natolik odvážná, že ji lze klidně označit za pornografii. Zkrátka Lars von Trier opět s gustem šokuje, ale tentokrát velmi zručně a docela mu to v tomhle případě baštím. (27.08.2002)

Na Idioty nahlížím ve dvou rovinách. Ona hra na objevení vnitřního idiota v každém z nás je krokem ze světa dospělých, kteří musí nést zodpovědnost a chovat se v souladu se svou sociální rolí, do světa o poznání bezstarostnějšího. Pobyt v něm je vnímáním společnosti vyhrazen dvěma skupinám: mentálně postiženým a dětem. Řada z „idiotů“ o období stráveném v jejich zvláštní komunitě, mimo svůj civilní život, prohlašuje, že je to jedno z nejšťastnějších období jejich života. Hrají si jako děti, dělají co je napadne a chovají se tak, jak by si to jako dospělí lidé dovolit nemohli – čehož dokladem je závěrečná část filmu. Nu a – což je hlavní – tuhle hru Trier využívá k provokování jednoho z velkých společenských tabu, přístupu k mentálně postiženým. Všichni vědí, že žijí kolem nás, mnoho lidí rádo občas dá 20 Kč na nějakou sbírku, aby se tito "měli líp" a dárci sami se zbavili svého dílu „společenské odpovědnosti“ za jejich osud, spravedlivě se rozohní, když ve zprávách uslyší, že někdo přepadl postiženého, etc. etc. Ale jak se zachovají při bezprostředním setkání s nimi? A jak při setkání s tímto filmem? Vždyť hlavní protagonisté otevřeně zneužívají tohoto (falešného) lidského soucitu a ještě se přitom královsky baví; může být vůbec amorálnější jednání? U scén, v nichž dochází k interakci mezi těmito dvěma skupinami, bych beze všeho věřil, že jsou točeny skrytou kamerou, tak přesvědčivé jsou. Manželský pár přijede na prohlídku domu, o jehož koupi má eminentní zájem, načež se dozvídá, že je hned v sousedství ústav pro psychicky handicapované. „Nemáte proti nim nic, že ne?“ Jak by mohli... Při následném osobním setkání se však ukazuje jejich bezradnost v jednání s nimi, skrývaný odpor, ale i neschopnost něco z toho přiznat, a tak párek prchá s tím, že musí nejprve vyřídit nějaké formality. Nebo podomní prodej vánočníh „ozdob“, a mnoho dalších geniálních podniků... Idioti jsou velmi potřebným, přitom však filmařsky originálním filmem, a jen smekám před Larsem von Trierem, že a JAK dokázal něco takového natočit. (26.04.2008)

Nejsem nějakej uctívač Dogma 95, ale nedá se prostě upřít to, že hlavní cíl, filmy Dogma 95 splňujou. Soustředění se na herecký výkony, postavy a příběh. Útěk od reality a nalezení vlastního idiota v sobě samém. Pro mě nehorázně depresivní film, ač sem chvílema některý postavy chápal, bylo mi pak z nich na nic, ale furt mě to nutilo nad nima přemejšlet a přímo je neodsuzovat. prostě výborná Trierova práce. Na něm miluju to, že se ničeho nebolí, ať už jde o scény, který s klidnym srdcem označim za porno, nebo o cestu do nitra postav. (06.12.2009)

Existuje jiny reziser, ktereho by bavilo a ktery by stravil rok sveho zivota s natacenim filmu o tom, jak si banda lidi hraje na retardy? Ne, tohle je proste Lars Von Trier. Je to rozhodne originalni a napadite dilo, problem je, ze u toho to konci. Lars vam predhodi tlupu idiotu a zpracujte si to sami. Nic proti volne interpretaci, je v ni krasa, ale bohuzel zde neni nic jineho, cekate nejakou pointu, vrchol, cokoliv? Zapomente. "Idiots are the people of the future." 6/10 (08.01.2010)

Ze všech von Trierových filmů mi zrovna tenhle přišel nejdelší. Navíc snad všechny ostatní Dogma filmy, co jsem viděl, mi připadaly povedenější. Opravdu silné scény se vyskytují poněkud řídce. Jediné, co je stejně kvalitní jako v ostatních režisérových dílech, jsou herecké výkony. Popravdě řečeno, čekal jsem víc. (21.10.2003)