Idioti

První (a zatím poslední) Trierův film, který mne zklamal! Asi příliš velká očekávání. Po všech těch komentářích, recenzích a bůhvíčem nadto jsem čekal, že se budu chvilku stydět, chvilku smát, že budu pobouřen, ale zároveň nadšen. Ano, teď vidím, že jsem čekal fakt moc! Tak ale chápejte, jedná se o von Triera, na kterého se - cítím - umím naladit! A co přišlo? Vlastně nic! V jedné větě, viděl jsem skupinku ne příliš sympatických, ne však nesympatických vyhořelých dánských maloměšťáků, kteří zhnuseni a znuděni světem okolo hledají trochu toho toužebného štěstí v tom, že si hrají na idioty (blahoslaveni chudí duchem, neboť jim patří království jeho?)! Viděl jsem tedy toto a bylo mi to, přiznávám, lhostejno! Z celkové apatie vytrhává jen závěrečná scéna, v které se Karen vrátí "domů", ta vskutku zabolela! 55% (30.06.2016)

Nikdy nezapomenu na večer, kdy jsem poprvé viděla Rodinnou oslavu, první Dogma-film a na dojmy, které ve mně zanechal. Kdysi mne filmy podle manifestu Dogma fakt hodně bavily, přivedly mne k současnému dánskému kinu...a některé můžu stále, ale toto je s ostupem let jen otrava určená pro podobně znuděné. Těch několik čistých momentů nijak nepřehluší, že Idioti jsou kalkul non plus ultra, který navíc tato pravidla porušuje. 50% (23.01.2010)

Trier je evidentný cvok a zároveň umelec, ktorý nemá vo svojom štýle súpera. Jeho filmy sú poriadne nekonformné a práve pre svoju jedinečnosť sa človek chtiac-nechtiac musí postaviť buď na stranu PRE alebo PROTI. Čím čalej zisťujem, že tomuto dánskému "idiotovi" prichádzam na chuť a som jednoznačne pozitívne nastavený. Idioti sú filmom povrchne idiotským a chytrým pod povrchom. Prostriedky na vyjadrenie Trierových myšlienok nepodliehajú žiadnej (auto)cenzúre a preto niekomu môže pripadať pár scén samoúčelných, s čím ja nesúhlasím. Ako niekto raz povedal, "písanie o filmoch je ako tancovanie o architektúre, filmy sa musia prežiť"...A práve toto je príklad Triera, každý si vlastný záver, filozofický rozsah a náhľad musí utvoriť sám... (29.08.2010)

Nic proti formě, nic proti výkonům, nic ani proti samotnému námětu. Film je opravdu silné kafe, a když silné myslím tím SILNÉ. Snímek je to sám o sobě kvalitní, má naturální herecké výkony a originální námět. Trier je géniální režisér, ale jako člověk je mi neuvěřitelně nesympatický (bude to hovado, chcete-li upřímnost). Ale tím je na druhou stranu neuvěřitelně zajímavý, on opravdu zvedne lidi ze židle, rozčílí je, vyprovokuje. Ať už zcela otevřenými záběry, jako je ztopořený penis jednoho z hrdinů, regulérní soulož (a myslím tím REGULÉRNÍ), nebo scéna, kdy motorkář drží penis chlapci, který je "jakože" postižený. Sama o sobě myšlenka, že si parta lidí hraje na postižené je velmi "přes". Ale to bych zase snímek moc odsuzoval, protože on není pouze o tom, že si parta hraje na idioty - to ne - to by byl pouze povrchní názor. Idioti sahají dál. Ovšem forma, jakou jsou natočeny, je velmi "histerická" (i když to taky není to správné přirovnání). Idioti jsou pro mě letos nejtěžším filmem, který jsem viděl. Opravdu jsem ze začátku nevěděl, co si o nich mám myslet. Mám-li být spokojený, nebo naštvaný...samotné hodnocení je moc těžké. Film, který rozděluje diváky na dva tábory - buď je geniální, nebo samoúčelný. Já jsem nějak mezi, ale spíše se přikláním k té druhé možnosti. (30.10.2006)

Tak jsem se rozhodl, že tomu Trierovi ještě šanci dám, i když už mě dvakrát strašně zklamal. Asi jsem měl sáhnout po něčem jiném, než po Idiotech, každopádně mě z těch mnou neviděných Trierových filmů zaujal nejvíc, už jenom kvůli tomu, že jsem doufal v to, že celé to předstírání idiotů zde bude mít nějakou hlubší myšlenku. Že se na plátně bude zdánlivě dít prd, ale to prd ve skutečnosti bude ve skutečnosti říkat hlubokou myšlenku, která vám úplně změní pohled na ten film (jako se mi stalo u Spring Breakers). Bál jsem se zbytečně, mělo to myšlenku, která bohužel byla naprosto stupidní. Ta je zhruba taková, že skupinka intelektuálů si tu hraje na idioty a díky tomu žijí neomezeně a absolutně svobodně, naprosto odříznutý od svých blízkých, ale žijí si taky naprosto šťastně (což už samo o sobě zní hloupě - to opustíte všechny svoje nejbližší jenom proto, abyste žili úplně svobodně? ten film to tak sám říká). Jenže povinnosti a tlak světa okolo nich jim nedovolí být idioty na věky a tak se musí vrátit do šedé reality. Všichni. Ende. Nezlobte se na mě, ale je to strašně hloupé. Ano, člověk nemůže být úplně svobodný, protože kdyby byl, choval by se, jako ty hovada v tomhle filmu. A že bych je označil za nějaké kladné hrdiny, to fakt ne, naopak, lezli mi strašně na nervy a nenašel jsem si k nim žádné sympatie. Sice je na tom filmu vidět, že Trier ho má promyšleny a že věděl, co chce říct, podle toho taky vedl celý film a kdyby mi myšlenka toho filmu nepřipadala blbá, asi bych byl i spokojený. Ale takhle prostě jinak nemůžu. Nějaký kus filmařiny tam sice byl, i když mě Dogma 95 nikdy neoslovila, tady se na to celkem i dívat dalo, ale ten film je opravdu strašně hloupý a strašně asociální. Triera mi asi nikdy nesedne, asi něčemu ještě šanci dám, ale zatím to je jedno horší jak druhý. Nebo má jenom smůlu při výběru. Slaboulinké 2* a to neslibuju, že to časem neshodím na 1*. (12.10.2019)