Láska v bílém pekle

Sáhnout po BBC minisérii je zkrátka sázka na jistotu. Nečekala jsem, že mě příběh o naivní, ale uvědomělé dívce z prosluněného jihu, která přijede na chladný špinavý sever, tolik osloví. Ale stalo se. Přestože hlavní hrdinka někdy kouká jako vyplašená laň a chová se hloupě, pro její sympatie a empatii se na ni nelze zlobit. Navíc její herecký partner charismatem jen srší, takže to částečně vynahrazuje typické momenty "nemohu s vámi být, protože jsem příliš hrdá", které se objevují snad již v každé dobové romantice. Trochu otravné to je (zde navíc velice nevhodné a bezdůvodné), ale proč si jednou za čas nezasnít a neprodloužit si čekání na happy end :)) Mimo to jsem očekávala, že vztahy mezi továrníky a jejich zaměstnanci mě budou nudit a bude to klasická vata, ale nic takového se nestalo, opravdu to nepůsobí tak, že chtějí jen zaplnit čas, než dají dvě hrdličky dohromady. Zase jednou tleskám, BBC. A mimochodem, nesouhlasím s tím, že pan Thornton je druhý pan Darcy. Koneckonců on měl předsudky, ale pyšná byla jen Margaret :)) (13.12.2013)

Tento skvělý seriál BBC je austenovsky romantický i dickensovsky dramatický a já si ho mohu pustit vždy, když jiný film selže. Tyto bezdotykové romance, kde hrají hlavní roli pohledy a gesta, nikdy nezklamou. Působivá hudba, prvotřídní výprava, fascinující kamera se záběry šedivé nevlídné severské továrny v kontrastu s barevnou jižní přírodou, brilantní výkon charismatického Richarda Armitage a poutavý příběh, jsou hlavními devizami filmu. Méně známí herci dodávají snímku na věrohodnosti. Hlavní hrdinka Margaret patřila sice do vyšší společnosti, ale její sociální cítění ji získalo řadu přátel z nižších vrstev. Není z mého pohledu tak půvabná, jak by měla v tomto případě být, ale ne všechny Angličanky patří mezi světové krásky a před sto lety tomu sotva bylo jinak. Myslím, že i se svým chladným zdrženlivým hereckým projevem sem dobře zapadla. Ale i tak hlavní podíl na úspěchu tohoto snímku má Richard Armitage, protože kdykoliv vstoupí do děje, všichni ostatní přestávají pro mne existovat. (11.12.2011)

Synové a dcery Jakuba bavlnáře. Romantický příběh rozpolcený mezi snahou poukázat na sociální neduhy průmyslové společnosti ilustrované neutěšenými poměry v anglických přádelnách a „austenovsky“ vystavěným vznikajícím vztahem duševně vyzrálé dívky s inteligentním, byť navenek velmi chladně a humpolácky působícím chlápkem (uvozovky jsem použil proto, že kromě výše uvedených charakteristik tam zase tolik podobnosti není). Předlohu jsem nečetl, takže nemohu soudit objektivněji, leč tipnul bych si, že byla použita velmi doslovně: nemalá část dialogů působí tak neživotně, že snad musely být z papíru přeneseny slovo od slova. Bohužel také, byť v době vzniku předlohy jistě velmi nekonvenční a takřka revoluční, pojetí mezitřídních vztahů dnes působí až příliš školometsky a vypočítavě. To už mě víc zaujaly rozpory mezi vnímáním Jihu a Severu z pohledu vyšších kruhů střední třídy (edit: tak mě napadá, že odtud původní název – takže opět díky, distributore, jako vždy jsi to skvěle vystihl!). Výpravou sice tradičně anglicky povedený příběh o přadlácích a zamilovaném párečku, v němž jsem ale (hlavně zpočátku) jen silou hledal jakékoli sympatie k hlavním hrdinům, s papírem šustícími dialogy... ále, prostě se mi to ze začátku nelíbilo vůbec, pak jsem si zvykl, a nakonec to docela šlo. Trojka. (24.10.2011)

Poetický zážitek přesně podle mého gusta, který pobaví i rozesmutní. Tak teď už vážně, mám slabost pro tyhle příběhy. Ne nadarmo se říká, že někoho milovat znamená víc než jen myslet na vlastní štěstí. Čtyřhodinová podívaná stojí určitě za to. Mimochodem, proč nezachovali originální název seriálu North & South, to nechápu, vždyť ten název Láska v bílém pekle je fakt pitomost. (23.01.2011)

V podstate ide o ďalšiu verziu ženských románov z viktoriánskeho Anglicka. Tragicko -melancholická romantika, ktorá je okorenená špinavými praktikami priemyselnej revolúcie. Človek sa po vzhliadnutí podmienok v továrňach ani nediví, že tí robotníci nakoniec šli v Rusku za Leninom. Ale to je iný príbeh. Tu je hlavný hrdina kópiou pána Darcyho, hoci nie je až taký suchár. Možno by film na mňa zapôsobil viac, ale tá hlavná herečka je ozaj fádna. Daniela Denby-Ashe má síce poľsko-francúzsky pôvod, ale po otcovi Poliakovi chytila len málo slovanských rysov. Alebo, že by nebol v skutočnosti jej otcom? Dúfam, že to nebude čítať. (09.07.2019)