Běž, ať ti neuteče

Na to, že scenár k tomuto filmu napísal normalizačný tajomník to vôbec nie je zlé. V prvom rade kvalitné herecké osadenie: zvodná Marie Drahokoupilová ako typická panička, ktorá zneužíva postavenie svojho muža, Radoslav Brzobohatý ako podlý námestník Voník, Martin Ružek ako ukrivdený a otrávený herec a samozrejme menej známy divadelný herec Zdeněk Hradilák, ktorému postava čestného riaditeľa podniku padla ako uliata. Aj dej je zaujímavý, netočí sa iba okolo problémov socialistického hospodárstva, ale ide tu aj o vykreslenie ľudských charakterov. Takže konštatujem, že som to čakal oveľa slabšie. (29.01.2009)

Tak tohle je síla. Možná nejnudnější československý film všech dob. Obvykle si i na špatných či podprůměrných filmech najdu něco, na co se zaměřím, nebo hledám drobnosti, abych se trochu zabavil. Tady ovšem není vůbec nic! Jenom nesympatický Hradilák, jehož barva vlasů trefně vystihuje celý film, a trapné řešení naprosto neskutečných hovadin. Tak vyprázdněnou naraci nemají ani současné nejartovější filmy :). (19.12.2012)

Popravdě řečeno, nejsem schopný být k tomuto filmu tolik kritický jako ostatní. Už jen ten, mnohými hned od začátku div ne nenáviděný, hlavní hrdina. Představitele Kabáta, Zdeňka Hradiláka, znám z pouze o rok staršího Kamenného řádu, kde však ztvárnil nanejvýš sympatickou postavu Tonka, a možná i proto jsem na rozdíl od jiných hodnotících zaujal k řediteli velmi brzy pozitivní postoj. Své udělala i přítomnost Polky Grazyny Dlugolecké v roli Aleny, taktéž nanejvýš milé herečky/postavy, tudíž já jim tu jejich generačně velmi nevyváženou lásku vlastně i přál. Samozřejmě jsem nebyl slepý k silnému socialistickému podtónu, dost těžko uvěřitelné benevolentnosti Aleniných rodičů, zbytečně dlouhým a nudným ukázkám z divadla. Stejně tak mě nehorázně štvala znuděná panička, která byla opravdu na pár facek (i když tohle byl možná spíš účel). Konec zůstal takový otevřený, ale nevadil mi, v každém případě díky výše uvedenému pravděpodobně čistě subjektivnímu hledisku nemůžu a vlastně ani nechci dát méně než slabší 3*. (12.01.2013)

Filmy z doby normalizace mají svůj typický rukopis, který mnohým musí vadit, a já to plně chápu. V té době asi nebylo jednoduché napsat příběh reflektující současné dění (plán výstavby, rozvoje a pětiletek) a neupadnout do prázdných canců o politice nebo mezilidských vztazích. Typickou ukázkou je tenhle film, kde autoři tančí na špičce jehly, místy hrozí i pád do propasti idiocie. Ale odstup od soudruhování a budování socialismu si statečně drží až do konce a sledují spíš psycholigii postav, což je jediné štěstí. Nicméně diváky, kteří nezažili, ty asi nezaujmou. Já jako Husákovo dítě "rád" zavzpomínám na to peklo. A že to peklo bylo..nejen v tomhle filmu...70% (20.08.2011)

[LFŠ 2008] „Nejlepší“ film roku 1976. Dokonce byl přihlášen do nějakých soutěží ve spřátelených socialistických zemích a na filmovém festivalu v Moskvě dostal cenu odborů. Tu ale dostaly všechny přihlášené filmy. Asi za snahu. Neúspěch tohoto úžasného filmu si vysvětluji tak, že mělo málo herců rudou knížku. U diváků tahle slátanina samozřejmě naprosto propadla. (30.10.2008)