Dnes o půl jedenácté

Velmi špatná a nudná detektivka z let dávno minulých. Z herců nezaujme vůbec nikdo, ani samotný příběh není lákavý. Mladý levicově zaměřený inženýr je zavražděn - jeho mrtvola leží ve světlíku. No a nejvtipnější na tom je, že ona to vlastně mrtvola ani není, ležel tam podle slov doktora 32 hodin a přežil to, zemřel až v nemocnici. To znamená, že byl pobodán, hozen z desetimetrové výšky do světlíku a přesto to přežil, no... Zřejmě podivuhodný zásah osudu... (13.11.2013)

Ucházející kriminálka - na to, že vznikla v roce 1949, mohla snadno být ještě angažovanější, ale naštěstí není. Obsazení Josefa Beyvla do role vrchního inspektora se mi zpočátku zdálo velice zvláštní, nějak jsem si pořád nedokázal představit, jak zrovna tenhle bodrý chlapík odhalí všechny nekalosti a najde vraha... Jenže postupem času bylo víc a víc jasné, že vše nakonec objasní přece jen o dost kriminalističtější Vladimír Šmeral, a vše bylo v pořádku. Asi nejvíce se mi líbila scéna s nalezením těla a následným prozkoumáváním světlíku. A ta náramně temná Kalašova hudba! Mimochodem Karel Pavlík v roli Koudeláka vypadal, jako by k nám byl seslán z těch nejlepších hollywoodských noirových filmů. (22.04.2012)

Jeden z řady filmů kde si stará a nová doba podávají ruce - docela zajímavá a obratně natočená detektivní zápletka mírně přesahuje do roviny třídního boje a pětiletkového hopodářství. Mě zaujala temnější atmosféra, brněnské prostředí a umírněné herecké výkony, jimž vévodil ledově klidný Vladimír Šmeral. (08.01.2013)

Objektivně za tři hvězdy, ale protože jsou zde záběry ze starého Brna, tak slabé čtyři. Film hodně táhne Vladimír Šmeral, ale pan Beyvl se žel na vtipkujícího a zkušeného policistu zoufale nehodí, a jeho věčný úšklebek vypadá, jako že se pořád směje, i když jde o vážnou věc vraždy. Líbí se mi, že ideologie tady není tolik, dialogy a charaktery postav jsou přirozené, vše vyplývá z logiky děje. A že se tehdy šmelilo s materiálem, no, to tedy šmelilo. Na malém prostoru poměrně životný výřez životů několika lidí žijících poblíž stavby včetně prolínání jejich osudů. Škoda, že osudová kráska Marie Kautská zde v podstatě nemá co hrát. A potěšilo mne něco, co se dnes u filmů málo nosí, totiž že film na stavbě začne a symbolicky na ní také skončí, říká se tomu návrat v kruhu tuším. (29.04.2018)

Josefa Beyvla v roli vrchního inspektora si asi málokdo umí představit, ale přeci jen se tak stalo a právě v tomto detektivního snímku. A vypadá v tom vskutku dobře. V době natáčení se psal rok 1949 a tak jasné, na co musel být zaměřen. Třídní nepřátelé byli ve své době ti největší záškodníci socialismu. A protože také byly populární tzv. výrobní filmy, nevyhnulo se to ani tomuto. Tentokrát se příběh odehrává v prostředí stavební firmy a jako v pořádné detektivce se jedná o vraždu. V rámci žánru nelze snímku nic vytknout. Byl nalezen mrtvý muž a tak probíhá vyšetřování. Poklidné až takřka literární vyprávění přináší ucelený a prostý. Snímek v ničem neuškodí ani dnes. A že je pachatel diletantsky označen jako třídní nepřítel? Inu, taková byla doba. (19.10.2017)