Karel Kryl - kto som?
Obsahy(2)
Výrazná osobnost české hudební scény Karel Kryl v roce 1993 společně s režisérem Dušanem Rapošem natočil komorní medailonek, odhalující jeho životní postoje a názory. Ty jsou prezentovány výhradně jeho vlastní tvorbou. Písně a básně, staršího i novějšího data, tak dají nahlédnout do duše umělce, který svou zemi musel nuceně opustit a po dlouhá léta sledovat dění v ní jen zpovzdálí. (Česká televize)
(více)Recenze (67)
Karla Kryla a jeho písně mám rád a vždy si je s radostí poslechnu. Faktem je, že občas jsem jeho filozofickým řečem moc nerozuměl. Nakonec i jeho písně jsou absolutně promyšlené a texty složité. Vsadím se, že jim rozumí jen málokdo. Přeci jen jde ale vyčíst z jeho mluvených výpovědí, že trpěl rozmrzelostí z porevolučního vývoje. Dost protivná je ale místy kamera a některé záběry. Vzhledem k hodnocení jdu opět proti proudu, ale tohle není povedená sešlost s K. K. Ten za to ale nemůže, to je problém režijní práce... ()
Nastává dilema. Dokument neoplývá kvalitou, obrazová stopa je spíše rušivá a nezajímavá. Skládání písní a dialogů je poněkud krkolomné a nenavazující, vše je naházené poněkud bez ladu a skladu. Když se ale na snímek nebudu dívat jako na dokumet, ale na výběr z tvorby Karla Kryla, bylo by to na plných *****. Tož volím kompromis. ()
,,Kdo jsem? ... ,,Nevím'' ---- rok před smrtí Karla Kryla vznikl v kulisách zříceniny Čachtického hradu na Slovensku velmi zajímavý a řekl bych i raritní dokument. Dušan Rapoš asi tehdy netušil jakou v tom deštivém počasí točí zásadní výpověď, ve které Karel Kryl odpovídá na otázky, zpívá, recituje... Stále vidím ty jeho modré lehce unavené oči čistého člověka hledící do kamery nebo kamsi v dáli během svého vyprávění. Občas se ohlíží zpět. Bez sentimentu a patosu, spíše utahaně s úsměvem poutníka, který má za sebou hodně dlouhou cestu, nebo snad kazatele který se snažil lidi změnit k lepšímu a oni si kázání brali k srdci vždy jen když se jim to hodilo... Krom jeho básnické geniality divák trochu nahlédne i do jeho soukromí a pochopí co jej formovalo, jaká je jeho víra v Boha i pohled na to co se kolem děje (chápej v kulisách devadesátek, kdy opojení ze Sametové revoluce už vyprchalo a dostavila se jakási kocovina z prozření a budování kapitalismu). Karel měl na to svůj názor a díky jeho exilu měl díky pohledu z kapitalistického západu na to naše pachtění po bohatství teď hned a za každou cenu svůj zcela jednoznačný názor. Koho tento úžasný člověk oslovil, nebo dokonce ovlivnil, rozhodně by tento dokument neměl vynechat. Mimochodem leckdo se jistě podiví proč to točili Slováci... Protože Karel Kryl byl vždycky Čechoslovák. Hodnotím sdělení dokumentu, ne jeho provedení. To bylo naprosto diletantské. Dávám za 5 bílých kopretin! * * * * * ()
Nevím, kdo teď bude obalovat trny sametem a v náručí skrývat před světem, až do země, která křičí mlčením, zavítá divný kníže, nemám ponětí, čí zasněně ironický hlas nás upozorní, abychom neplýtvali slzami a nedávali svou páteř za třtinu, netuším, kdo vznese protest proti vrahům kázajícím na rohu ulice o morálce. A nejsem si jistá, zda jsme už dospěli natolik, abychom nebyli sami sobě drábem a úslužně nepřikyvovali hlásání, že když se tvoří dějiny, nemá smysl štkát pro hlavy na míse. Vím jen, že ač legenda odešla, neměli bychom si už kvůli ní plést bukvy s latinou, měnit pravdu ve lhaní a rýt držkou v zemi. ()
Dvě hvězdy nedávám proto, že bych neměl rád Krylovy písničky nebo si ho nevážil, ale tenhle snímek má natolik diletantsky zmršený zvuk, že pozitivní hodnocení dát nemůžu. Kdyby šlo ještě o písně, tam si člověk slova často doplní, ale jeho mluvené komentáře a básně byly v podstatě nesrozumitelné. Obrovská škoda. Jinak na Karlovi jde dobře vidět zatrpklost spojená s nespokojeností z tehdejšího dění. ()
Galerie (2)
Zajímavosti (1)
- Po smrti Karla Kryla v roce 1994 Dušan Rapoš vzal nepoužité záběry a rozhovory a sestavil z nich poctu Karlu Krylovi s názvem Bratříčku, zavřel jsi vrátka. (Ištván87)
Reklama