Hrabě Drakula

Pomerne skrátená variácia slávneho románu, tentoraz z našich luhov a hájov. A to variácia vydarená, vydarená nesmierne. Prekvapuje ma, že snímok je uvádzaný ako TV inscenácia, pretože vôbec nepôsobí tým lacným, umelým dojmom a má skvelú kinoatmosféru s náležite formálnou výpravou. Vtedajšia Čs. kinematografia sa mala na podobné projekty zamerať častejšie, zrejme by sme získali viaceré hororové lahôdky Made In Czechoslovakia. (23.01.2017)

Když tedy pominu neuvěřitelnýho pana Racka ,tak nejvíc mě dostala paní Maciuchová,jako blonďatá smyslná Lucy. To jak flákne s tím děckem vo zem.......,pfff. (mám to skoro dva roky na csfd v budíčku, tudíž jsem si docela jistý že to v té době (duben 09-leden 011) ,na žádné (ani kabelové) stanici nešlo,-za to jsem v TV viděl opravdu dost jiných ,,horrorů",který tomuhle nasahaj nikam.Proč? (17.01.2011)

Televizní adaptace klasického Stokerova románu je sice nadmíru skromná – nedisponuje přemírou efektních triků, ani dokonalým technickým zázemím – ale přesto se může pyšnit patřičnou hororovou atmosférou a vynikajícími hereckými výkony. Vskutku démonického Ilju Racka, který svou postavu zčásti modeluje vlastně "jen" pomocí charismatického hlasu, skvěle doplňují mladinká Hana Maciuchová, Jiří Zahajský a Ota Sklenčka v roli Van Helsinga, věhlasného profesora a vymítače upírů. A tak to, co Česká televize nabídla, je až překvapivě silné a v daných podmínkách vlastně velmi zdařilé. Je to podstatně víc, než jsme mohli čekat. (02.08.2018)

Zajímavé pojetí Drakuly, rozhodně se nedá říct nejlepší, ale jistá věc mě naprosto uchvátila, a to nádherná atmosféra. Nečekal jsem že Česko natočí film s takovou podmanivou atmosférou. Filmu pomáhá jěště snesitelná délka. Ale co film děsně sráží na kolena, jsou fakt úděsné herecké výkony, Drakula byl fakt uděsnej. Ale film je to pěkný doporučuji fanouškům upírských filmů. (11.06.2010)

Nemůžu tomuto snímku upřít jistou dávku napětí, ale v míře, jenž mu dovoluje doba natočení. Většina filmu je ale až příliš statická. V hlasech herců není poznat dynamika, je to suchá, monotónní citace naučeného textu. Co mi zvedlo žaludek nebyla upířina, ale dětský pláč a přirozeně to, co se s těmi dětmi ve filmu dělo. Na tohle mám své senzory citlivější víc, než bych si přála. Nicméně musím ocenit, že se v sedmdesátých letech do natáčení Stokerova románu vůbec pustili. Ilja Racek byl jako vousatý démon přesvědčivý, měl temný, podmanivý hlas a celé to doplňovala ponurá zimní atmosféra. Na zavalitého Otu Sklenčku jsem si v podobě Van Helsinga nemohla zvyknout. Přičítám to charismatickému, mladému Hughovi Jackmanovi. Jakmile se řekne "Van Helsing", vidím jeho. Hudba, triky ... no, co na to říct. Možná jen to, že už jsme uměli v té době točit mnohem kvalitnější filmy. Ke zhlédnutí zde. (04.12.2014)