Území strachu

Dvojce kriminalistů Molčík-Vízner je s přimhouřenýma očima ucházející, solidní výkony Přeučila, Rimského, Syslové a Pana Tau, ale ten zbytek herců neherců je tak strašně strašně špatný, že se na to skoro nedá koukat (údržbáře + milenku Přeučila snad museli vzít k natáčení přímo z ulice, horší ochotníky jsem nikdy neviděl) . K tomu děsná hudba... A dokonce jsem si vzpomněl, že jsem to už viděl tehdy nějak v tom 86 :-D (02.11.2013)

V úvodu řeknu to, že jsem nepochopil informaci v zajímavostech, kde se píše, že si zavražděnou manželku zahrála Milena Steinmasslová na pár sekund ležící ve sněhu. Tak já bych to s dovolením opravil. Výše uvedená herečka hrála ve filmu od první minuty, když opouštěla podnik, prošla vrátnicí a následně byla uškrcena. A tak do zajímavostí patří jen to, že krátce po zabití se jí různě leskne v očích, to asi osvětlovači hrají s divákem hru a když je pak nalezena mrtvá, tak viditelně dýchá. Jinak se jedná o dost průměrnou kriminálku, kde všechny důležité aspekty hrají hlavní roli ve výsleších, což je vidět hlavně v závěru, kdy se pouze střídají podezřelí a mění se čas na hodinách. Kriminalisté působí zoufalým dojmem, ale vlastně má jít o jakousi rekapitulaci pro diváka, aby si stihnul tipnout vraha podobně jako v Hříchy pro pátera Knoxe nebo Hříchy pro diváky detektivek. Přitom na úplném konci Antonín Molčík tvrdí, že vrahovo jméno od jisté doby začal tušit. (01.10.2020)

Jedno se těmhle starým českým detektivkám musí nechat a to je mrazivá atmosféra. Ta hudba, ty záběry a ta oběť jsou vždycky trošku strašidelné, že se pak bojím večer lesem z hospody. Území strachu to ještě akcentovalo zimní depresivní lokací. Mínus hrálo přehršle postav, zamotaný příběh a složité odhalení viníka. Jedná se o průměr a ani vyšetřovatelé nechrlí charismatem. Takový Kanyza nebo Zedníček z jinych inscenací tomu dávali šmrnc. Vízner je nemastný, trošku slaný, ale k těm balóňakóvým vyšetřovatelům má daleko. (11.08.2019)

Detektivka, která nebyla vůbec špatná. V rámci mantinelů, daných dobou plnila veškeré požadavky žánru, netrpěla nelogičnostmi a přitom měla překvapivé rozuzlení, ideologie žádná, naopak několik postřehů, ukazujících realitu pozdně reálného socializmu ve vší nahotě včetně nevábného prostředí a přinášející i jednu ne zcela špatnou myšlenku. Jak potrestat toho, kdo svým sobeckým a bezohledným chováním zavinil zločin, ale přitom ho nespáchal a paragrafy na jeho chování prostě neexistují? Tohle je problém poněkud obecnější a je pozoruhodné, že podobné otázky se vyskytnou spíše v okrajových žánrech, než v té takzvaně "velké" filmařině. Tam se naopak řeší abnormality nebo vykonstruované a nafouknuté prkotiny....kromě solidních výkonů v rámci slušného zobrazení (jehož tradiční síla je ve vedlejších postavách) mně v dobrém zaujala Zuzana Schulzová, kterou jsme bohužel neměli možnost moc často na obrazovce nebo plátně vídat a naopak směšně působil Oldřich Vízner. A ty jeho boty, to byla síla......ale jinak hodně dobrý. (16.11.2015)

"Stejné místo, stejný způsob provedení. Vsadím sto ku jedné, že se jedná o stejný motiv a tím pádem o stejného pachatele." Soudruzi kriminalisté mají teda toho fištrónu dostatek. Na to by jen tak někdo nepřišel. Já jsem tedy hlavně obdivoval jejich geniální schopnost nezeptat se při vyšetřování na nic podstatnýho, aby mohli nechat diváka tápat. Ono je tam totiž podezřelejch celá fabrika a přilehlý okolí, takže to mělo bejt těžký. Nicméně i průměrnej šťoural mýho typu dostal brzy dost indicií na rozlousknutí případu a mohl se tak v klidu bavit nad zadumaným pohledem detektiva kouřícího nad výdobytkem moderní techniky - psacím strojem. Za mě je to prostě i na socialistickou kriminálku slabý, ale megasamec Ing. Mikuláš Král byl ve svý skromnosti naprosto jedinečnej. (22.10.2021)