Sépie a velryba

Nezajímavé drama odehrávající se v rodinných kruzích rozpadající se rodinky se dvěma dětmi. Vcelku zajímavá hudba, bohužel nezachrání nudný scénář. Občas se tam objeví pár hlášek a tak to filmu trochu ulehčí od psychologicky vypjatých scén. Díky bohu že to není delší a i tak se to celkem snést dá. --- Jo je to velmi Kafkovský – No protože to napsal Franz Kafka (31.08.2006)

Mužský pohled na rodinné vztahy aneb Intelektualismus rodičů rozhodně nesvědčí sexu jejich synů. 1) O sexu film určitě není. Nicméně sexuální zvyky mladšího bratra jsem zaznamenal se zájmem. 2) 50letý Jeff Daniels je pěkně štíhlý. Ze 14letého Owena Klinea (mladší bratr) bude určitě kvalitní herec. No a 22letý Jesse Eisenberg (starší bratr) nezklame nikdy. (18.07.2017)

Já tyhle suchý komedie o intelektuálech v manšestrákách a tvídovejch hadrech nějak nemusim, ale tohle zase až tak špatný nebylo. Docela zajímavý postavy (i když teda dost nesympatický), celkem uvěřitelnej příběh a občas jsem se i něčemu zasmál. Ke konci jsem se začal trochu nudit, ale film je dost krátkej, takže najednou z ničeho nic padly závěrečný titulky. Jak už bývá u těchto intoušsko-nezávislejch filmů zvykem, postrádá to nějakou pointu. Ale na jedno zkouknutí se to dá. (21.01.2014)

Je to civilní, osobní, otevřené a vlastně milé. Jenom jsou všechny čtyři hlavní postavy narušená individua hledající sebe sama v komplikovaném rodinném zmatku, který je obklopuje. Za mě to byli ale sympaťáci a celou dobu mě zajímalo, jak to s nimi dopadne. Celé je to především o silném a uvěřitelném scénáři a několika výborně vypointovaných vtipech. Je to o lidských vztazích, tenisu, masturbaci, velrybách, dětství a taky o tom, že i když jste vaši milovanou píseň nenapsali, ale promlouvá k vašemu srdci opravdu hluboce, tak to o ní vlastně můžete tvrdit. Pohlazení po duši pro ty divnější z nás. (28.08.2016)

Ani v najmenšom nezdieľam nadšenie svojich hodnotiacich kolegov. Už úvodná scéna rodinného tenisového zápasu (obrazová metafora toho, kto bude s kým a proti komu hrať v priebehu filmu) mi pripadala lacná a schematická - a tento pocit ma málokedy opustil celých ďalších 80 minút. Z dialógov celý čas šuští papier, údajná realistickosť a civilnosť postáv mi skôr zaváňala topornosťou a ďalšia VEĽKÁ metafora s krádežou pesničky Pink Floyd (akože neschopnosť postáv žiť svoj život autenticky) je už vyslovene z rodu trápnych. Najtrápnejšou je ale postava Bernarda, ktorého "literátsky" jazyk by aj v paródii na pseudointelektuálov pôsobil prepísknuto. Veru, miestami som až neveriacky krútil hlavou. Ten film je totiž natočený rovnako nepodarene, ako nepodarene žijú svoje životy jeho protagonisti. (04.08.2006)