Anna a vlci

Rozvláčné drama připomínající svým vyzněním Pasoliniho Saló. I zde máme možnost nahlédnout do duší a tužeb zvrácených osob. I zde je kladen důraz na stránku sexuální, násilnickou i spirituální. Ovšem Saura nezachází tak daleko. Jeho podobenství o zlu je pro diváka daleko přijatelnější a to i díky hereckým výkonům, o kterých se u Pasoliniho, dík jeho metodě tvorby, nedá mluvit. (27.01.2009)

Upraveno v říjnu 2022. Anna a vlci: filmový politický jinotaj na Španělsko od Carlose Saury dosáhl svého dalšího vrcholu (vedle Zahrady rozkoší). Saura je nekompromisní ve svém alegorickém vytržení. Dům (tím je palác El pendolero, západně od Madridu) jako Španělsko, stářím a nemocemi poznamenaná žena jako Francisco Franco, tři synové jako základní struktury a nosné pilíře klerofašistického diktátorského režimu, mladá vychovatelka z ciziny jako závan svobody, jenž je zároveň svůdný, koketní, vysmívající, pobuřující a nepolapitelný. Saura do esteticky nakomponovaných obrazů Luise Cuadrada vnáší symbolismus, metafory, kritické volání, jízlivé zesměšňování a psychoanalytické odhalování. Nic ze základních principů španělského státotvorného uspořádání není v Saurově jinotajení ušetřeno: ani armáda, cenzura a udržování pořádku (tím se míří rovněž na policii), ani katolická církev, náboženská mystika a asketismus (byť alespoň nabízí možnost úniku z reality), ani buržoazie, funkce rodiny a sexualita, ani moc (jejíž samotný základ je invalidní a choromyslný). Saura rozpoutal uragán, ukazuje na traumata a neurózy toho, co tvoří atributy moci, a na obsese a následky, které z nich vyplývají. Hrdinou Saurovy bytostné poezie a politického jinotaje je Ana (pozoruhodná Geraldine Chaplin), mladá guvernantka, půvabného a svobodně bezstarostného zjevu, jenž dráždí vnější i vnitřní smysly. Sebeobranou proti esencím diktátorského uspořádání života je ironie, avšak důstojnost moci si jakékoliv znesvěcení nemůže nechat líbit. Obdivuhodně vykreslené jsou struktury moci frankistického režimu: přes asketismus do mystické náboženské extáze ponořující se, a tím i manipulující, Fernando - římskokatolický pilíř moci (velmi dobrý Fernando Fernán Gómez), poslušnost a uznání autority vyžadující José - armádní pilíř moci (vynikající José María Prada), sexuálně lačný Juan - rodinný a buržoazní pilíř moci (zajímavý José Vivó), a nakonec senilní a tělesně indisponovaná matka bratrů - hlava moci (dobrá Rafaela Aparicio). Z dalších rolí je třeba zmínit také Juanovu nešťastnou manželku Luchy (Charo Soriano). Anna a vlci, film je namířen na politické ukotvení španělské společnosti doby, spoutané tím diktátorským řetězem. Přesto má svůj přesah, neboť přespřílišné projevy svobody či zesměšňování moci musí být po zásluhách potrestáno, nehledě na formu režimu. Saura vykouzlil obdivuhodnou alegorickou poezii v aktech filmových obrazů. Pozoruhodný filmový prožitek! (21.10.2009)

Ti tři chlapi pro mě představovali všechno co nesnáším, vojáčky milující sílu, uniformovanost a rozkazování, fanatickou víru, lež, pokrytectví a hlavně neskutečnou, ale neskutečnou zbabělost tvořící jeden mindrák za druhým. Během poslední scény jsem se neudržel a řval na ně, Vy zmrdi zasraný. Fakt se mě to dost líbilo a hlavně díky drsnějšímu konci mě to i slušně dostalo. Nechci však končit takhle negativně a tak se ještě vyjádřím k herečce Geraldine Chaplin. Nedokážu pochopit, že člověk, který vypadá jak bráška Adolfa Hitlera / Charlie Chaplin / může mít za dceru jednu z nejkrásnějších hereček světa. Na scénu, ve které Geraldina jede v kratších tmavších šatičkách na kole a skrz její nádherné dlouhé vlající vlasy prosvítají paprsky slunce nikdy nezapomenu, aby jo, když jsem se právě v ten po moment až po uši zamiloval do Geraldine. (29.12.2008)

Myslím si, že väčšina španielských a mexických povojnových filmov - hlavne tých čo sa snažili rozprávať o veciach, bez toho aby o nich doslovne rozprávali, sú až priveľmi mimo mňa, hlavne vďaka určitej politickej angažovanosti a tiež používaniu metafory pre objasnenie svojich názorov. Ono pravdou asi je, že je to dôležitá vec, keď sa jedná o autorský film, zaujať nejaký postoj a v tomto prípade by som Saurovi len krivdil. Príbeh totiž nie je zlý a názor sa dotýka len čisto môjho subjektívneho postoja. Chaplinová je rozhodne veľmi zaujímavá - jedná sa pre mňa o prvý film, kde som ju mal možnosť vidieť a celkovo aj miesto do ktorého je príbeh zasadený je po všetkých stránkach veľmi inteligentne zobrazený. Poukazuje to na izolovanosť v ktorej sa dokážu živit na ľudskej hlúposti všetky veľké spoločenské neduhy ako je sexuálna posadnutosť, politická angažovanosť až snaha o vlastný totalitný režim a v neposlednom rade duchovenstvo a náboženstvo. Príbeh odkrýva zákerné machinácie vo vnútri malého spoločenstva a podáva len malé návody k tomu aby sme mohli prísť ku koncu skôr ako hlavná hrdinka. Ten je mimochodom - výborne spravený a skvelo podporuje myšlienku filmu ak teda pristúpime na danú metaforu. Pre mňa ale vec, ktorú si už nikdy nepozriem. (14.05.2013)

Vzhľadom na ultra vyhranené povahové rysy tých troch bratov, ich symbolika vztiahnutá na spoločnosť a štát bola viac-menej jasná. No predsa len to chcelo aj nejaký záživnejší príbeh k tomu, iba trilkovanie cvrčkov, všadeprítomný piesok a horúčava na výborný film nestačia, aj keď atmosféru to dokázalo navodiť pomerne slušnú. Väčšina ľudí tu píše o šokujúcom závere, no ten sa podľa môjho názoru na základe jednania tých troch pánov dal čakať už veľmi dlho, takže žiaden šok. Vlastne by mi to ani inak nedalo žiaden zmysel. Lepší priemer. 65/100 (14.12.2018)