Anděl blažené smrti

Nevyjasněné události z konce nacistické okupace, barokní socha Anděla blažené smrti, fotky hřbitovů… komu by se u těchhle ingrediencí nesbíhaly sliny? Potenciál ale ubíjí způsob vyprávění - detektiva nebo skupinu vyšetřovatelů tu supluje anonymní voice-over mluvící za celý barák zpravodajské služby, navíc místy sklouzává do dikce připomínající budovatelské týdeníky. Často se pak spíš suše popisují události, než napínavě vypráví příběh, který sám o sobě je rozhodně zajímavý. (23.11.2016)

Skvělý film s krásně odpoutanou kamerou Stanislava Miloty. Jaká škoda, že Milota natočil tak málo snímků, jeho výkon ve Spalovači mrtvol už dávno vešel do dějin naší kinematografie. Syrový dokumentární styl, málo známých herců (a zjevně i neherci, což filmu dodává na uvěřitelnosti, že sledujeme skutečný příběh), krásná varhanní hudba Zdeňka Lišky... opravdu nechápu, proč je tento film tak málo známý, zdejší hodnocení snad raději nekomentovat. To nejlepší z nové vlny a špionážních snímků v jednom balení. Příjemné překvapení a velká paráda! (27.12.2023)

Československé krimi, natočené v osobitém netradičním stylu, pojednávající téměř dokumentaristicky o konkrétní trestné činnosti, související s ukrytým nacistickým pokladem. Snímek se vyznačuje totální neosobní anonymitou vyšetřovatelů, děj samotný je složen z mnoha sérií sledů fotografií či krátkých záběrů a hlavně, celá kriminalistická činnost je komentována tendenčně velmi uvědomělým vypravěčem. Herecké výkony ve snímku nelze hodnotit, neboť v podstatě neexistují, z účinkujících herců jsem rozpoznal pouze mladého J. Větrovce (když nepočítám jugoslávského herce R. Markoviče v roli tajného). Z těchto důvodů příběh, kriminalisticky zajímavý, ač zbytečně složitý, je naprosto odcizený a nemá velkou pravděpodobnost, že diváka zatáhne do děje, navíc jsem neustále měl dojem, že krimi je podáváno navzdory datu svého vzniku příliš normalizačně a ideologicky podbízivě. Film s mnohoznačným ušlechtilým názvem pro mě skrývá zklamání, experimantálně natočené krimi proběhlo kolem mne bez většího povšimnutí, charakteristická Liškova hudba nedokázala vytáhnout snímek ani do průměru. (15.08.2013)

Anděl blažené smrti, aneb jak to dopadá, když paranoidní StB odposlechne a špatně si vyloží objednávku příslušníka západní rozvědky na pizzu. Mi to přijde stejné, jako když jsem v lese svačil chleba a mravenci si z pár utrousených drobků vydedukovali, že je zvu na mejdan. Po deseti minutách jsem nebyl schopný udržet pozornost a tak tedy jen ve střípkách, co mi z filmu utkvělo... kongeniální dialog: "Parle vous France?" "Vieviel?" "Twenty!".... "inženýr Radek" zněl z pásku jak legendární "zničit krtka" z krtka... ve filmu říkali, že tehdejší prostitutky nebyly donašečkami na StB, čímž mě utvrdili v názoru, že ve skutečnosti byly... se nedivím, že za socíku byla 100% zaměstnanost, když jen na StB na tomhle případu pracovala celá tři patra, odhadem tak dvěstě lidí.. (24.10.2014)

"Fakta skládají jen povrch činů, jejich smysl nám někdy uniká…“ Smysl tohoto špionážního filmu o západních agentech a dvou kolaborantech za 2. světové války je nabíledni. Ukázat všem, jak úžasně pracuje československá kontrarozvědka/StB. Přes tento propagandistický charakter na tomto filmu něco je. Především zaujme neotřele moderní/roztřesená kamera Stanislava Miloty. Zajímavý je ale i onen celkový dokumentaristický styl vyprávění (viz použití anonymního voice-overu, který komentuje průběh vyšetřování). A nelze nezmínit ani hudbu s typickými znaky ala Zdeněk Liška (viz zejména použití varhan). Pokud jde o samotný příběh, má sice logickou ideologickou pointu v podobě napojení mužů s temnou minulostí na zápaďácké tajné služby, líbil se mi však motiv s kopií sochy Anděla blažené smrti od Matyáše Brauna, který vytváří vcelku tajemnou atmosféru. (11.12.2023)