Goyovy přízraky

Scénář: Jean-Claude Carrière, Miloš Forman .. Povídačky o pádu génia či rozpaky nad jásavou ovací nechám pro jiné, tohle není měřítko, jen mnohým kalí úsudek... Goyovy přízraky jsou jedno velké paralelní zrcadlo, odrážející dramatické a kruté podobenství na DOBU minulou, současnou a nejspíše i budoucí. Především hloupá církev a její praktiky špiclování, bolestivých výslechů a promyšlené tyranie skloubené se schopnosti tahat z obyčejných lidí peníze lze vidět i na mnoha jiných režimech. Výsledek není dílo geniální a ti s tímto očekáváním budou jistě zklamání. Těm ostatním zbude slušně zrežírovaná fikce, kde umělec - Goya dostal tentokrát jinou roli než je u Formana obvyklé. Děj se možná pomalu rozjíždí, ale časem rázně zabírá a palčivá intenzita závěru je už na úrovni. Co je na filmu bez debat excelentní jsou herci, kde mezi ansáblem výborných lze spatřit dvě perly - Natalie Portman (přesvědčivá ve všech polohách) a Javier Bardem, jehož jízlivý konformista je úžasný a zosobňuje mnohé lidské poklesky s hořkým, silně hořkým nádechem. Jsem potomkem opice !! (07.02.2007)

Nejlepší český režisér v tomto snímku svým typickým mistrovským způsobem vykresluje tvrdý život z dob Francouzské revoluce a strasti všech obyčejných lidí a hlavně v první třetině, podporován výtečnými herci, dokáže diváka bez problému vtáhnout do nadějně rozjetého příběhu. Postupně ale panu Formanovi dost dochází dech, celková zápletka je pro takto ambiciózní film strašlivě slabá a nedotažená. Konec pak přichází z čista jasna a bez větších emocí. Ano, poučil jsem se o nekopromisních metodách tehdejší inkvizice, ale to z Goyových přízraků nadprůměrné drama neudělá. (08.05.2011)

Na Goyovy přízraky jsem se opravdu těšil a nechtěl jsem prostě uvěřit tomu, že by Forman natočil tak průměrný film, jak se všude píše. Ale bohužel, stalo se. Nedá se ovšem říct, že by za to mohla jeho režie. Oscarový důchodce v Goyovi jasně dokazuje, že do starého železa ještě rozhodně nepatří a i z herců, u kterých byste to nijak zvlášť nečekali, dokáže vytlouct výborné herecké výkony (snad nikdo by nedokázal křivit papulku tak jako Natálka;)). Problém je ovšem v "obyčejném" scénáři. Ten vám totiž nenabídne žádné "nezapomenutelné momenty" sršící charismatem, na jaké jsme si už u jiných Formanových filmů zvykli. Všude tak omílaná inkvizice se nám ukáže jen v několika prvních okamžicích filmu (a ani to není žádná výjimečná podívaná) a po zbytek stopáže už jen s Goyou někoho taháte z bryndy nebo hledáte ztracené děti. No Milouši, snad se ti to s Cagem vydaří příště líp... (12.06.2007)

Ale jo... Nerozplývám se nadšením, nicméně nějaké stopy a dojmy ve mně "Goyovy přízraky" zanechaly i po roce od shlédnutí, což se nepovede většině filmů, takže mohu vyjádřit spokojenost. Velkou pochvalu si zaslouží hlavně Javier Bardem, který svým výkonem zastínil Stellana Skaarsgarda (tenhle seveřan mi do role Goyi příliš neseděl, ikdyž jej jako herce uznávám). Téma, prostředí, atmosféra i děj příběhu mě oslovily, nicméně k dokonalosti, k puncu výjimečnosti něco přece jen chybí. Film nedosahuje kvalit "Amadea", ovšem Forman se rozhodně nemá za co stydět. Není to úchvatný velkofilm, "pouze" nadstandardně solidní historické drama - 77%. (31.03.2009)

Nezpochybňuji sdělení a silnou myšlenku, o kterou se Forman snažil. Jenom bych použil srovnání. Zatímco takový ´Amadeus´ je jako nadívaný krocan s delikatestní nádivkou, křupavými smaženými bramborami a vydatnou zeleninovou oblohou, k tomu s rakvičkou se šlehačkou jako nádavkem a vínem Sauvignon Blanc, ročník 2004, Goyovy přízraky mi v tomhle – uznávám, prapodivném – srovnání asociují topinku s česnekem a sklenkou magnésie. Nic ve zlým, taky se člověk nají, ale s rozdílným výsledným efektem pro jeho chuťové pohárky :o) (09.03.2008)