Goyovy přízraky

Ač je vnázvu jméno Francisca de Goyi, film není životopisem slavného malíře. Je především o Španělsku na přelomu 18. a 19. století. Ale i tato charakterizace je slabá. Miloš Forman se tentokrát nezabývá tématem geniálního jedince versus konzervativní společnost, ale zajímá ho střet náboženského fanatismu a myšlenek demokracie. A v tomhle si Forman bravurně poradil. Poradil si jak ve vynikajícím hereckém obsazení, tak i v technických záležitostech. Skvělá kamera (především v první části), byť je velká škoda, že Forman ji nenabídl Miroslavu Ondříčkovi. A samozřejmě hudba Varhana Orchestroviče Bauera, která dokonale souzní s obrazem. (05.09.2009)

Goyovy přízraky předcházela pověst poněkud nedotaženého filmu, která se podle mě naštěstí nenaplnila. Jenom Formanův styl, který se zaměřuje na lidskou individualitu, se tentokrát změnil, když Forman pro změnu natočil nikoliv úlohu osobnosti v lidských dějinách, nýbrž vliv dějin na osudy jednotlivce. Každá z postav měla celkem jasně nalinkovaný svůj život a svou kariéru, když zasáhly dějiny a mrška náhoda a z konzervativního církevního hodnostáře Lorenza se stává nadšený příznivec francouzské revoluce a prokurátor Francouzské republiky. Forman se tady nejspíš inspiroval osudem význačného Napoleonova spolupracovníka, šéfa tajné služby Fouchého, který se z pozice kněze vypracoval na jednoho z nejmocnějších vládních úředníků přes pozici jakobínského radikála, aby na konci své kariéry svého chlebodárce zradil. Mladou šlechtičnu zase čeká domluvený sňatek a bezstarostný život v luxusu, ale jedno náhodné setkání s inkvizičními agenty a malé nedorozumění vede k brutálnímu zvratu a strádání. Titulní postava představuje pouhý pojící prvek a fakticky nehraje ve filmu zásadní roli. I tohle matení je možná příčinou, proč někteří filmoví fanoušci mají s přijetím Goyových přízraků trochu problém. Jinak je to perfektně zahraný a slušně zrežírovaný snímek, který patří mezi Formanovy lepší filmy. Celkový dojem: 80 %. (11.03.2012)

„Nikdo nečeká španělskou inkvizici!“ Emocí, která u mne při sledování Přízraků převažovala, byl smutek. Smutek nad nezvládnutím ambiciózní historické látky režisérem Formanova formátu. Těžko říct, v čem tkví jádro problému, snad si tvůrci odkrojili příliš velké sousto. Tři titulní postavy nejsou moc, nefungují však jejich motivace. Něco podobného lze pochopit vzhledem k režisérově snaze nevyprávět osudy konkrétní hrdinů, nýbrž po vzoru malířů fresek zachytit určité období historie (podobně jako ve svých československých filmech nevyprávěl ani tak o člověku, jako o lidu). Vypravěčské neduhy vystupují do popředí především v druhé půli („o 15 let později“), která působí zkratkovitě, často až zmatečně. Hlavní potenciál filmu tkví pod povrchem. Není to snaha hledat nové úhly pohledu, nýbrž zostřovat ty již známé. Podobně vyzrálý komentář k době minulé a současné zároveň naposledy přinesl George Clooney ve fascinující černobílé výpovědí o éře amerického honu na čarodějnice Dobrou noc a hodně štěstí. Nelze sledovat Goyovy přízraky a ignorovat paralely s totalitními režimi. Rovněž charaktery všech tří klíčových postav jsou nadčasové. Vždy zde budou bezpáteřní hajzlíci, reprezentující směr, který je momentálně v kurzu. Vždy zde budou pasivní kronikáři své doby, zachovávající její jakž takž pravdivý portrét. A vždy zde budou obyčejní lidé, ovládáni těmi mocnějšími. Závěr krásně ukazuje věčnou zmatenost světa. Goyovy přízraky by byly polovičním filmem bez myšlenek, jež nese a jež nikomu nepodsouvá a bez výborného hereckého výkonu Javiera Bardema (Portmanová a Skarsgård jsou svými výkony trochu mimo). 65% Zajímavé komentáře: kleopatra, Cival, Renton, genetique, castor, meave, anais, Crocuta, dzej dzej, Jordan, tangerine1, , sportovec, Šandík, curunir, adams89, Petkon (24.01.2009)

Asi bych se měl před nejúspěšnějším domácím exportem (s ohledem na jeho bezesporu výjimečné dílo) rozklepat a přidat se k rezervovanému potlesku. Ale nepřidám. Protože tohle se Formanovi skoro vůbec nepovedlo. Taková mrtvolná a nepříjemně rozplizlá vycházka do historie, kterou sráží v prvé řadě laciná vizáž (že by i podfinancovaná?). Nikde ani trocha špíny, z kostýmů dýchá, že byly právě ušity, ze záběrů na náměstí čouhá jejich "novost" a to že na ně byli před chvilkou nahnáni komparzisté a rozsypána troška písku. Doporučuju mrknout se na Parfém a pochopit, jak působivě může být vykreslen obraz doby (ostatně stačí připomenout i Amadea nebo Valmonta) - že nejde ani tak o historickou věrnost kulis a už vůbec ne o paruky na hlavách herců, kteří v tom čistém světle beztak nevypadají jako dějinné postavy, ale jako Stellan Skarsgard v divném kostýmu a Natalie Portman se zombie-nalíčením. Goyovy přízraky jsou po celou dobu vizuálně sotva tuctové a formálně většinou nudné (snad až na prostřihy na ústa a oči nebo projíždění Goyových obrazů). Forman může sice pracovat se spoustou zajímavých momentů, ať už s "děvkami", anebo s věčným převlékáním kabátů, kdy je prst pozvednut proti každé fanatické ideologii. Ale málo z toho. Přízraky se rozplynuly tak, jak se na přízraky sluší. Neustále se znovu střetávají, ale tak klopotně, že to demoluje veškeré myšlenkové podhoubí. Navíc, když postavám po šestnácti letech nepřibyde jediná vráska a když dcera vypadá (až na umělé zuby) úplně stejně jako matka, chápu to jako velké ztrapnění oscarového režiséra. Obsahově mnohdy zajímavé ("opice"), celkově bohužel slátanina. 50% PS: Snad si Varhana ve světě všimnou a nahradí Hanse Zimmera. Jeden z mála opravdových kladů. (12.01.2007)

Tak Miloš Forman mě spíš zklamal, sice sem od toho moc neočekával, i když Forman má za sebou opravdu skvělý filmy, ale tohle se mi prostě od počátku moc nezamlouvalo. Ale až tak nedodělanej příběh sem nečekal, film se pořád točí okolo jednoho bodu a nic moc se neděje, skoro žádný silný momenty a občas to působí děsně neuceleným dojmem a k tomu všemu Goyův život v tomhle filmu moc velkou roli nehraje, což určitě hodně zklame ty, který od toho něco podobnýho čekaj Snad jediný opravdovým kladem filmu jsou herci, Javier Bardem a Stellan Skarsgård jsou opravdu skvělý a Natalie Portman, ač nemá zas nějak moc velkou roli je taky dobrá, i když jsem jí viděl zahrát několikrát daleko líp. Ještě by určitě šla vyzdvyhnout hudba,.ale prostě ten scénář je oprvadu jedna velká díra a Miloš Forman se rozhodně jako režisér taky nevytáh. Tohle se rozhodně nemá šanci stát druhým Amadeem a nominaci na osacara může Forman získat jen za zásluhy, za tohle si fakt nic nezaslouží (24.02.2007)