Máj

Kýčovitá nabubřelá nuda. F.A. Brabec neumí na delší než několikavteřinové ploše zaujmout, jednotlivé obrazy jsou svou "uměleckou" přepáleností a snahou o vyjádření emocí většinou pouze k smíchu, a scénář je v porovnání s Máchovou básní jedna velká katastrofa. Z Viléma se stal nesympatický mamlas, z jeho otce jen slizký otrapa a Jarmila by si mohla z fleku stoupnout na E55. Všechno musí zachraňovat imho nadmíru sjetý a přehrávající Kryštof Hádek, jako vždy pohotový Jan Tříska a k vizuálu přesně pasující hudba od mých oblíbených Supportů. Ani ti však tenhle uchcaný a chladný paskvil rádoby lyrických obrazů nezachrání. Máji chybí pořádný příběh, tah na branku a hlavně postavy, na kterých by vám záleželo. K idiotům totiž nic než opovržení cítit nelze. A Brabcovi aktéři nic jiného nevzbuzují. 3/10 (19.06.2008)

Znásilnění Karla Hynka Máchy, pelešnice Jarmila a režisér, který se má asi hodně rád.. to je filmový Máj. Řada záběrů, které by jinde a jindy samy o sobě stály za samostatnou výstavu fotografií, jsou s nijakým dějem jen banálním leporelem, na kterém chtěl F.A.Brabec zřejmě ukázat, jaké má koule. Jenže nemá. Snaha jít do přímého střetu s literární klasikou, mnohými považovanou za nezfilmovatelnou, nebyla tím pravým ořechovým. Jasně, režisér si může mastit ego a dosyta využít zkušenosti své původní profese kameramana (zřejmě jeden z jeho dalších snů), nicméně líbivými obrázky nemůže zastřít plytký děj (Máj nabízí děje zhruba tak na jednu povídku z předešlé Kytice) nebo rozporuplné herecké výkony. Matěj Stropnický i Sandra Lehnertová zřejmě nebudou filmovými objevy posledních let – jsou na plátně jen pro svůj vzhled, hlavně u šmejdění po šlechtěném dekoltu Jarmily si dal Brabec záležet. Jenže kameramanské choutky nesmí postrádat své opodstatnění. To, co mělo u Kytice nějaký nápad, režisér v Máji jen redukuje zbytečnými obrazy. Napudrovaná cetka nicméně znovu ukazuje Brabcovo neumětelství a nevýrazné vypravěčství na pozici režiséra (jako ve zbytečnostech typu Krysař a Bolero) a divák se může jen děsit z toho, co předvede příště a V 3D peřinách. (07.06.2010)

Hynku! Viléme! Jarmilo! Hudba bylo to nejlepší na celém filmu. Vizuální podměty; mohlo by být lépe (Copak Brabče, vykrádáš sám sebe? Nebo to byl pokus o "čisté umění" či co? :) ) Ale ne, tak dalo se to, ale měl dát víc na Máchu, na jeho verše, to byl tahoun celého Máje. Vilém nepřesvědčivý, Jarmila husa, která spáchala sebevraždu až nakonci (!); proč ne na začátku? No nic, jak už bylo řečeno: "Pane režisér, příště dej více na předlohu! ALE chválím vás za Třísku: ještěže tam byl, díky jeho 'mrtvé milenky cit' mám hned lepší den." :-) Hm, ale stejně bych to natočila úplně jinak. (13.10.2008)

Neviděl bych to jako takovou tragédii. Film je to na český poměry (a tím myslím v posledních letech) docela slušnej a funguje kupodivu taky dobře - krátká stopáž, žádná nuda a je to docela fajn, hraje pěkná hudba, obsazení je taky vynikající. Sice to s knížkou má pramálo společnýho a nedoporučuju dát tomuhle třeba u maturity přednost před knížkou. Ale jako takovej nezávaznej porno poetickej(?) odvaz, proč ne. (15.04.2012)

Slušné řemeslo, které - ve srovnání s literární předlohou - sice nic nepovzneslo, ale také nepokazilo. Brabcovi se podařilo stoprocentní řemeslné - místy i umělecké - převedení máchovské snovosti do filmové řeči. Řeči více kopírující než inspirující a dále posouvající. Neherci Stropnický (jako publicista je rozhodně výrazně lepší) a Lehnertová naplnili ideál krásy máchovských hrdinů. To, že mluví minimálně, případně vůbec ne, je věci v daném případě rozhodně na prospěch. Zůstává otázkou, zda by scénáři při ztvárňování tohoto lyrickoepického eposu prospělo více epičnosti - i špičkoví herci jako Divíšková, Kukura nebo Přeučil nemají v podstatě co hrát, pokud nevezmeme na milost Brabcův vývod o upřednostnění mimiky před slovním projevem. Loupežnická tlupa je poměrně věrným výrazem převládajícího konzumistického stylu soudobé mladé generace; k tomu hudba skupiny jako Support Lesbiens nesporně patří. Srovnáme-li výsledný obraz s tzv. moderním režijním divadelním pojetím shakespearovských her, nevychází Brabec z tohoto srovnání nijak beznadějně. Podobně - a ještě výrazněji - jako v případě skutečného uměleckého krachu, kterým je relativně nedávno do distribuce uvedené zfilmování Smetanovy LIBUŠE (neklame-li mne paměť). Uznávám, že MÁJ lze pojednat i lépe. Ale kde, jak a kým? (04.12.2012)