Dřevěná Marika

Jako natočit pohádku celovečerní stopáže podle jedné písničky o putování hudců, to chtělo asi velkou odvahu. Taky jsem si po čtyřiceti minutách říkal, kdy teda ta Marika zdřevění, jestli si jako třeba přesedí nohy, nebo co. Ta mytologie za tímhle příběhem chtěla rozvést, třeba jako v Jestřábí ženě, ne že dostanu nějaké neurčité náznaky z náhodně zpívané písničky, která vypadá, že zrovna šla kolem. Ale zase zde máme lidové stavby, kroje, zvyky, Turky, Špilberk a jeho kasemata, a ten příběh má slušný základ, žel jenom nedotažený a neprohloubený. Marika má hezká kukadla, a i když hraje zápornou roli, i Jana Epikaridis je zde čupr holka. Jašków poněkud přehrává a Jiří klika, tam nevím, jestli měl hrát takového ňoumu od začátku, když se pak zase neuvěřitelně statečně zachová, nebo prostě jen nasadil nějaký herecký kukuč a nešel mu sundat. Celkově docela pohoda pohádka, určitě ne pro děti, ale Moraváci si tam najdou své. Pokud jde o ústřední písničku, ta uhlazenější verze mi sedí víc. (02.12.2017)

Je tam jeden záběr, kde někomu trčí ruka... Ale teď už jenom to dobré. Oceňuji dobovost kostýmu, přírodu a "dědiny", kde se příběh odehrává. Myslím, že i za málo peněz se dá natočit hezký příběh. Sice není nijak ztrhující, ale ani nemusí být. Má to výbornou myšlenku ... "spoiler" ... Oceňuji také, že je to natočeno tak, že se můžou koukat i malé děti. Skvělé. Děkuji. (05.12.2014)

Mně z tohoto filmu zůstala v paměti pěkná příroda, krásné kroje, krásná cimbálová hudba Petra Ulrycha, neobvyklý, silný příběh. Z takových skvělých ingrediencí je film sestavený, mohl se stát výrazným a zajímavým dílem, jenže já nevím - když jsem se na něj dívala, pořád mně tam něco skřípalo. Snad že mnoho scén je snímáno zbytečně zblízka, v jedné byl dokonce vidět rukáv někoho ze štábu. Také mnohdy není úplně jasné, co se děje, nejdramatičtější klíčové scény nevyzní tak, jak by měly, a hudba mně připadala, jako by byla nahraná v místnosti se špatnou akustikou či co. Být tahle pohádka lépe technicky zvládnutá, mohla být nádherná. Takhle královnou valašských pohádek pořád zůstává Pohádka svatojánské noci. (01.09.2012)

Dřevěná je v tomto baladickém příběhu (nepřesně označeném za pohádku) nejen Marika, ale bohužel také většina hereckého ansámblu. Ani členové štábu patrně nevynikali kdovíjakou profesionalitou (a to jsem si oné vysmívané ruky v záběru nevšiml), takže jedna hvězdička za Radku "Ty máš kukadla jak zrcadla" Coufalovou a druhá za hudbu. (14.08.2021)

Zpracování je až ostudně ochotnické, od hereckých výkonů přes dialogy až po kostýmy, které svou škrobenou čistotou budí dojem, že ještě před pěti minutami visely někde v okresním národopisném muzeu, přesto ten základ není vůbec špatný. Stejný příběh bych si dovedl představit v nějakém hodně syrovém podání, které by se nebálo trochy těch rozedřených rukou, mozolů a nějaké té krve. Proto dám aspoň tři. (02.12.2017)