Režie:
Zdeněk TroškaKamera:
David PloyharHudba:
Miloš KrkoškaHrají:
Jan Dolanský, Ladislav Potměšil, Veronika Khek Kubařová, Miroslav Táborský, Taťjana Medvecká, Pavel Kikinčuk, Jindřich Nováček, Karel Liebl, Jan Kuželka (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Sympatický chasník Matěj má dobré srdce, chytrosti na rozdávání a kromě hádanek má rád také Majdalenku, dceru sedláka, u kterého pracuje. Majdalenka jeho lásku opětuje, ale otec už pro ni vybral jiného ženicha, rychtářova syna Jakuba. Nic však není ztraceno, protože Matěj zachránil bílého holoubka a ten na oplátku přinesl kouzelnou jahodu, díky níž on i jeho milá rozumějí řeči ptáků. Když sedlák Matěje vyhodí, vydá se mladík na zámek, kde se zrovna soutěží v hádankách o ruku princezny Rozmarýnky. Kdo uhodne tři, dostane ji za ženu. Na rozdíl od ostatních se Matěj nezalekne, když král vyhlásí dodatek, že kdo neuhodne, přijde o uši i nos. Její hádanku hravě uhodne, zatímco ona si s tou jeho poradit nedokáže a musí mu dát políbení. Stejně to dopadne i druhý den. To se Matěj seznámí s vojákem Ondrou, který princeznu tajně miluje, a také s generálem, hofmistrem a dvorní dámou, kteří jsou chamtiví a neustále kují pikle. Donutí Matěje ke slibu, že se vzdá princezny a rozdělí mezi ně odměnu, kterou mu král nabídne jako náhradu, ale chasník je převeze a ještě vytrestá. Rozhodne se vrátit k Majdalence, cestou ho však přepadnou loupežníci s náčelníkem Madlafousem a donutí ho, aby se k nim přidal. Pomůže jim uloupit zlato, loupežníci ho zradí a on skončí v žaláři. Hofmistr, generál a dvorní dáma už se těší na popravu. S pomocí Ondry odhalí Matěj všechny intriky, potrestá loupežníky, princezně ukáže toho pravého ženicha a vyslouží si Majdalenku. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (426)
Hrozně akční pohádka, ve které se pořád něco děje. Děj sice překombinovaný, ale minimálně první hodinu velmi zábavný. Sympatický Dolanský, hezká princezna a lokace alá „Princezna ze mlejna“. Něco mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, zaokrouhlím nahoru. Na českou pohádku každopádně dost slušné a stojím si za tím, že Troška tenhle žánr umí (nebo uměl). ()
Lotrando a Zubejda? Pošetilost mocných? Princezna ze mlejna? S čerty nejsou žerty? Celou dobu při sledování Nejkrásnější hádanky jsem si u každé scény kladl otázku, kde jsem podobný motiv či výstup viděl. Zdeněk Troška si v tomto filmu vypůjčoval a inspiroval se, kde se dalo (včetně svých předchozích pohádek), a rozhodně neskončilo jen u tvorby Jana Drdy. Většina herců ve vedlejších rolích navíc buď přehrává nebo naopak působí dojmem cimrmanovského oživlého dřeva, čehož si patrně všiml i sám režisér a nechal je přemluvit známými dabéry, takže výsledek působí jako německá pohádka z dovozu. Jedna hvězdička za Jana Dolanského. ()
Smažený kapr s výborným bramborovým salátem slehl, chlebíčky jsou taky fuč a já musím zpátky nohama na zem. Už několik dlouhých let tu visí nepříjemné varování pro generace dětí, protože z pořádné české pohádky se stalo velmi nedostatkové zboží. Pořád ještě snesitelný Troška, nicméně nejednoho herce mi bylo líto. ()
Přiznávám, že jsem mile překvapen, neboť tvorbu pana Trošky opravdu nemusím. V záplavě pomatených "akčních" pohádek, kterými byly vyplněny vánoční svátky 2014, představuje pro mě tato Troškova pohádka návrat k pohádkovosti, dětem se to líbilo mnohem více, patrně proto, že se v pohádce orientovaly, postavy měly jasný charakter a usmívaly se, zpívalo se... Že by mě pohádka vzala za srdce, to úplně ne, ale koukat se na ni rozhodně dá. ()
Sympaticky jednoduchá pohádka s nudnou poslední třetinou (asi páté přepadení kočáru a šesté uvěznění hlavního (M)matěje mě už vážně otravovalo). Kdyby nebylo těch několika popíchnutí mezi kudrnáči se slovy "ty kujóne", možná bych ani nepoznal, že ji má na svědomí Zdeněk Troška. Ale dost legrácek, Nejkrásnější hádanka vcelku mile překvapila a pro děti pod 7 let je to myslím ideální volba - lepší než "létající auta, mozky a zelený sliz" (slova Zdeňka Trošky), ale horší než O princezně Jasněnce a létajícím ševci. ()
Galerie (19)
Zajímavosti (11)
- Cena dětské poroty na 40. ročníku Dětského filmového a televizního festivalu Oty Hoffmana v Ostrově nad Ohří. (M.B)
- „Nepříjemná vzpomínka na natáčení je, že jsem měl na sobě asi patnáctikilový kostým, na hlavě paruku, nalepené vousy, na hlavě korunu a byla děsná vedra. Vousy se stále odlepovaly a kostým jsem okamžitě propotil,“ prohlásil Ladislav Potměšil. (Duoscop)
- „Byl to vždy můj sen si zahrát princeznu. Už jako malá holka jsem si dávala punčocháče na hlavu, abych měla jakože dlouhé vlasy, po babičce jsem si obouvala lodičky a po mamince šaty z tanečních. Pak jsem lítala po zahradě a dělala jsem, že jsem princezna. Celé natáčení jsem si velmi užívala, i ty krásné šaty, které jsem mohla obléct. Moje dušička se vrátila zpět do dětství,“ prohlásila Veronika Khek Kubařová. (Duoscop)
Reklama