Dopisy z Iwo Jimy

Ostrov Iwo Jima - pustý, bez vody, zamořený otravným hmyzem a zužovaný nesnesitelným dusnem. A přesto je strategickým klíčem k Pacifiku... Nevědět, o Dopisech zhola nic, tak bych ani na vteřinu neváhal, že je natočil Kurosawa. Vše od obrazové kompozice či uvedení a opuštění děje skrze vedlejší postavy, až po celkové vyznění - to vše je prostě jeho rukopis. Clint Eastwood natočil vynikající snímek o nesmyslnosti války a úctě k nepříteli. Přesto, že v tomto filmu o bitevní scény nejde ani nejmenším, tak jich tu několik je a jsou bez debat výtečné. Nečekejte ovšem druhého Vojína Ryana. Zde jde o podstatně komornější zážitek. Ken Watanabe hraje svou roli "mifunovských" proporcí znamenitě. Být Dopisy z Iwo Jimy v první půli kratší, tak jim snad ani není co vytýkat. (03.09.2007)

Neverte mýtu, že Listy sú lepší film ako Vlajky. Ani náhodou. Sú rovnako rozvláčne a miestami na skapanie nudné, bez dramatickej a emocionálnej sily (snáď až na pár scén v závere, ktoré ma prebrali z úplnej apatie). Rozdiely sú v tom, že Listy majú aspoň výborného Kena a Vlajky zase majú viac čo povedať. Listy sú v podstate napchaté vojnovými klišé, ktoré niekomu ako klišé asi nepripadajú kvôli tej kultúrnej odlišnosti hrdinov, inej mentalite, inému spôsobu vedenia vojny. Inak je to ale amerikanizovaná báchorka o tom, akí tí Japončíci boli vlastne fajn chlapi, ako nechceli na rozkaz strieľať štekajúcich psíkov, ako napriek nedostatnu jedla a vody ošetrovali ranených Amíkov a ako sa povzbudzovali čítaním listu nejakej oklahomskej mamky svojmu synáčikovi v Pacifiku. A ako páchali hromadné samovraždy zakaždým, keď im Amíci len trochu dali na frak, a tým im vlastne ušetrili veľa roboty. Navyše Listy strašne smrdia lacnotou, je to vlastne inscenácia o pár chlapoch v jaskyniach, prakticky všetky výpravnejšie zábery sú prevzaté z podstatne panoramatickejších Vlajok. Zhrnuté: Nech si Clint tento "dvojdielny" epos o dobytí japonského ostrovčeka strčí za svoj kovbojský klobúk. Alebo nech to všetko zostrihá na jednu rozumnú dvojhodinovku, ktorá bude mať šmrnc. Keď už v nej niet emócií a hlbších vrstiev, nech to má aspoň riadne vojnové gule. (10.10.2007)

Člověk dokud neuvidí, tak neuvěří. Je mi známo, že Japonská kultura a jejich přesvědčení se liší, ale stejně mě scény typu „umřít se ctí a pro svou vlast“ dokážou pořádně rozhodit. Clint Eastwood mě zavedl do života několika vojáků, kteří mi ukázali tu rozpolcenost mezi oddaností ke své vlasti a pudem sebezáchovy. Tenhle pohled na válku je působivější, než plno akčních scén. Jsem emočně rozervaná podobným způsobem jako ti vojáci, kteří spáchali bombovou sebevraždu, dle mého jedna z nejsilnějších scén, kterou jsem kdy viděla. Japoncům patří můj obdiv a jejich jazyk se mi čím dál více líbí, ale stejně je nikdy nepochopím. (18.10.2010)

Nechápu jak je možné, že tenhle válečný biják od Clinta Eastwooda mi naprosto proletěl pod Radarem. Jedná se o velmi slušnou záležitost z pohledů Korejců, kde Clint krásně ukazuje, že né všichni vojáci byli fanatici císaře, ale našli se zde i lidé, co mají srdce a pociťují strach. Film má slušné válečné scény, kde není nouze o Gore a obsahuje i velmi silné momenty ( Zastřelení psa jedné rodiny, či hromadné obětováňí). 85% (19.09.2017)

Aj keď som sa tomu vyhýbal, myslím, že po zhliadnutí druhého je porovnanie oboch filmov z Eastwoodovho dvoj-eposu na mieste. Oba snímky si vzali za úlohu ako hlavný problém nezmyselnosť vojny a celej vojenskej mašinérie. Kým pohľad z americkej strany tento problém analyzuje a zachytáva hlavne z pohľadu povojnového, japonské stanovisko zachytáva príbeh počas hlavných bojov o ostrov Iwo Jima. Príbeh je jednoduchší, ale práve v tom je jeho výhoda. Nepotrebuje tri časové pásma a komplikované prerozprávanie aby dokázal zaujať. Použil akčnejší a rýchlejší príbeh, no popri tom si nechal priestor aj na dramatickejšiu tragickosť. Perfektne pri tom využíva vznešené japonské ideály. Je zaujímavý aj fakt, že kým sme v prvom snímku sympatizovali s americkými vojakmi, tak v zobrazení toho istého konfliktu sme chceli vidieť našich skorších hrdinov ako tých zlých. 85%. (13.04.2008)