Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dvanáct lidí se nechalo dobrovolně zavřít na statku na Šumavě. Dobrovolně se zřekli svobody. Manuálně pracují, živí sami sebe a navzájem si pomáhají překročit svou minulost. Na jeden rok. Vztahy jsou rovnoprávné; nikdo nemůže mít hlavní slovo. Zakázány jsou sexuální vztahy. Ale vydržte to, když muži a ženy jsou pohromadě a témat k hovoru je tak málo! Za porušení pravidel komunity ale hrozí vyloučení. Pracují nervy a pudy. Jolana (Petra Jungmanová) je slabá holka a Milan (Jiří Langmajer) zase silný chlap... Porušovat pravidla tam, kde se tolik hraje na pravdu, znamená rozvrátit všechno a ohrozit všechny. Brzy mezi ně přijde někdo nový (David Švehlík). A někdo další (Igor Chmela) si pak vzpomene, že jedna smrt tam venku byla vražda. Náhody nejsou. Zabil někdo z nich. Co mělo být dávno mrtvé, se vrátilo. Nálož pod barákem začala odpočítávat. Jde o to, jak rychle se ze zmatku vynoří konkrétní jméno... a jestli to jméno je opravdu jméno vraha. (Bontonfilm)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (415)

EdaS 

všechny recenze uživatele

Sympatický počin. Velmi dobře vylíčená atmosféra terapeutické komunity, nadprůměrné herecké výkony a napětí při slovních přestřelkách. Co se určitě nepovedlo je zasazení do detektivního rámce, kterému chybí přesvědčivost. Navíc souboj Langmajer - Švehlík vyznívá do ztracena, když scénáristův zájem o Švehlíkovu postavu krátce po příchodu do komunity dost upadá. Nevyrovnané je představování jednotlivých členů komunity a vylíčení jejich příběhů. Škoda je taky značně televizního vzhledu filmu (ty flashbacky!). I tak jde ale jednoznačně o český nadprůměr. Těším se na další Sedláčkův snímek. *** 1/2 ()

Spooner 

všechny recenze uživatele

Tak tohle mě velmi příjemně překvapilo. S českým filmem to jde od desíti pěti (když nepočítám Svěráky), ale tohle bylo docela dobré osvěžení. Dobrý scénář, dobrá režie a pro film nezvyklé prostředí. Komunita drogově závislých, kde má každý své tajemství a pár z nich spojuje jedna vražda, je pro psychologický thriller perfektně vystavená. A tady to překvapivě dobře funguje.Herecké obsazení je navíc velice dobré, nikdo nehraje špatně a Langmajer kraluje (po sračkoidní Ordinaci měl sakra co napravovat). Škoda trochu promarněného konce, který jsem čekal lepší. Ale i tak jsem velice spokojen ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

Takový nenápadný, přehlížený snímek, který na sebe upozornil jen díky několika nominacím na Českého lva (přičemž jednoho získal). Přitom tu platí ono okřídlené: Za málo peněz hodně muziky. Tenhle psychologicky laděný thriller z prostředí detoxikační terapeutické komunity na sebe váže totiž jen samé superlativy. Překvapivě konzistentní a strhující scénář s nosnou dějovou linkou skýtající hned od začátku několik vrstev - přitom klíčová je ta z minulosti, na níž odkazují efektní, syrové, expresivní černobílé flashbacky. Překvapivě suverénní režie na poli celovečerního hraného filmu debutujícího Roberta Sedláčeka, elitní herecké obsazení, kterému vévodí přesvědčivý Jiří Langmajer ve své ,,typické" roli, mne však nejvíce oslovil Jan Budař a zvláště Jaromír Dulava v pro něj zcela atypické roli recidivisty... Prostředí detoxu je velmi depresivní (zvláště kvůli nucené ahistoricitě jeho členů, jedině díky níž mohou fungovat i do budoucna) a jeho vykreslení byl možná jeden ze záměrů filmu. Celý snímek stojí především na komunikačním schématu uzavřeného kruhu lidí z komunity a na nonverbální komunikaci - hra pohledů, náznaků, mimických svalů, symbolů, vizáží... Nevěřil bych, že tohle v českém filmu někdy uvidím...a budu tomu bez výhrad veřit... Překvapivě silný a strhující (téměřdetektivní) film... ()

Gemini 

všechny recenze uživatele

Precizně natočené těžko, neboť tajemná kriminální zápletka je poněkud nedotažená, jakož i sama skutečnost, kdo všechno se to tak pěkně sejde v jedné zapadlé léčebně. Rozhodně je to však natočené efektně. Slovo precizní by se dalo použít pro herecké výkony, i když třeba u Igora Chmely ta preciznost ve velké míře spočívá ve strnulosti a pohledu upřeném kamsi do dáli;) To ale nic nemění na faktu, že jako těžce vyjetá smažka je libovější než stehenní sval Martiny Sáblíkové. Herecká sešlost a souhra je to opravdu povedená, škoda se o ní rozepisovat - nakonec obsazení si každý přečte sám a osobní sympatie či antipatie dokážou leccos, pročež výpovědní hodnota tohoto kritéria padá jako současné sebevědomí (vrahů z) Wall Streetu. Rozhodně dobrým tahem bylo postupné přetváření příběhu podle toho, co dalšího na sebe kdo práskne a hlavně toho, jestli to byla či nebyla pravda, a i když je vám jasné, že ten Langmajer nebude jenom další kus v zátiší s troskami, nekazí to výsledný dojem víc, než by bylo omluvitelné. Já osobně dávám té pestré mozaice osudů a dobrých či zlých snah zbavit se duchů minulosti 80%. Mimochodem poslední flashback s Langmajerem je lahoda sama. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Celá komunita odvykajících narkomanů je zajímavá. Každá postava má vlastní příběh, všechny bez výjimky jsou dobře obsazené i zahrané. Kdyby jen ona kriminální podzápletka mezi Langmajerem, Švehlíkem a Chmelou občas nepůsobila jako z jiného filmu, byl výsledek perfektní. Takhle je to spíš jen za tři a půl hvězdičky. ()

Galerie (32)

Zajímavosti (11)

  • Režisér Sedláček si přál pořídit co nejvíce autentických záběrů, a tak například během scén, ve kterých probíhají sezení, herci nevěděli, kdo je právě filmován a hráli naplno celou dobu. (slatkac)
  • Herci museli povinně strávit 2 dny v komunitě se skutečnými klienty. Chodili na jejich terapeutická sezení a mohli vstupovat do debat. Museli se i podrobit přísnému režimu komunity. (SONY_)
  • Jiří Langmajer (Milan) komentoval svou účast na setkání lidí, jimž při boji s drogovou závislostí pomáhá organizace Sananim: "Nevím, jestli je to dobře, ale na jeden den jsem se stal jedním z nich, ostatně tak to Aleš, šéf komunity, chtěl. Zkušenosti s alkoholem mám, nějakou drogu jsem taky zkusil, tak to nebyl problém. Natolik jsem se vcítil do toho, kde jsem, že jsem začal komunikovat úplně přirozeně. Takhle jsem dělal léta všechny rozhovory, řekl jsem na sebe všechno, ale pak si přečetl dost velký sračky, takže teď už si dávám pozor, ale tam nebyl důvod nebejt otevřenej. Když jsem se chtěl dozvědět něco od nich, musel jsem jim nejdřív dát všanc sám sebe. Navíc jsem měl to 'štěstí', že zrovna ten den zdrhla jedna holka. Našli ji zfetovanou za sračky a všichni z toho byli maximálně rozklepaný. Já jsem psychicky velmi labilní člověk, takže jsem tam mohl nechat oči i uši. Natolik jsem se do toho vžil, že by mi vůbec nevadilo, kdybych tam zůstal mnohem dýl. Úplně jsem zapomněl, že jsem Jirka Langmajer, že mám dole auto a že můžu kdykoliv odjet." (NIRO)

Související novinky

Všechny cesty vedou do Varů

Všechny cesty vedou do Varů

29.04.2007

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary svůj 42. ročník odstartuje již 29. června a tedy by bylo na místě trochu poodhalit program nejprestižnější české filmové události. Předběžná filmová nabídka… (více)

Reklama

Reklama