Bourneovo ultimátum

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 100 nejlepších akčních filmů - 100 Greatest Action Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Paul Greengrass už zabodoval v akční pecce druhého a nyní i třetího dílu Bourna. Pohyb, akce, rychlost, vše dotažené až na hranici možného (a snesitelného). Jen málo filmů má tempo jako tento. Trailery: http://www.csfd.cz/film/224141-bourneovo-ultimatum/videa/ (18.09.2009)

Paul Greengrass s Mattem Damonem dokázali zakončit triologii o agentu Jasnu Bournovi ve velkém stylu. Skvělý výkon Damona a geniální režie Greengrasse dělají z tohoto filmu jeden z nejlepších akčních nejen roku 2007. Opravdu velmi povedé a každému vřele doporučuji. Doufám, že pánové z Akademie nenechají tento díl bez povšimnutí....... (10.11.2007)

Po přečtení Bordwellovy kritiky bourneovského stylu (viz tady a tady) se ve vší (a opravdu nemalé) úctě k tomuto teoretikovi musím ptát, kde končí "zesílení" hollywoodského stylu a kde začíná jeho "změna". Podstata formální progresivity Bourneova ultimáta v porovnání se současnou hollywoodskou tvorbou totiž spočívá v propojení těkavého stylu ruční kamery a téměř konstantní dvouvteřinové průměrné délky záběru (přičemž nositelem pocitu kontinuity se stává primárně zvuk) s využitím různých typů pohybu. Bourneovo ultimátum produkuje pohyb na rovině žánrových standardů (pohyb honiček) a vyprávění (pohyb vyprávění, pohyb ve smyslu distribuce informací). Bordwell se ve své práci tak zarputile soustředí jen na stylistický systém a vágní argumentaci o běžném příběhu, že se zcela odpoutává od vnímání narativního systému se stylistickým. Ale právě v něm spočívá zásadní revoluční krok Bourneova ultimáta od Bourneova mýtu. Ten s distribucí informací i pohybem honiček pracoval standardně (honičky směřují zásadně dopředu :), zatímco Ultimátum zmnožuje informační zdroje v rámci jednotlivých scén (jediný "vševědoucí" je divák - jen on se orientuje na letišti i v Tangeru) a znejasňuje pohyb honiček (ne dopředu, ale vertikálně, diagonálně, případně zpět :). Těkavost stylu není jen ona už poněkud profláklá analogie k mentálnímu stavu hrdiny, ale spíš fokalizace profesionálního myšlení, jejíž význam nám dochází až zpětně. Každá akce obsahuje řadu dílčích narací (Bourne je jako šachový hráč o několik tahů napřed a my si každou jeho sérii reakcí musíme domýšlet jako příběh, jehož pointa se odhalí až posléze). Bourneovo ultimátum tak pro mě představuje - navzdory Bordwellovým tvrzením (která jsou jako obvykle precizně vystavěná, ale zkrátka příliš dopředu determinovaná tím, co chce dokázat) - revoluční počin, který sice částečně může obsahovat postupy známé z jiných filmů, ale progresivní je jejich celkové využití (plus paralelní propojení celé trilogie s přesahem i do původního televizního zpracování). Tvrdit tedy, že Bourneovo ultimátum je jen kopií Bournova mýtu, tedy považuji spíš za důsledek necitlivého omezeného (ve smyslu důrazu na pozorování jednotlivých aspektů stylu a vyprávění) sledování. PS: Po letech jsem se k tématu vrátil ve studii Bournův mýtus: akční film pohybu. (05.09.2007)

Plynulé navázání na předchozí Bourne Supremacy, stejný trend dynamické kamery, úzkostné atmosféry a hlavně nonstop syrové, dechberoucí akce. Bourne Ultimatum nepřináší ani tak tolik nového, jako spíš to staré dotahuje k dokonalosti. Veškeré scény mají svůj náboj "pohybu", může za to promyšlená režie a po hlubším zamyšlení, si troufám tvrdit, že hlavně střih, neboť právě střihem jsou záběry/scény k sobě poskládány tak, aby z nich nevyprchala rychlost, i když Bourne právě "neběží"... Scénář, ač se jedná o čistou akci, bych také neupozaďoval, neboť hlavně po opakovaném zhlédnutí se ukazuje, jak Bourne geniálně uvažuje, jak je bystrý, schopný, ale přitom stále smrtelný člověk a to je radost sledovat a identifikovat se s tím. Celkově nelze dodat než, že dokonalost akčního filmu vykrystalizovala právě zde. 10/10 (07.06.2008)

Emocionální a smysluplný akční majstrštyk Paula Greengrasse. Autentická kamera, režijní genialita, neutichající tempo, záblesky střihu, flashbacky předcházejících dílů a vyšperkovaná postava Jamese Bourna. Scénáristicky dokonale bodnuté do diváka. V závěru už nestíhám utírat pot a sledovat každý detail odehrávající se přede mnou v téhle akční jízdě s dokonalým koncem filmového plátna. Pokud při sledování jen mrknete tak jste v hajzlu. (21.02.2012)