Reklama

Reklama

Skutečný příběh zdravotníka amerického letectva U.S. Air Force, Williama H. Pitsenbargera, jehož statečnost zachránila ve Vietnamu desítky životů. V roce 1966 se poblíž Saigonu odehrála jedna z nejkrvavějších bitev vietnamské války. Během záchranné mise 11. dubna se jednadvacetiletý medik přezdívaný Pits rozhodl dobrovolně opustit relativní bezpečí záchranného vrtulníku, aby pomohl vojákům na zemi. S neobyčejnou odvahou a odhodláním osobně zachránil a dopravil do bezpečí více než 60 mužů 1. pěší divize americké armády. Poté, co mu bylo nařízeno využít místo v posledním vrtulníku, odmítl a zůstal se zbytkem armády uprostřed těžké palby. O 32 let později dostane ambiciózní byrokrat z Pentagonu Scott Huffman na starost dokončení posudku, který má rozhodnout, zda údajné hrdinské činy vojáka Pitsenbargera zaslouží nejvyšší ocenění za statečnost – Medaili cti. Huffman sbírá svědectví armádních veteránů, kteří byli přímými účastníky bitvy. Během jeho vyšetřování vyplouvají na povrch závažné utajované skutečnosti, jejichž zveřejnění může Scotta stát víc než jen kariéru… (Bioscop)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (107)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

,,Veteráni za nás všechny nesou kříž. Vzali na sebe hanby války, popírání, hněv... Proto jsou medaile tak důležité, pomáhají nás spojovat, vyprávět příběhy... '' ------ Nejvyšší pocta čpěla americkým patriotismem už na dálku stejně jako čpí liščí kotec. Z toho jsem měl strach, protože ačkoliv Amíky v jejich oddanosti vlajce a zemi respektuji (a leckdy i obdivuji), nějak vnitřně cítím, že je to u nich krapet za hranou. A všelijaké ty tleskající scény ve stoje pod rozvinutou vlajkou s hvězdami a pruhy (ideálně potrhanou tornádem, poleptanou emzáky či prostřílenou nepřátelskou palbou) ve filmech nesnáším. Film sám je natočený docela nezáživně a i když se v něm objeví herecká esa, divák tak nějak cítí, že ho to vlstně ani moc nezajímá. Podobně jako dnešní mileniály nezajímá konflikt ve Vietnamu a traumata těch co se z války vrátili. S radostí jsem ale ve filmu viděl Plummera, dědulu Harrise, Jacksona a Johna Savage, který snad nestárne. Člověk si zase uvědomil, že doba je jinde.. Že stejně s Vietnamem odchází pomalu tito skvělí herci a člověk se tak nějak v duchu ptá a co bude po tom ? Bohužel postavy nemají dost prostoru pro vysvětlení toho co a jak dělají a tak neznalému divákovi mladší generace může přijít, že se z Vietnamu vrátili jen vyšinutci, případně nervově úplně rozsekaní chlapi patřící někam na oddělení krizové intervence. Válečné scény ve filmu působí hrozně uměle, ale ten Huey potěšil. Bohužel dojde několikrát i na slzičky a samozřejmě na zlé byrokraty a prozření hlavního hrdiny zda se zachovat čestně, nebo jako kariérista. Tleskačka na závěr už nepřekvapila... Ale abych jen nehaněl, film měl sem tam i silnější moment, třeba předání dopisu ... Mně spíše zaujal svojí myšlenkou. Má to smysl? A proč? Proč zařizovat někomu desítky let mrtvému vyznamenání v tomto případě nejvyšší... K čemu to je? Pro příbuzné? Pro potomky? Že je to tak správné? Před rokem jsem se účastnil takového setkání, které organizoval potomek jedno z mužů bojujících v RAF. Statečně bojoval za války a zemřel v komunistickém žaláři. Vím o něm vše. Mám dokonce knihu vzpomínek jeho ženy. Díval jsem se po ostatních, většinou starších než jsem byl já a kladl si otázku zda mají taková setkání smysl. On je mrtev. Zemřel jak zvíře, nedoceněn, opuštěn, sám... Jemu by se mělo dostat poct tenkrát. K čemu jsou vyznamenání in memoriam? Druhá světová válka je ještě dál než Vietnam... Zemřeli již skoro všichni účastníci a vypravěči jsou ti co tam nebyli. Vyprávějí vyprávěné, ne své zážitky. Přesto jsem si tam uvědomil, že ty příběhy mají smysl. A trochu to padlo i na konci tohoto filmu. Ti lidé žijí dál v osudech ostatních. V osudech těch, které zachránili, kterým pomohli či těch, kteří se dnes jen čistě zajímají o jejich příběh. Tím skutečně žijí dál a svými odvážnými činy, svojí obětí mohou být inspirací i dnes. A nemusí to být jen ve válečném konfilktu. A tak si odpovídám. Ano smysl to má. Jen doufám, že tam nahoře těm všem odvážným, kterým tady dole často neřekl nikdo ani obyčejné -děkuji- to vše bude vynahrazeno. Nejsem věřící, ale jim bych to moc a moc přál. Dávám za 3 motýly. * * * () (méně) (více)

Morholt 

všechny recenze uživatele

Pokud by to Robinson pojal jako thriller, ve kterém hlavní hrdina sbírá informace navzdory sílícímu nebezpečí, tak by to mohlo mít něco do sebe a nejspíš by všem bylo jedno, že se to neodpovídá skutečnosti. Takhle z toho vylezla patetická hra na city, ze které jsem měl pocit, že všichni přeživší veteráni potýkající se s minulostí by se ze svých traumat vyléčili ve chvíli, kdy Pitsenbarger obdrží Medaili cti. Paralelně tu jede druhá kýčovitá linka, kdy si vyšetřovatel postupem času uvědomuje, že jsou i důležitější věci, než slibně rozjetá kariéra. A to je na mě prostě moc. první třetina ještě docela ušla a zpočátku mě bavily i válečné sekvence, ale to všechno se postupně rozvařilo do do čím dál víc nepoživatelné patriotistické kaše. Škoda je to o to větší, že se tu sešla celkem skvostná herecká sestava. 40% ()

Reklama

netWoor 

všechny recenze uživatele

Válečnej film ve smyslu válečných scén to rozhodně není. Ačkoli tam nějaké prostřihy z války jsou, dost často je to stále tentýž záběr. Takže je to spíš takovej typickej americkej doják o vojácích, jejich traumatech a nedostatečným ocenění, amíci na něco takovýho jsou prostě ujetí. Ve své podstatě ale dost nuda a samo americkej konec. Dám tři, ale nejsem si jist, jestli to na to má, i když to špatně natočený neni. ()

angel74 

všechny recenze uživatele

Snímek Nejvyšší pocta disponuje nesmírně silným příběhem a důležitou myšlenkou, jen se mi zdá, že ani jedno nedokáže opravdu prodat. Děj se neuvěřitelně vleče, chybí dramatické zápletky a závěrečná typicky americká vytleskávačka spolu s hromadou přehnaného patriotismu, sentimentu a patosu výslednému dojmu rozhodně neprospívá. Snaha ztvárnit lidské emoce a vyvolat v divákovi citové pohnutí se trochu minula účinkem. Tedy alespoň u mě. Nicméně musím připustit, že při pohledu na všechna ta herecká esa jsem si uvědomila, jak čas ve skutečnosti nehorázně rychle krátí dobu, která nám zde byla vyměřena. A to mě dojalo mnohem víc než samotný film. (50%) ()

Maynard. 

všechny recenze uživatele

Amerikou to teda hoooodně smrdí, možná až hanba :o). Příběhy z Vietnamu můžu, ale tohle se na půl míchá se současností a to pořád hrozně moc vyrušuje od zážitků z tý války. Vlastně to ani není pořádnej válečnej film, páč těch záběrů je tam hrozně málo a navíc je to celý takový zmatený. Prostě ty všechny "válečný" pasáže se moc nepovedly. Ale druhá strana (vyšetřování a pátrání po pravdě" se celkem povedlo. Hlavně teda díky plejádě slavných herců, kterých je tady fakt hodně. Chvílema mě to dojalo, když otec vzpomínal na zážitky se svým synem, ale ten konec, ten byl fakt otřesnej a hroznej... ()

Galerie (58)

Zajímavosti (7)

  • Během bitvy padlo nebo bylo zraněno 80 % ze 134 vojáku Charlie Company, 2. praporu, 16 pluku. 34 vojáků bylo zabito a 71 bylo zraněno, Někteří zranění později podlehli svým zraněním. (ARI50)
  • Film je založen na skutečné události. (ARI50)
  • Bitva o Xa Cam My je považována za jednu z nejvíce katastrofálních bitev vietnamské války. (ARI50)

Související novinky

De Niro s Malkovichem v produkci Petra Jákla

De Niro s Malkovichem v produkci Petra Jákla

16.02.2021

Po skončení natáčení Jana Žižky se režisér a producent Petr Jákl začal více věnovat zahraničnímu filmovému trhu. Po svých producentských počinech Best Sellers s Michaelem Cainem, Axis Sally s Alem… (více)

Zemřel Christopher Plummer

Zemřel Christopher Plummer

05.02.2021

Z Ameriky přichází velmi smutná zpráva. Dnes ráno ve svém domě v Connecticutu zemřel legendární kanadský herec a držitel Zlatého glóbu i Ceny akademie, Christopher Plummer. Populárnímu tvůrci známému… (více)

Reklama

Reklama