Sbohem, baby

Ben Affleck si teď musí určitě pokládat tu samou otázku jako (a nejen) já: proč vůbec ztrácel deset let čas s herectvím (to může s čistým svědomím přenechat svému bratrovi) a něvěnoval se od počátku rovnou scénáristice, příp. režii - obé mu jde značně lépe. Ve svém režijním debutu předkládá totiž divákovi velmi zajímavou otázku s množstvím nejednoznačných odpovědí: měl by člověk vůbec lpět na dodržování zákonů i vlastních zásad ve společnosti, kde na ně nikdo další nehledí? A přinese mu to v noci klidný spánek...? (10.06.2008)

Originální scénáře stále žijí, aneb Affleci se do toho pustili s vervou. Na tomhle filmu podle mě tvůrcům záleželo, protože dopad jednotlivých scén na diváka (mě) je přesně takový jak by si to podle mě přáli. Ben Affleck si ošéfoval fakt všechno od nenuceně podané ghetto atmosféry, až po casting (ta pedofilní držka byla fakt odpuzující). V čele dvě vycházející hvězdy s ochotnickou první ligou v zádech a opravdu inteligentní morální dilema nakonec. Nikdo asi neví jestli se hlavní hrdina rozhodl správně, ale finální minidialog o jméně panenky napoví hodně. O tomhle filmu si chci pokecat s kámošema. (08.04.2008)

„Kids forgive, they don't judge, they turn the other cheek, and what do they get for it?“ Pod to se lze jen podepsat a vím naprosto jistě, že bych se na místě Kenzieho otočil, sednul do auta a vrátil se za oněch třicet let.. Ostřílení rutinéři, na které je spoleh Harris s Freemanem, Titus Welliver s vousem z Deadwoodu a zdánlivě upozaděná morální opozice Monaghan v dramatu z bostonské periferie, kde některé děti jsou už nenávratně pryč v okamžiku svého narození. Označovat konec happy endem, či nějakým moralizováním je pošetilé bláznovství a "au pair" C.Affleckovi to taky na gauči po boku panenky Annabelle už jistě začíná pomalu docházet. Gone, actor Ben, Gone.. (22.07.2009)

Kvalitní film na jeden večer. Není to oscarový velehit, ani film, který by se dal vidět dvacetkrát a pořád by člověk přicházel na něco nové. Je obyčejný, strohý, technicky jednoduchý a scénáristicky poměrně úderný, především pak v konkrétních momentkách. Zápletka však zase tak propracovaná není a lecos se dá z průběhu snímku odhadnout. Především pak Ed Harris přímo bije do ksichtu. Závěr nekatarzoval tak jak jsem čekal avšak logické vyústění má. Affleck je rozhodně lepší za kamerou, nežli před ní. A to myslím překvapilo nejednoho filmového fanouška. Už třeba proto, že se jedná o jeho režisérskou prvotinu. (09.08.2008)

Ve svém životě máme jen pramálo příležitostí ovlivnit naše bytí. To zda přijdeme na svět či nikoliv, jak, kdy, kde. Ve většině případů o něm rozhodují jiní. A tato rozhodnutí nás ve výsledku formují a dělají tím čím doopravdy jsme. Naše rodina, naše město, naše čtvrť. Tělo kolem duše. Města obklopující toto tělo. V dospělosti, když už máme tu pomyslnou moc ve svých rukách a snažíme se alespoň částečně vymanit ze zajetých kolejí unikáme před ostatními lidmi až na okraj velkých měst. Kde jinde než právě zde se dá dojít opravdového klidu? Ale co když se jednoho dne z vašeho domu ztratí to nejcennější co můžete ve svém životě mít, vaše dítě. Tím čím je tento film opravdu výjimečný je styl vyprávění, zachycující obyčejný úsek několika životů, jenž jsou protnuty událostí v podobě únosu malé dívky. Zachycují příběh, který by se mohl odehrát prakticky kdekoliv. Menší nevýhodou je pomalejší rozjezd, který má za úkol seznámit diváka s postavami, jejich motivacemi a ukázat postup vyšetřování, který je dalekosáhlejší než případy, které dokáží vyřešit kriminalisté v CSI na poli jednoho seriálového dílu. Když už snímek dospěje do fáze, kdy s divák myslí, že už jej nemůže nic překvapit přichází závěrečná pointa - v podobě velmi silného a nepředvídatelného zakončení, kdy je hlavní hrdina postaven před amorální dilema, neboť ať už se rozhodne tak či onak pokaždé to bude špatně. S následnou reakcí jeho partnerky můžeme nesouhlasit ale v jádru jí naprosto rozumíme, protože náš život se skládá z chybných kroků za něž býváme častokrát odměněni ale v samotném výsledku na nich nezáleží. 9/10 (22.09.2008)