Quantum of Solace

Brilantní. Do kina jsem po celkem vlažných recenzích šel s pocitem, že uvidím další průměrný příběh o agentu 007. Mé obavy se ale nevyplnili a v kině jsem měl možnost shlédnout pro mě jeden z nejlepších dílů od dob Seana Conneryho. Daniel Craig je opravdu Mr. Bond. Britský elegán - nástupce Pierce Brosnana, který mě osobně v jeho posledních filmech připadal, že jeho hlavním úkolem je každých 5 minut se světácky uculit do kamery. Daniel Craig vytvořil úplně nový rozměr Bondovských sérií, který mi opravdu sedí a na kterýkoliv další film usedávám do křesla v kině. Za zmínku určitě stojí i překrásná Olga Kurylenko, která ale nedostala ve filmu tolik prostoru. Výborný je rovněž scénář. Je skvěle napsaný a filmová stopáž 106 minut uteče jako voda. Nudit se tedy rozhodně nebudete. Jestli se o nějakém filmu dá říct, že je podhodnocený pak právě tento. Hodnocení kolem 70% je neskutečně málo za takovouto stylovou podívanou. 95%. A Bond Song? Excelentní.... (06.11.2008)

Scénář: Paul Haggis, Neal Purvis, Robert Wade .. Všechno špatně. Směr, který nasadilo Casino Royale je do puntíku držen, seriálovost pokračuje, přesto za ním „Quantum neplechy“ i tak znatelně pokulhává. Nemám problém ani tak s tím, že tento „nový“ Bond je už spíše Jason Bond (a obecně k tomuto stylu moc netíhnu), ale spíše s tou vnucovanou rádoby reálností a po ní s neustále stejným zakrvaveným výrazem hlavního hrdiny. Jedno se ale musí nechat, producentská rodinka to má spočítané velice dobře a ač na filmu nejde čtvrt miliardy dolarů překvapivě vidět, jistě se stejně vrátí. Omladina jednadvacátého století tenhle chaotický módní klip žere a dostatečně platí a kdo si ujel třeba na nedávném Eagle Eye, ujede si i na Quantum of Solace. Dostanou totiž, slabou dějovou kostru krycí, porci akce, keců, akce akce, keců, akce akce akce, keců - jenže přehršel akce není vše a zrovna mě nebere, když ji nic podstatného a zajímavého (tedy ty "kecy") nepojí a nevyvažuje! Snaha o módní Bourne nádech, která prosakovala už do Casina je nyní umocněna rovnou najmutím bandy profíků, kteří zmíněnou trilogii posvětili, jenže vznikl jen luhovaný a druhořadý, nijak ohromující produkt s urputně marnou snahou o bombastičnost maskovanou chaotickým střihem a výrazným zvukem. Přes tuto povrchní mašinérii bych se ještě přenesl, jenže předložený příběh je vyprázdněný/bez vývoje, záporák upozaděn, bond-girl ne(zne)užité, vztahy postav neosobní, poctivého humoru jak šafránu, psychologie u bodu mrazu. Daniel Craig si sice vede stále obstojně, ale Marc Forster byl dle mého omylem, protože akce není jeho parketa a v ostatních směrech mu zase nohy podráží plytký scénář. Nepatřím k vyznavačům dvaceti původních bondovek, to v žádném případě - jen mám pocit, že to, co je pojilo už tyhle novodobé a osamocené (dva) díly nemají. Jsou vším možným - in, aktuální, módní atrakcí - jenom ne stylová filmová bondovka dle dvacetkrát zažitých postupů a ingrediencí. 50%. (09.11.2008)

Všechny výtky, které jsem měl vůči Casinu Royale, setrvaly na svých místech i pod novým režisérem, a jejich intenzita se nemá důvod zmenšit - právě naopak. Teď už je tu divák definitivně za blbce, respektive za zcela nedůležitý element, který přijme bez otázek úplně všechno, pokud se to pro něj natočí ve stylovém designu a s pěknými roštěnkami (přičemž u Gemmy Trntrntrn si ani tím nejsem jistý). Jak jinak si chcete vysvětlit, že zase jednou nastala ta konstelace "je to děsně osobní, je to naturalistické, je to na krev, a je to cítit" (aspoň tak to prezentují tvůrci), ale dějí se tu šílenosti vyžadující nárazuvzdorného, neprůstřelného a nehořlavého geroje, a to do té míry, že už nestačí lidské síly, a je potřeba vyztužit tu chatrnou konstrukci pořádnou dávkou počítačového cvrkotu. Zkrátka ať žije skotačení v provazišti a chvála buď výkonným grafickým procesorům, které tuto "poctivou zábavu nového věku" umožňují...děkuji, ale opravdu nechci:P A jinak kdo sakra je Mathieu Amalric, a proč je jeho postava naprosto nijaká? I oproti jen na první pohled chladnému, ale uvnitř slabošskému a připosranému (ovšem dobře zahranému) Chiffreovi je to obrovský krok do prázdna. Na druhou stranu se mi Bondův přístup stal vcelku sympatickým, a Judi Dench a Giancarlo Giannini jsou tu vyloženě luxusní. Jenže bondovky nikdy nebyly o prožitcích z individuálních hereckých výkonů, a argument v tom smyslu, že je to přece restart, a tudíž nelze používat ta samá kritéria, vzhledem k velkým slabinám tohoto pojetí nezasluhuje sluchu. Quantum Of Solace prostě nefunguje, a narozdíl od jeho bezprostředního předchůdce nejsem ani omylem ochoten ztrácet s ním čas ještě jednou. Ale na pohled je to dost vymazlené, aby si to ve spojení s těmi povedenými momenty zasloužilo 60%. (01.07.2011)

Soundtrack David Arnold: 1. Time To Get Out ,2. The Palio ,3. Inside Man ,4. Bond In Haiti ,5. Somebody Wants To Kill You ,6. Greene & Camille ,7. Pursuit At Port Au Prince ,8. No Interest In Dominic Greene ,9. Night At The Opera ,10. Restrict Bond's Movements ,11. Talamone ,12. What's Keeping You Awake ,13. Bolivian Taxi Ride ,14. Field Trip ,15. Forgive Yourself ,16. DC3 ,17. Target Terminated ,18. Camille's Story ,19. Oil Fields ,20. Have You Ever Killed Someone? ,21. Perla De Las Dunas ,22. The Dead Don't Care About Vengeance ,23. I Never Left ,24. Another Way To Die, (14.05.2011)

Postava 007-čky nikdy nepatřila k těm, které bych musel mít na plakátu nad postelí a uměl vyjmenovat proporce všech žen, které mu prošly postelí. Přesto jsem vždy oceňoval, jak umí být ‚trendy‘ nejen v oblasti oblékání, ale i filmařské. Současnosti vládnou naspídování bijci, kteří problémy řeší elegancí buldozeru a přesně tuhle škatulku si musel uzmout James Bond též. Povedlo se mu to náramně. Sic se dá polemizovat nad tím, nakolik by děj ustál na vlastních nohou bez předchozího pokerového nakopnutí, ale Marc Forster jde mnohem dále. Otřepaná blockbusterová pravidla jsou bořena jedna radost, postavy se chovají nevyzpytatelně a i samotný hrdina pendluje na hranici, kde se potkává dobro se zlem natolik těsné, že je těžké rozeznat, které z nich má zrovna v jeho konání navrch. Craig skvělý, rozervané emoce i chladné rvačky zvládá bez mrknutí oka, z Amalricova záporáka sálá respekt a Olga je elegantním doplňkem, který úlohu plní na jedničku. Forsterova práce evidentně nesedí každému, ale když čtu nadávky o artu, nevěřícně kroutím hlavou a směle pasuji Quantum of Solace do osobní topky. (11.11.2008)