Harry Potter a Relikvie smrti - část 1

Obrovske sklamanie, ktore snad nepozna hranic. Oproti tomuto sa Half-blood prince zda ako akcna bomba, ved toto tu bolo doslovne umieranie, uz mi chybal v kine len umieracik. Harry a Hermiona v lese, Harry a Hermiona na luke, Harry a Hermiona pri rieke, asi to premenujem na "Tak jde cas". No uvidime, co nam prinesie posledny diel sagy, ale pevne verim a dufam, ze si Yates napravi reputaciu, lebo tymto si ju u mna teda znacne posramotil. Dovetok: Mozno si tato cast objektivne nezasluzi dve hviezdy, ale kedze Half-blood dostal tri, tu naozaj nemozem inak. Hodnotim z pohladu celej serie, nie len z tohto konkretneho filmu. A opakujem, ze skoda preskoda, dve ma mrzia, ale obcas musi byt clovek aj tvrdo subjektivny... A teraz asi nastal ten cas :) (18.11.2010)

Příručka mladých svišťů pro stanování v prořídlém křoví. Možná jsem k chlapci s jizvou přespříliš krutá, ale nebýt několika kolektivních scén a Yatesovy řemeslné šikovnosti, skončilo by to trapasem. Když kdysi Brumbál řekl Harrymu, že nás čekají temné časy, netušila jsem, že měl na mysli Stmívání:) 55% (23.11.2010)

Yates me ze zacatku prekvapil. Zadny zbytecny okecavani, v lehce katastrofickym duchu to rozjede v plny parade a ja sem byl spokojenej, ze se konecne vykaslal na ty vztahovy dramata. Jenze zabave je po 45 minutach konec a zase resime vztahy mezi postavama, tentokrat je hlavni trojka vetsinu casu sama v lese, takze to vypada spis jak dobrodruznej film o kamosich na cundru. Navic by se meli resit vitealy, ale vyresi velky hovno a najednou se zacnou resit nejaky relikvie. Proste opet, pravdepodobne kuli osekany a na dve casti rozsekany knize to je cely lehce zmateny a zaroven teda bohuzel misty uz trochu nudny, protoze obcas se fakt nic moc nedeje a hlavni trojka nejsou tak dobry herci, aby utahli dlouhy minuty sedet ve stanu a cumet. Zkratka od Yatese zatim nejslabsi dil, jelikoz se jedna o Part 1 tak navic vcelku dil zbytecnej a jsem moc zvedavej na zaver, jestli aspon tam naserviruje nejakou fajn akci. Hodne slaby 4*. (02.01.2012)

"Čáry, máry, fuchty, z černé mouky buchty" zažvatlal infantilně Hery Potrat máchaje svým kouzelným klackem jako nezletilá mažoretka, pro které je toto "veledílo" primárně určeno. A divíte se mu, když jej pronásleduje nepředstavitelné bubu zlo, které vypadá, jako by si pan Lugosi zašukal s Gapou? Zaplať Satan, že si paní Rohlíková už nahrabala dost a začíná nám konečně vrcholit! Ačkoliv jí dávám tak maximálně rok než zjistí, jaká to byla kravina, zakroutit krkem své zlaté huse a celá ta kalvárie začne nanovo cyklem "Hery Potrat returns and begins". Zatím snad zůstane chvíli zaneprázdněna tím, aby nám mohli po ústavech volně pobíhat retardi, kousat ošetřovatele a navzájem se mrzačit! Tak jako předchozí počiny, i tahle Relikvie Smrdí. Smrdí vynikajícím marketingem, klobouk dolů! A mě je špatně, když si vzpomenu, kolik je skvělých fantasy knih nejen pro děti, ze kterých se nešílí, protože jejich autor již v chudobě zesnul, nebo neošukal správného nakladatele. Co paní Rohlíkové tedy rozhodně nelze upřít je, že mistrně využila díru! A to i tu v trhu. Grafomanským výcucem bestoffů všemožné fantasy literatury se dokázala bez skrupulí nacpat přesně mezi Tvajlajt a Pokémony a svou plagiátorskou homopohádkou zprznit vkus tisícům našich dětí a dokonce i několika slaboduchým dospělým z mé topky. (30.11.2010)

Sedmá kniha je v první polovině natahovaná; byť čtivá; zbytečnost a v té druhé epické osudové finále jak se patří. Její filmová adaptace je sice teprve ve své polovině (resp. někde kolem čtyřsté stránky z nějakých šesti set), ale již je lepší předlohy minimálně v tom, že to Yates opět dokázal pojmout způsobem, který dojem zbytečné nastavované kaše nevzbuzuje. A pokud ano, tak rozhodně méně než-li předloha. Díky uvěřitelným (!) emocím, konečně již opravdu dobře hrajícímu ústřednímu triu, zdařilé atmosféře a Desplatovi to funguje na výbornou. Pravda, je tu hned několik scén, které kvalitou ční nad zbytkem, ale i tak to funguje především a hlavně jako celek. Přesto je evidentní, že tam kde se tvůrci odvážili popustit uzdu vlastní fantazii a nedržet se doslovně předlohy je to jasně nejlepší. Teď si již jen přát, aby si Yates uměl poradit i s trikovým epičnem druhé části a nezapomněl přitom právě na emoce a postavy. Pokud to dokáže, tak se je na co těšit. Pokud to ovšem nedokáže, tak to se tedy máme na co „těšit“. (18.11.2010)