Láska za časů cholery

Předlohu jsem četla, ale nedočetla - prostě mě to nechytlo. Tak jsem si řekla, že tohle kulturní Áčko napravím a aspoň zhlédnu film. No - nebýt Javiera Bardema, který je mi hodně sympatický, tak bych to nedodívala ani do konce. A když jsem to do konce dodívala, ve výsledku ve mě tahle Láska ani žádnou stopu nezanechala. (13.09.2013)

LÁSKA ZA ČASŮ CHOLERY je "něco" (filmem to nazývat nehodlám), co se tváŕí, že to je kdovíjak hluboké umění, a přitom divákovi přináší při sledování pocity někde mezi sledováním teenagerovských komedií a přímým přenosem z volby prezidenta. Proč teenagerovských komedií, ptáte se? Protože taky chcete, aby se už kurva ošukali a byl konec utrpení. A proč příimý přenos volby prezidenta, ptáte se? Protože taky chcete, aby už všichni do jednoho chcípli a měli jste klid. Mid-cultově nesnesitelný kýč který je patetický a přišerný ve všech ohledech, hudbou počínaje, kostýmy a maskami na úrovni Esmereldy pokračuje a katastrofickými herci konče. Nikdy víc! (16.03.2008)

Pořád je to takové "jo, nebo... nebo..." a magický realismus nikde. Tedy pod nánosem laciného balastu něco málo nejspíš zbylo. Skutečně málo. IMHO velmi nepovedený počin. Filmová Láska za časů cholery je prapodivná změť. Předstírá velké city a pravdu o životě, smrti a hlavně posedlosti; touží šokovat na 69 způsobů, ale je suchopárná a nechtěně směšná. Škoda. Někdy je jaksi ku prospěchu věci zachovat si určitou dávku profesionálního odstupu (pan režisér, scénárista atd.); co se týká protagonistů, platí bezpočtukrát omleté pravidlo, že je lepší charaktery "nepřehrávat". Věřím, že výsledek mohl být daleko kvalitnější. Inu, nestalo se. Svět se nezboří... P.S. Knihu jsem četla se zalíbením. Tam, kde roní temné slzy podivínství, film nasazuje masku nedůveryhodnosti a trapnosti. (03.04.2011)

Kdyz si odmyslite, ze by to melo mit neco spolecnyho se jmenem Marquez, dost udesny, az smesny masky, na hlavu postavenej scenar, ze zacatku neuveritelne spatny herce (bijte Leguizama), humor, kterej sice potesi, ale jinak tu nema uplne moc co delat, dost podivnou rezii a naopak si primyslite na platne Shakiru a ocenite krasu Mezzogiorno, tak to docela jde. ALe jinak slovo telenovela je tu az nebezpecne na miste. P.S. - A ta anglictina se spanelskym prizvukem, to je taky radost :o( (15.01.2008)

Takže.... asi bych začla tím, že čeho jsem si tam hlavně všimla, jsou strašné masky... hercí se sice tak nějak naučili pohybovat jako stařící, ale ta vizáž k tomu? Noo nic... a pak, když nemohl mít svou jedinou lásku, jedinou ženu, co chtěl, tak "objel" přes 600 žen... úžasný jako.... noo něco málo tam asi je, ale zas tak kvalitní to opravdu není.... (18.07.2009)