Surfaři

Klasický příběh coming outu, který je výborně natočen, má krásné prostředí slunné Kalifornie, ale... Hlavní hrdina, jehož ztvárnil Trevor Wright mi nebyl vůbec sympatický, spíše mi byl nepříjemný, nejspíš to byl záměr, ale prostě se mi nelíbil. Hezký chlapec je, což o to, ale ten jeho charakter ani za mák. Brad Rowe a jeho Shaun byl povahově už mnohem milejší, připomínal mi Guye Pearce. Ale hlavním neduhem pro mě bylo, že jsem mezi nimi nějak vůbec necítila tu potřebnou chemii, to napětí, celé to bylo takové nijaké, mdlé, nemastné-neslané. Když jejich vztahovou chemii a to jiskření porovnám s jinými páry z různých gay filmů, připadalo mi to jako oheň a voda. Nejsympatičtější mi byl asi malý Cody a zcela to na celé čáře vyhrál Ross Thomas, coby Zachův kámoš Gabe. Líbila se mi scéna s ním a Zachem v kavárně, kde si povídají, i jen z této malé chvíle jsem měla dojem silnějšího náboje, než z většiny scén mezi Zachem a Shaunem. Ale jak vidím z hodnocení, tak většina je poměrně spokojena, takže já jsem asi výjimka:) Těžko to takto hodnotit a *** se mi nechce dávat, jen kvůli nesympatiím, když celkově je film povedený. (05.10.2014)

Citlivý příběh o rodině (nefunkční), kamarádech (funkční) a lásce (funkční - někdy). Jen výjimečně si přeju, aby byl daný film delší, ale u dlouhometrážní, během tří týdnů natočené prvotiny Američana Jonaha Markowitze (jinak taky prvního filmu z dílny americké gay kabelovky here!) mě napadlo, že by možná fungoval i jako pilotní díl seriálu. Leč není to tak, tenhle slušně rozjetý, slušně obsazený a slušně natočený sociálně-dramatický kousek o strastech mladého umělce-sprejera/taggera Zacha (nikoli nezkušený, i když hlavně seriálový Trevor Wright) po necelé hodině a půl definitivně končí a na seriál o gay páru vychovávajícím syna si tak budeme muset ještě chvíli počkat. Každopádně je dobře, že Shelter není jen "nějaký kalifornský gay film" a - jak říká i sám režisér - už vůbec ne jen "coming out film o surfařích". Třeba postava Shauna (zkušený Brad Rowe, mmch o 12 let starší než Trevor) totiž nabízí mnohem více, než že "jen" otevře Zachovi oči v tom prvoplánovém, citovém smyslu. V podmanivě nasnímaném San Pedru - a za někdy podbízivé, ale fungující hudby - tak nabízí režisér Markowitz, který film i napsal, hlavně příběh - a i když zpočátku nevypadá příliš originálně, vězte, nakonec stojí za to ho vyprávět i shlédnout. Shelter je nejsilnější v momentech, kdy se moc nemluví a Markowitz může předvést, co umí (až dojemně čisté jsou sekvence o chemii mezi oběma hrdiny, ale i vybrané záběry - scenérie města, snímání moře, sprejování). Markowitz si na pomoc bere obstojné herce a nabízí širokou paletu postav, i když solidně rozvinout nechá jen některé z nich (Zach, jeho bejvalka Tori). Ostatní buď nechává nesnesitelně jednorozměrné (protivná Zachova sestra), jiné zase jen načrtne a bohužel jim nevěnuje víc místa (Zachův nejlepší kámoš Gabe či Zachův otec). Pan Markowitz tak musí směrem na velké plátno urazit ještě dlouhou cestu, ale i tak vykročila společnost here! dobrým směrem, zaplať pámbu za takové filmy. Zvlášť když si třeba vzpomenu na "nějaký kalifornský gay film" Holding Trevor (r. Rosser Goodman) z téhož roku, ale od konkurenční společnosti TLA, běhá mi mráz po zádech. Brr. (25.12.2008)

Nečakal som, že ma táto dráma a navyše s gay tematikou tak zoberie. Veľmi dobre napísaný a excelentne zahraný príbeh so sociálnym podtextom odohrávajúcim sa na californskom malomeste. Umelecky založený Zach obetuje svoj život pre syna svojej sestry, ktorému sa snaží byť otcom a jeho sestra to patrične využíva. Okrem toho Zach tuší, že je iný a katalizátorom sa stane brat jeho najlepšieho kamaráta Shaun, ktorý sa vracia do mesta. Postupne sa medzi nimi vybuduje pekný vzťah, ktorému však bráni nielen Zachovo tápanie vo vlastnej sexualite ale aj strach z reakcii jeho blízkych. Najviac mu však nohy podkopáva práve sestra a Zach sa bojí, aby jeho orientácia nemala zlý vplyv na synovca. Trevor Wright sa zhostil úlohy Zacha majstrovsky. Uveril som mu každú emóciu a každú vetu. Ten chalan má v sebe obrovský talent. Film však robia krásnym ešte dve podstatné veci. Už dávno som nevidel s takou poetikou točené zábery Californie, oceána a surfovania. Tieto nádherné scenérie dotvárajú umelecký dojem filmu. Druhým plusom je nádherný soundtrack. (05.08.2008)

4,5* Chvíli potom, co jsem viděl tuhle gay romanci na pozadí sociálního dramatu, jsem měl možnost shlédnout i film Tan Lines - tedy další gay-interested movie o mladých lidech, jimž je Wind-surfing skoro vším. Tedy opravdu jen skoro. Přece jen si ještě najdou čas i na svůj osobní život a další věci :-) Nabízí se tedy srovnání těchto dvou filmů. Natočeny byly přibližně ve stejnou dobu s přibližně týmž rozpočtem. Zatímco Shelter se pouští, alespoň co se týče režie a scénáře, mainstreamovou cestou, Tan lines se snaží působit nezávisle, undergroundově a alternativně. Mainstreamové romance nijak moc nemusím, ale Shelter mě přesto zaujal. Věrohodné herecké výkony, uvěřitelný scénář, dialogy jako odpozorované ze života a poměrně věrný portrét okolní společnosti, která se něčemu neobvyklému a novému samozřejmě vzpírá. Když se k tomu navíc přidá dobře vybraná hudba a výborná práce střihače s kameramanem, kteří obzvláště v bezeslovných sekvencích opravdu působivě zachytili magii sblížení dvou hlavních hrdinů, musím říct, že jsem odcházel málem rozechvělý a to se mi opravdu moc často nestává. Tedy všechna čest. Vrámci žánru patří Shelter ke špičce a nevidět pár ještě o chloupek lepších filmů, dal bych i víc. Ale přeci jen je to romance:-) Jinak tomu bylo u Tan Lines. Alternativní přístup k filmařině mi nevadí, ale to, co předvedl pan Aldridge, to byl spíš nekonzistetntní slepenec, než cokoliv jiného. Trocha toho surfování, trocha tápání, trocha romance, nezbytné pochyby o vlastní orientaci a pár naprosto zbytečných pasáží. Formu filmu mi nebylo dopřánu pochopit. Přišlo mi, že když režisér neví kudy kam, použije animované sekvence a komentuje jimi či posunuje jimi děj. Proč to ale dělá zrovna takhle, to nevím. Asi aby to vypadalo undergroundověji. Spousta postav je ve scénáři jen do počtu (viz ty věčně poflakující se důchodci a důchodkyně). O psychologii postav raději nemluvme, neb bychom žádnou nenašli. Hlavní hrdina si vlastně celý film neví rady, kde vlastně zakotvit a jeho několikeré proměny ze straight chlapíka na gaye a zpátky jsou tak náhlé, jako infarkt myokardu. A závěrečná pointa filmu je pro diváka tak neočekávatelná, že na ni snad museli přijít na place během rauchpazy přímo při natáčení. Až na pár zajímavých sekvencí, které zachraňuje Jed Clarke svým slušným hereckým výkonem, byl pro mě Tan Lines velkým zklamáním. (02.03.2009)

Takhle průměrnou romanťárnu s tuctovými dialogy jsem - navnaděná vašimi nadšenými ohlasy - rozhodně nečekala. Téma sbližování zkušeného muže se zmateným chlapcem je samo o sobě zajímavé, aby však zanechalo hlubší dojem, musel by být scénarista invenčnější a odpustit si některá otravná klišé (možný spoiler: ukončím vztah, následně zjistím, že mi přítel podal přihlášku na školu a já prozřím - záleží mu na mě, je to ten pravý etc. - nudaaa!), od věci by nebylo ani víc rozpracovat jednotlivé charaktery - já bych třeba ráda poznala i odvrácenou tvář hlavních hrdinů, kteří jsou divákům představováni jako dobrota sama - nudaaa podruhé. U mě holt surfaři dobrou vlnu nechytli. Třeba příště. (11.08.2010)