Single Man

Velmi intenzivní a perfektně odehráno s dechberoucím výkonem Colina Firtha a skutečně nádhernou hudbou. Je to takový esteticky vypadající snímek se zvláštním střihem, spoustou zpomalovaných nebo zasněných scén a z mnoha záběrů lze cítit Fordovo zaměření na detaily. Však když už nic, tak u něj je aspoň ten vzhled sázka na jistotu. Naštěstí má "Single man" i myšlenku, kterou podporuje právě Colin Firth, jehož herectví je tu nestkutečně citlivé, přesvědčivé a dokonalé. I přes pomalé tempo dokáže zaujmout, navíc stopáž je překvapivě krátká (to není na škodu, film stihne říct všechno, co měl v úmyslu). Věděla jsem, že to bude fajn, jen tu pátou * dát nemůžu. Nerozbrečelo mě to! (20.04.2011)

Údajně přeartovaný film o ničem. V jistém smyslu to tak je, ale u mě osobně vypiplaný retro vizuál, skvělý hudební doprovod, a herecké obsazení zafungovaly naplno. Viděno dvakrát, a pořád mi to nestačí. Soundtrack s hudbou Abela Korzeniowského funguje dokonale i bez filmu sám o sobě. Film, který pro mě znamenal dva zásadní objevy: herce Colina Firtha a skutečnost, že se v biu Oko může pít v kinosále alkohol :) Pro mě osobně filmová událost roku 2010. Těším se, s čím přijde Tom Ford příště, budu ho bedlivě sledovat. Víc takových přeartovaných filmů o ničem :) (19.04.2011)

Čtyři a půl s tím, že po druhém puštění hrozí seriózně atak na pět kousků. Co na Fordově snímku oceňuji zdaleka nejvíce, je práce s hudbou. Možná, že se začínající režisér učil od PTA, protože takhle mistrně provázanou audio stopu s filmovými okénky nepamatuji. Vlastně: pamatuji - naposledy v Magnolii. Tklivé smyčce a depresivní orchestr jsou nedílnou součástí téměř celé stopáže, uvědomění hlubokého zážitku následuje těsně po závěrečných titulcích. Celé drama je neuvěřitelně působivé, jen od Firtha jsem čekal malinko víc; těch oslavných recenzí možná bylo přespříliš. Délka filmu je velmi sympatická, stejně tak jako nerušivá režie, střih... zkuste sami, a uvidíte! Milé, působivé, krystalické drama. (17.10.2010)

Dosť si zakladám na tom, aby film nielen vyjadroval, ale aj vyzeral-to popierať nemienim. Napriek tomu som naklonený aj výtvorom, ktoré sú tzv. esteticky holé-teda nedbajú na svoj vzhľad a sústreďujú sa v prvom rade na minuciózne zachytenie (ku príkladu) existenciálnej problematiky. Avšak prípady v ktorých dochádza k súladu krásy vonkajšej s tou vnútornou sú proste k nezaplateniu. Posledné vety naznačujú, že práve "Single man" by mohol byť tým nezaplatiteľným produktom dosahujúcim žiadaný rezultát. Veru, neni to tak a na rovinu-mrzí ma to. Obyčajne prežívam rôzne modely sugestivnych spomaľovčiek, plačlivých husľových variácií, meniacich sa rastrov, fascinácií detailom, retrom, motívom, ale aj keď ma tieto blahé pomôcky/priority dokážu privádzať do rozpakov, ich prehnaná početnosť chtiac-nechtiac škodí. To priamo súvisí aj s nedodržaním si zdravého odstupu debutanta Forda, ktorý ešte (logicky) nerozozná únosnú mieru v správnom/vyváženom prerozdeľovaní/dávkovaní vyjadrovacích prostriedkov a myslí si, že keď do svojej senzibilnej výpovede naperie všetko pod tlakom (respektíve hromadne), tak automaticky dosiahne akési emočné rozpoloženie. Pri nezávažných témach takéto pokusy nevadia-oživia ich, pri závažných áno-zastrú ich, ale kladné prijatia chápem a všetkým (aj Tomovi) ich nesmierne prajem. U mňa to však škrípe, pretože od slzopudného a rozcíteného defilé vyžadujem čosi viac, ako len koncentrovane načančaný, vierohodne skompletizovaný reklamný spot s pár lapidárnymi zábleskami. Plus, k akademicky vycíbrenému výkonu Colina Flirtha si kvôli všadeprítomnej "Gucci" nažehlenosti vzťah nevytváram, o skutkovom preukázaní právoplatnosti súžitia dvoch rovnakých pohlaví ani nepolemizujem-nato je to príliš povrchné a ako bolestný príspevok o strate partnera, následnej osamelosti so samovražednými sklonmi to usilovne háji svoje farby a zasahuje ma presne mierenou ranou. Kiež by ta rana bola hĺbková a nebol to len gumový projektil. (15.03.2011)

Režisér Tom Ford se ve svém režijním debutu věnuje tématu homosexuality. Colin Firth ztvárňuje vysokoškolského profesora literatury, který se vyrovnává se smrtí svého přítele. Je například zajímavé nakolik se snaží film homosexualitu skrze jeho postavu potlačit a přesto její přítomnost stále latentně zaznamenávat. Vedle explicitních zobrazení či jasně definovaných homosexuálních hodnot se zde bisexuální povaha hlavního hrdiny charakterizuje už samotným designem snímku – jeho vizuální uhlazeností, pečlivě komponovanými saturovanými záběry, využitím kostýmů i dekorací. Místy to však působí až jako módní přehlídka určitého životního stylu, která neustále klouzá po povrchu. (08.07.2010)