Nezvaný host

Výborný Richard Jenkins v roli znuděného univerzitního profesora Waltera, který se střetem několika náhod dostane do situace, která ho vyvede z všedního stereotypu.. a najde si novou vášeň v podobě hry na djembe - jeho učitel se však dostane do problému s imigračním a pro Waltera nastávají okamžiky, ze kterých čpí beznaděj.. (30.10.2009)

Tarek mi pripomínal môjho dobrého kámoša Drézu , ktorý takto mydlil na džamby v kapele Našrot ešte kedˇ som pobýval v Práglu . A tiež mi to pripomenulo , kedˇ som chodil hrávať na džamby na Camden Town v Londýne s kamarátom Duškom . A vôbec , celá tá atmosféra jazzových putýk , kde takéto zoskupenia majú svoje performens , mi je veľmi blízka . Tento film bol rovnako krásny , ako i uletený . Vedˇ v tom parku , kedˇ sa k nim pridal a začal búchať , to bola bomba - ako sa z povýšeneckého a neprístupného starého čuráka stáva pohodˇák , very cool Walter ! Tento film mi dal nádej , že ešte nič nie je stratené ! (22.08.2010)

Walter (Richard Jenkins) ako starnúci univerzitný profesor ("ožiarený" klavírom) v zovretí nekompromisného stereotypu exceluje. A čo viac, pri náhodnom multikultúrnom zoznámení (Zainab, Tarek) preukazuje svoju distingvovanosť, dobrosrdečnosť, veľkorysosť - dnes tak málo prejavovanú empatiu. Môže sa aj rozkrájať, ale zabednenosti celosvetového (stavu) zmýšľania niet pomoci a preto cestou do metra pod pazuchou zviera djembe, sadá si na lavičku a razantne bubnuje na protest. Paradoxy, ohrozenia a nepokoj prisťahovaleckých presunov. Muzikálne očarenie ako aj novo nájdená chuť byť na povrchu zemskom. Materský inštinkt v službách lásky. Hurá, Amerika má McCarthy-ho ! Niekto z tejto samovražednej PREkomercializovanej ríše konečne pred oponu podsúva významovo nedoceniteľný a už desiatky rokov spoločensky trpký vzlyk. NEnarcistický, ľudský, kde tu milý a na kopu nespravodlivých skutočností vyhranený poklad, ktorý je možno zakopaný aj v samom vnútri tvojho ja. Ja už som "bohatší", teraz si na rade ty. (10.03.2010)

Pokud se jednou vrátím do svého domu, nečekaně obydleného Syřanem a Senegalkou, tak ze mě patrně bude vyrobena nějaká domorodá specialita dřív, než se stačím přihlásit o své právo na bydlení. To Walter měl větší štěstí. Nechtěli ho zabít, nechtěli ho sníst a nechtěli ho ani přivést na svou víru. Jen dostal možnost zabubnovat si na djembe a získat jistotu, že ještě žije. Bránici si přitom nikdo smíchy neurve a ani ta kritika amerického imigračního systému není tak ostrá, aby se o ni někdo pořezal, ale chuť jen tak si zabubnovat v parku při sledování tohoto snímku dostane asi nejeden suchar. (24.07.2013)

Příběh ze života, jak je těžké být imigrantem a český překlad to skvěle vystihuje, jste vlastně opravdu takový nezvaný host. Byl to dobrý film, ale jen dobrý, byl jako jídlo bez koření. Možná to bylo tím, že Walter byl tak neskutečně znuděný a otrávený, až se mu povedlo otrávit i mě. Přemýšlela jsem, že bych zvedla hodnocení za opravdový konec, že to neskončilo jako klišé, kterým končí 99% filmů. Byly tam silné momenty, krásná vášeň pro hudbu, tím si mě film částečně získal, ale to prostě nestačilo. (07.02.2015)