Zjizvená tvář

Zatímco ve stupňovaném rozjezdu jsem byl nadšený (scéna s motorovou pilou nepostrádá napětí ani akci), v nevýrazně gradujícím konci se mi začal silně zajídat De Palmův režijní styl plný statických záběrů na pozadí "hučící" hudby. Pacino byl samozřejmě úžasný, věřil jsem mu první i poslední gesto (ačkoli mě iritovalo, že se s jeho grázlovskou postavou nelze pořádně ztotožnit) a asi ho neumím neobdivovat, ale ostatní herci včetně Michelle Pfeiffer nestojí upřímně řečeno za nic. Závěrečné pocity po zhlédnutí jsou vzhledem k očekávání nezapomenutelné pecky téměř až negativní, protože slavná Scarface je jenom dějově předvídatelným solidnějším průměrem. (15.09.2006)

Politický vezeň Tony Montana přijíždí z Kuby do Ameriky. Začne pracovat pro mafii, ale nechce dělat žádného poskoka. Svými nevybíravými metodami se dostane až na vrchol, ale tím si znepřátelí spoustu vlivných lidí......Pro mě jeden z největších filmových zážitků. 80. léta přímo čiší z každého záběru. Brian De Palma natočil podle scénáře Olivera Stona jeden z nejlepších mafiánských filmů. Kdo neviděl Al Pacina v tomhle snímku, tak si ani neumí představit jakého výkonu je schopen (tím nechci shazovat jeho ostatní role, ale tady mě zkrátka dostal). I když nejste milovníky mafiánských filmů, tak tohle je prostě povinnost...... (25.12.2007)

Já jen pořád tak úplně nedokážu pochopit tu obrovskou oblíbenost gangsterek - filmů, kde divák musí sympatizovat s arogantními (a často jinak úplně neschopnými) kriminálníky, kteří se u výkonu svého "povolání" tváří, jako kdyby dělali tu nejvíc cool věc na světě. Já takovéto chování z duše nemůžu vystát v jakékoli formě, proto mě tento druh filmů pravidelně nechává chladným. Nejinak tomu bylo u Scarface. Výsledné tři hvězdy jsou ale docela silné, ultimátní přestřelka ve finále byla moc pěkná. (16.06.2009)

Ultimátní film o vzestupu jednotlivce a jak jsem se mohl na vlastní oči přesvědčit, v USA kult největší. Už od první scény s Tonyho výslechem je zřejmé mistrovství jak de Palmy, tak Stonea a Pacina, podávajícího tu nejlepší herecký výkon své kariéry. Nepatřím mezi lidi, co u každého druhého filmu žehrají na dabing, ale konkrétně tenhle film se MUSÍ vidět v originále kvůli rozkošnému znásilňování angličtiny a Alovu přízvuku. Parádně napsané postavy i děj, parádně natočené. Brutální, krvavý a paranoidní rauš s famózními dobovými songy, vrcholící památným masakrem, který se nachází v mém osobním top tenu nejlepších filmových konců všech dob. Zlatá osmdesátá. (26.08.2005)

„I always tell the truth. Even when I lie.“ Kubánský balík, vzdělán ulicí a kriminálem, sní svůj vlastní americký sen na hromadě mrtvol. Stačí mu k tomu jen vůle udělat to, co ostatní neudělají, ale všechno jednou skončí, obzvláště pokud neznáte míru.. Na rozdíl od Carlito´s Way kašle De Palma na psychologii postav a nabízí od emocí víceméně odproštěnou přímočarou jízdu drogového bosse začínající vystoupením z Banánové lodi na Floridě a končící nevyhnutelnou krvavou lázní v bazénku (The World is Yours). A ono to díky Al Pacinovi báječně funguje. Toužím si vybavit šatník Tonyho modelem tmavého saka s jemnou linkou a decentně rozmístěnými šmouhami od koksu.. (29.08.2008)