Kamera:
Emmanuel LubezkiHudba:
Carter BurwellHrají:
George Clooney, John Malkovich, Tilda Swinton, Frances McDormand, Brad Pitt, Richard Jenkins, J.K. Simmons, David Rasche, Olek Krupa, Jeffrey DeMunn (více)Obsahy(2)
Agent CIA Osborne Cox (John Malkovich) se od nadřízených dozví, že už s ním nepočítají. Kvůli problémům s pitím má přejít na ministerstvo zahraničí. Je rozčarován a rozhodne se, že napíše memoáry. Doma to také nemá lehké. Paní Coxová ho totiž podvádí s bývalým osobním strážcem Harrym Pfarrerem (George Clooney) a je rozhodnuta rozvést se a Osborna oškubat. Jenže netuší, že má Harry milenek vícero. Včetně manželky… Paní Coxová se obrátí na rozvodového právníka. Slíbí, že zjistí stav Osbornova konta. Kdosi z jeho kanceláře stáhne obsah Osbornova počítače na CD. (Omylem včetně jeho rozepsaných memoárů.) Disk se ocitne ve skříňce v posilovně, kam chodí právníkova sekretářka cvičit. A co čert nechtěl – narazí na něj vykutálení pracovníci posilovny – mladíček Chad Feldheimer (Brad Pitt) a Linda Litzkeová (Frances McDormand). Zavětří, že by mohli přijít k velkým penězům. Jsou „špionážními kecy“, jak CD Chad nazývá, přímo očarováni a plánují je za tučné výkupné vrátit Osbornovi. Ten však vůbec netuší, že mu někdo ukradl memoáry, a tak Chada posílá k šípku. Linda je ale žena činu, která chce peníze na své vytoužené plastické operace. Proto Chada pošle na ruskou ambasádu, aby tu „špionážní kecy“ prodal. Rusové jsou z nich mírně řečeno v šoku a dávají si čas na rozmyšlenou. Mezitím se Chad rozhodne zjistit o Osbornovi více… (TV Prima)
(více)Videa (2)
Recenze (1 438)
Scénář: Joel Coen, Ethan Coen .. Report back to me when it makes sense. __ Komplikované, absurdně černé, přehnaně sebejisté, komediálně krajně vyčpělé a ... většinou prostě slabé až nudné. Nějakou tu perličku předlouhého dění dodá, mimo několika záblesků v průběhu, až samotný závěr, jenže je to taková zkratka, která stěží zakrývá mnohé tvůrčí rozpaky. S dobrým záměrem napsanou, ovšem pouze průměrně zpracovanou, látku pak nevytrhne ani plejáda hereckých exhibicí, kdy mě zvláště odvázaný Brad Pitt hodně potěšil. ()
Černohumorově pojatá kritika amerického stylu života, vztahových problémů, i tajných služeb a špionážních praktik. V typicky mimózním coenovském hávu. Mrštně zrežírované a značně rozevláté. Ačkoliv nechybí důvtip a stopáž je tak akorát, nelze se ubránit pocitu, že je to celé zbytečné. Přehnaně hlučné, vyhrocené a tak trochu hozené mimo realitu. Lze pochopit, že je potřeba číst mezi řádky a spíše se jedná o odreagovačku na sobotní odpoledne, kde se nic moc neřeší, ale prostě ne. Nejsem ochoten akceptovat brakový nádech, který je z toho cítit. Zbytečnost, jejíž filmařská rétorika mi nic neříká a nebaví. ()
Bizarní charaktery, které jen tak někde neuvidíte, mají tváře známých hereckých es. Už tohle samo o sobě dělá z Burn After Reading povedený film. Jenže ono to není všechno. Tenhle snímek totiž disponuje i naprosto šíleným příběhem, který nemůže jen tak někoho nechat chladného. Ta konfrontace CIA a partičky šílenců jejichž osudy se až nečekaně nereálně propletou je vážně k popukání. ()
Několik poznámek k příběhové struktuře filmu, která je jedním slovem obdivuhodná: 1, Výjimečnost Coenů spočívá v tom, že svůj film vedou ze zcela přehledné a otřepané expozice (až vás těch prvních 20 minut uráží) do bezmezně zamotaného konce. Zvolna se v tom ztrácíte, a když po skončení filmu přemýšlivě, kde konkrétně jste se ztratili, kde byl ten kritický bod, nemůžete ho za žádnou cenu najít. Zhruba od půle, aniž byste to postřehli, se takzvaně vezete a s vámi se vezou i postavy. Ale Coeni nepotřebují na matení diváka a konstruování zápletky nespolehlivé vypravěče, flashbacky, ani aristotelovské kolize, krize nebo peripetie. Vůbec ne, film vedou v takřka jednoduchém „seriálovém rytmu" (až se tím cítíte ošizeni). 2, Druhou zajímavostí (a sluší se dodat, že v kinematografii raritou) je nevídaná provázanost všeho ze vším. Je to až k neuvěření. Kdykoliv nějaká postava něco řekne, nebo udělá - sic sebetriviálnější úkon to je -, vždy to má návaznost na pozdější události. Coeni jako buldozer odmítají opustit již vyřčená přesvědčení a umanutě před sebou hrnou vše až do konce. Pokud Clooney cosi pronese o reflexu na střelbu, skutečně pak vystřelí; Frances McDormand jde na stejný film a směje se při stejné části; několikrát se zdůrazňuje negativismus šéfa tělocvičny a loser přes inzerát se objevuje na konci znovu a číhá na další kořist (a vystresuje přitom Clooneyho). A právě z tohoto povstává složitost odlehčených filmů bratří Coenů. Tato jejich technika se nazývá Chekhov's gun, tedy objekt v příběhu, který získá význam a důležitost až na konci, přestože se objeví už na začátku. Čili přesný opak techniky MacGuffin, což je naopak nástroj, který popohání charaktery a příběh, přestože žádný význam nemá – kupříkladu kostka v Transformerech. A Coeni mají takových Chekhov's gunů ve filmu doslova desítky. Rovněž oceňuji, že film lze číst buďto jako post-špionážní komický výjev, anebo jako drama se silnými charaktery. A kdybych měl kvalitu poměřovat glamour moronem Bradem Pittem, jdu na pět hvězd. ()
Překvapivě docela dost věcí se mi zdá nedotažených, na to, že některé jsou zase dotažené tak, že z nich stříká krev po celé šatně. Všechny scény spojené s tělocvikem potěšily, čímž mám na mysli samozřejmě okouzlujícího Braduse se sluchátky v uších (zde vypadá ještě mladší než v CCBB, neboť ho jaksi pohání chlapecká bezstarostnost a ne tupá masa klišé) a Malkoviche cvičícího odhodlaně step-aerobik. A Clooney, inu Clooney... co se to s ním na konci vlastně stalo? A tenhle pocit zůstává po celém filmu - během sledování mě to bavilo a zabavilo, ale jaksi zbrklý konec mě zaskočil a v rámci šoku jsem zjistila, že se tam vlastně asi nic moc nedělo, když to můžou jen tak utnout bez velkejch keců. Když dva dělají totéž, není to totéž a nevstoupíš dvakrát do téže řeky. Stejní režiséři a stejní herci nerovná se stejná zábava jako minule. ()
Galerie (95)
Zajímavosti (19)
- První film bratrů Joela a Ethana Coena od Millerovy křižovatky (1990), který nenasnímal kameraman Roger Deakins, protože byl zaneprázdněný natáčením snímku Nouzový východ (2008). (HellFire)
- Když je Harryho (George Clooney) manželka (Elizabeth Marvel) v "Seattle Show", přeruší ji moderátor s tím, že dalším hostem bude Dermot Mulroney, herec, který se ve filmu objeví ve snímku „Coming Up Daisy“, na který jdou Linda (Frances McDormand) a Harry do kina. (Pavlínka9)
- Když postava Brada Pitta (Chad) potká poprvé Coxe (John Malkovich), představí se jako pan Black. Stejné falešné jméno používá i Pittova postava ve filmu Seznamte se, Joe Black (1998). (Karlos80)
Reklama