Pozemšťan

Tento film vyvolává další spoustu existenciálních otázek, které by byly skvělým námětem pro sequel. Co kdyby byl ten náš Kromaňonec škaredý, nesympatický a totálně vypatlaný debil? Seděl by místo v honosném domě se skupinkou decentních intošů v nějaké zaplivané šestce bez obsluhy a líčil partičce horníků, jak tehdy šukal Věstonickou Venuši a ostatní by do mlžného oparu cigaretového kouře nadšeně oponovali, že takové kozy rozhodně neměla? Přešli by poté plynule k tomu, co za patoky se chlastaly za Piláta Ponského, což by nepochybně vyvolalo další palčivé otázky lidského blití či neblití? Co kdyby je následně nakrmil historkou, jak se jedno slunné dopoledne roku třiatřicet vypotácel s trojkou v žíle po celonoční kalbě z nějakého jerusalémského pajzlu, s opicí za krkem omylem zabloudil na Golgotu, kde se ho nějaký posraný centurion snažil legitimovat a když ho poslal do tyče, měli jak na sviňu Římani na skladě párek hranolů 10x10 a roztomilou sadu patnácticentimetrových hřebíků? Chtěli by hned jeho kumpáni k Vánocům nová játra, nebo by ho nutili chodit po rozlitém pivu, aby byla legrace? Byli by vyslyšeni, kdyby Budha nepořádal ty survival kurzy? No, snad se to někdy dozvíme! (26.11.2010)

Neskutečně promarněný námět ve zcela ideálně dostačujícím prostoru malé chaty. Jasně, dolů to táhnou herci i televizní look, ale už hodně filmů dokázalo, že dobrý scénář tohle nepotopí. Bohužel se zajímavě rozjetý film vydává nikam, potenciál naprosto nevyužívá a povrchně klouže po profláklých událostech používaje rétoriku a filosofickou hloubku pro třetí třídy. Film neví, co chce říct - má ve svém středu anomálii hodnou miliónu otázek, výběr desítek cest kudy se rozvinout a něco říct, jak přinutit diváky k zamyšlení a místo toho hodinu generuje hloupé otázky skrz své ještě hloupější postavy. Všechny charaktery jsou šablonovité k pláči a z dlouho očekávaného rozuzlení pro hollywoodského diváka by se člověk poblil. Takové konečné zabití všeho, co mohl film nabídnout (to, že se to nestalo, je jedno) je na odpad. (15.02.2012)

Prvních 5 minut jsem si říkal, co jsem si to sakra pustil. Ovšem pak se rozjelo vyprávění tak poutavé, že jsem až nevěřil svým očím. Vypadá to jak z devadesátých let, odehrává se to v jedné místnosti se 7 herci za pár šupů, a stejně je to jeden z nejpůsobivějších filmů, které jsem za dlouhou dobu doma viděl. Dal bych si prequel. 😄 (07.12.2019)

Scénář: Jerome Bixby .. - Jsi věřící? -– - Ne, co se náboženství týče. Kdysi jsem věřil. Jako většina lidí. Některé to ještě nepřešlo. ___ Kromaňonec, Jesus Kristus, Jacque Borneo, Richard Alpert, John Oldman. Jedna osoba napříč tisíciletími ve výtečném konverzačním scénáři sci-fi autora Drexel Jerome Lewis Bibxy. Prostředí a výrazové prostředky jsou minimalistické, ale filozoficky neskutečně silné a vyvážené - jenže pokud se nechytnete již v úvodu, zbude vám jen naříkání nad levným zevnějškem a průměrnými hereckými výkony. Tedy nad zde nepodstatnými věcmi. ___ Silný intelektuální zážitek, plná palba. (16.03.2009)

Pozoruhodný, divadelním způsobem pojatý film. Vyvolává to spoustu otázek a náboženské téma asi i dost lidí pobouří, ale mně to sedlo a bavilo mě to poslouchat. Herecká sestava ze třetí cenové, ale všichni hrají dobře (nejsympatičtější mi byli Tony Todd a John Billingsley) a působí dojmem normálních, skutečně inteligentních lidí, takže je dobře, že se tu nevyskytují nějaké provařené tváře, co by na sebe strhávaly zbytečně pozornost. Upřímně moc nevím co si o tomhle snímku mám myslet, ale jak říkám, bavil mě a určitě na něj nezapomenu. 80% (18.04.2016)