Vzhůru do oblak

V případě nejnovějšího animovaného velkofilmu od Pixaru jsem se stal obětí vlastních očekávání a především nadšení recenzentů denního tisku, protože např. z Mirky Spáčilové nadšení z Up nekapalo, ale tryskalo jak z vodotrysku a bylo evidentní, že tenhle snímek je pro ni filmovou událostí roku č. 1. Tak vysoké procentuální hodnocení dává opravdu zcela výjimečně. Podobně tomu bylo i v dalších čtyřech případech, a tak jsem se do multiplexu vypravil s tím, že si musím pečlivě sednout, abych se pod přívalem dojmů neskácel na zem. V průběhu sledování a bezprostředně po odchodu z kina bych dal snad dvě hvězdičky, ale objektivní hodnota Vzhůru do oblak je samozřejmě výrazně vyšší. Pixar jak animaci, tak scénář klasické rodinné podívané pro všechny generace zvládá výborně, jenže pro mě je tu několik "ale". Za prvé, na můj vkus příběh až příliš spoléhá na sentiment a nostalgii, za druhé se až příliš pohybuje v duchu politické korektnosti a očekávání limitovaných rodinným snímkem, zatímco já bych chtěl, aby ten děda, kterému do jeho rozjímání a plnění si snů z mládí vstoupí otravný kluk, byl na toho spratka opravdu tvrdej, a v duchu klasických výstupů Waltera Matthaua mu to dal opravdu "sežrat". Bohužel Vladimír Brabec ho dabuje na můj vkus až moc měkce. Chybělo mi i víc gagů a samotná zápletka po příletu do Venezuely mě nechytla. Je to přitom s podivem, protože tvůrci se snaží o podívanou inspirovanou Ztraceným světem Arthura Conana Doyla nebo klasickými verneovkami typu Pět neděl v balónu, na kterých jsem jako kluk vyrůstal. Snad nejvíc bodoval sám nápad létajícího domu neseného balónky, ale ten pochopitelně nebyl žádným překvapením. Příjemným prvkem byl hlas Pavla Lišky, který nadaboval psího pomocníka hlavního hrdiny. Celkový dojem: 60 %. Vzhůru do oblak v mých očích sklidilo porážku nejen od Ratatouilla, ale i od kovového robota Wall-E. (30.08.2009)

BAFTA Awards - 2 ceny: Najlepsi animovany film / Hudba + 2 nominacie: Zvuk / Scenar ________ Chcel som si tento animak pozriet hlavne preto, lebo ma zaujimalo, z akeho dovodu sa dostal az na 32. miesto na IMDb z TOP 250. No a priznam sa, pacilo sa mi to, ale tak ako UZASNAKOVI (2004) alebo RATATOUILLE (2007) zase nie. Lenze Brad Bird nereziroval Vzhuru do oblak, mozno to tam bolo nejako citit. Samozrejme je tam mnoho krasnych ale i smutnych scen, pohladene smutnou melodiou na klaviri, ktore ale mozu detskeho divaka zase nudit. Potom su tam psi, ktore rozpravaju cez akysi zazracny obojok, ktore sa zase mozu pacit malym detom a zase dospelym to moze byt nudne, tazko povedat. Mne sa to pacilo, ale nie je to animak, ktory by ma bavil vidiet viackrat. _______ Edward Asner - (Carl Fredricksen) +++ Christopher Plummer - (Charles Muntz) +++ Jordan Nagai - (Russell) +++ Delroy Lindo - (Beta) +++ Bob Peterson - (Dug / Alpha) +++ Jerome Ranft - (Gamma) +++ Elie Docter - (Mladá Ellie) +++ Jeremy Leary - (Mladý Carl) +++ Produkcia: John Lasseter, Andrew Stanton +++ (Videl v kine 06.09.2009) +++ (06.09.2009)

Pixar a jejich sázky na jistotu. Lidský a poučný příběh, v podstatě dokonalá animace, roztomilé postavy, trocha pro malé, trocha pro velké děti a na závěr správná délka, aby to každému vyhovovalo. Na první pohled není Up ničím jiným, ale na druhý, jsou tu ukázky geniálního mistrovství Pixaru, překračující prostředí animáků. Nejde nezmínit "celý život jednoho páru" beze slov. Tohle je podle mě nejbrilantnějších cca 5 minut v historii animovaných filmů. Bez jediného slova je v po sobě jdoucích scénách řečeno vše, bez jediné chyby. Kdyby to takhle skončilo, dal bych 5* a šel si zabrečet. Neskončilo a tak jsem dostal "příležitost" okusit i jiného nápady. Bohužel jeden zásadní mi nesedl a to mluvící psy, bez urážky, ale tahle snaha zalíbit se malým dětem mi tam opravdu překážela a přišla nesmyslná. Krom toho poutavý "retro" styl (milovníci třeba Sky Captaina vědí, co myslím) se mi hrozně líbil a kdyby nebylo závěrečného (asi půl hodiny předem jasného) prozření hlavní postavy a pointa samotného příběhu, byl bych ještě spokojenější. Proto zůstává Up za branami nejvyššího hodnocení, přestože jde o univerzální film pro kohokoliv. S trochou humoru, kyselé reality lidského života, ale i barvičkami, zvířátky a klasickými klišé. (17.11.2009)

Přišlo mi celou dobu, co jsem na tenhle animák koukal, že tohle prostě pro dětičky v žádným případě není. Hudba je nádherná, jenže hrozně smutná a ten příběh ze začátku také neoplývá optimizmem...spíš se to všecko s prominutím sere a ukazuje to zkráceně život, takový jaký prostě je, a ty děti to nebudou schopný pobrat. Příjde mi to hodně zvláštní, že Pixar zkouší na děti zapůsobit v tomhle směru. I když v průběhu to dokazuje, že dětičky mají cílený trh pro Pixarovce, stejnak se toho dojmu zbavit nemůžu. Uvrhne ho na mě totiž hnedka při první scéně, kde jsem snad i vypustil pár slz, protože spojení s hudbou tu bylo dost na psychiku a já měl dojem, že takhle zle mi bylo naposled u závěrečné scény Gladiátora..no fakt...až tak mě to vzalo. Přitom je Vzhůru do oblak hezký filmík, i animace je hezká. Přesto je to hodně zvláštní animák, který mě dokázal dost položit na kolena, ne koncem, ale už začátkem a ta hudba zde je jako seslání z nebes...nádherná, příjemná, smutná a osudová. Taková, jaká se vkládá do těch nejnáročnějších životních dramat. Ale jenom ze začátku, pak už je to prostě a jenom pohádka a musím říct, že krásná. (24.08.2009)

"Našel jsem toho špačka a sledoval ho až pod vaši verandu. Aspoň doufám, že šlo o špačka. Byl takovej chlupatej a měl dlouhý ocas." Je fajn, že sny se dají splnit i v důchodu, což rozhodně udělám, ale já jsem se u toho moc nebavil. Asi za to mohou mé děti, které úplně nezvládly to, že ta srandovní holka z úvodu ve zběsilém tempu zestárla a zemřela. Na to nebyly připravené a já jsem nebyl připravený na jejich reakci. Pak už to bylo přiměřeně zábavné, některé fóry se povedly, jiné nikoli, ale já považuju animáky primárně určené pro dětské diváky a ti kolem mě z toho rozhodně do oblak nevyletěli. Já tedy taky ne. Já si vyletím až v důchodu. (14.12.2018)