Kdopak by se vlka bál

Z časů temnot české kinematografie vzešla legenda. O režisérce Procházkové... O příchodu kvality... O filmu s magickou silou... Kdopak by se vlka bál? Omlouvám se za ten Excaliburový úvod, ale když mě něco tak moc potěší, zaslouží si to malou královskou oslavu. Výborný film, reálné postavy, přirozené dialogy, velmi dobří herci, kteří ukazují, že když se nemusí prát se seriálovými plky, mají co ukázat. Trochu jsem se bál dětského obsazení, ale zbytečně. Jako bych se ocitl v éře filmů Věry Plívové - Šimkové. Děti působí opravdu jako děti, mají své chápání světa, které je sice naivní, ale ne hloupé a infantilní. Díky představitelům Terezky (Dorotka Dědková) a jejím kamarádům ze školky je snadné se jím nechat pohltit. Příběh je napsán citlivě a dokáže dojmout. Holčička, která si vykládá změny v chování dospělých jinak, než co skutečně znamenají, a nevidí, že se možná hroutí vztah maminky a tatínka. Pro konfrontaci dětské představivosti a krutého světa dospělých (Kuře melancholik, Faunův labyrint) mám zřejmě nějakou slabinu. Působivost snímku je umocněna technickou stránkou. Pro český film této éry je neobvyklé vyprávění obrazem, dialogy mimo záběr, dynamický střih, barevnost obrazu. možná by se nějaké chybky našly, ale proč, když se mi to tak líbilo. Jen tak dál a pak že není o čem točit. (06.12.2008)

Dobrodrůžo! Vlka jsem obdivoval, protože miloval jídlo jako já. Jenže tohle sexysticky slinatjící zvíře nikdo neměl rád. Marie Procházková však má rozum a vyspravila mu reputaci. Krom toho, že je film jedna velká fantazie, má i obrovský časový rozsah. Vrátil mě do doby, kdy jsem se pod vahou barevný aktovky protloukal dětstvím, bez vlka, bez odvahy. Jo, do tý doby, kdy byl krajíc chleba větší než má hlava. Dostal jsem chuť... odjet na výlet do lesů!.!.! (23.05.2010)

V dnešní "požehnané" době, kdy se "každé druhé manželství rozvádí" (což je - aniž by to znamenalo, že je ve skutečnosti nad čím nadšeně výskat - blbost vzešlá z chybně sestavené rádobystatistiky míchající příslovečná jabka s hruškama) parádně trefený námět. K tomu si připočtěme dobře zvládnutý příběh i co do formy ozvláštněný dětským vnímáním "světa dospělých" - který se dětí týká tak bezprostředně jak je to jenom možné - a v nejhorším případě civilní a reálně působící herecké výkony (srovnávat děti s dospělými je ale totéž, co kritizuju v první závorce), přičemž obzvlášť vyniká můj velký oblíbenec Martin Hofmann, protože jsem měl na jedné straně velkou radost, jakou svini tak hezky hraje a zároveň jsem vcelku nesnášel tu svini, kterou hraje. A abych s těmi pozitivy nekončil, celé to působí dosti profesionálně a scénáři není v celku ani jednotlivostech co vytknout - Terezce i jejím kamarádům do sebe všechno zcela logicky zapadá tak, že tu logiku chápe (a omlouvá ji) i dospělý, a to není zdaleka obvyklé. Jde skutečně o film pro celou rodinu, kde se konečně nemáme od začátku do konce smát tomu, kdo komu dal proč náhodou po čuni a kdo kam "legračně" zahučel. A považte, dokonce je přítomna i (podle některých až nezdravě početných "inženýrů výchovy" obrovsky nekorektní) facka:) Pravda je, že zrovna tady je použita velmi nevhodně - ve chvíli, kdy mamince prostě ujedou nervy a mrně to vůbec nemá šanci pochopit - ale byl jsem tím v současné výchovně vykastrované době opravdu příjemně překvapen. A samozřejmě i tento moment lze dobře výchovně uplatnit. No abych to už nějak uzavřel - Kdopak By Se Vlka Bál je nečekaně kvalitní snímek, který toho může malým i velkým divákům hodně dát. Proto tentokrát dělám výjimku, a i když nemám při vzpomínce na cokoliv z filmu takové to mravenčení jako třeba když Ed Norton viděl tučňáka, dávám 90% čiže pět hvězd. (17.01.2010)

Jedna malá rada na úvod, která může ušetřit případné zklamání. Pokud očekáváte v jedné z hlavních rolí Vlka a myslíte, že hlavní dějová linie se mu bude věnovat ve velkém, mohli byste vy, či Vaši případní potomci, být zklamáni. V tomto příběhu totiž překvapivě nejde v první řadě o vlka, ale hlavně o mimozemšťany:) Vlka zde samozřejmě uvidíte, ale mimozemské tématice, podobné té z Invaze zlodějů těl, se zde tvůrci věnují nejvíce. A to v nápaditém provedení dětské fantazie. Velmi sympatické herecké obsazení a přirozené výkony. Z dětí Dorotka Dědková jako Terezka a Matouš Kratina jako její věrný a nejlepší kamarád Šimon. Ze současné české filmové tvorby nejsympatičtější dětská dvojka, jakou jsem zatím viděla. Krásná Jitka Čvančarová, správný taťka Pavel Řezníček a můj oblíbený, divákům neznámý Martin Hofman (jemuž stále přeji hlavní roli v nějakém filmu:) Aneb jaké můžou mít manželské potíže dopad na dítě a kterak malá Terezka díky působení vlivů okolí (stačí, aby Šimon své kamarádce odhalil tajemství, které viděl ve filmu a ta začne mít podezření o skutečné existenci své maminky) a své představivosti začne nabývat dojmů, že "jsou mezi námi...":) Jedna malá rada na konec: Kdyby Vás dcerka či synek bodli vidličkou, když jim budete číst pohádku, nemějte obavy, to jen zkouší, jestli nejste z jiné planety:) (14.02.2012)

70% Obrovské překvapení, které hodně získává především z dětského pohledu na svět. Přestože je v některých scénách zvláště uprostřed poměrně rozvláčný, některé scény opravdu překvapily (přiznám se, že pád skleničky mě vyděsil jako už dlouho nic, přičemž horory mě obvykle dost nudí, protože pro mně nejsou příliš děsivé). Velmi příjemný film a pokud mohu posoudit, nejlepší dětský film za hóódně dlouhou dobu. (17.12.2008)