Cesta peklem

Náhodou, tenhle „thriller z drsného života filmových kaskadérů“ byl mnohem menším zklamáním, než jsem očekával. I když teda zápletka žádná sláva, ale akce docela ušla. Krom jiného je to, co se mizanscény týče, docela pěkné retro roku 1995, sociologicky pak poučný dokument o době, které chyběl vkus (ne ten filmový). (12.06.2008)

Ech... prostě to vypadá trapně. Trvalo nám to docela dlouho než jsme pochopili, že kvalitní akční film u nás - utopie číslo jedna. Aspoň, že se Martin Hollý poučil z některých chyb které předtím produkoval Vít Olmer u Nahoty na prodej. Očekávat nicméně akční zábavu je téměř nemožné - režisér, co si vytvořil slávu za české nové vlny se na stará kolena vrhnul na akční žánr a zákonitě narazil. Akce je trapná, scénář úsměvný. Ale jak říkám, lepší než Vít Olmer. (09.10.2005)

Na to, že Česká republika má jedny z nejlepších kaskadérů v Evropě a snad i na světě, je tenhle film děsně špatnej. A je to škoda, protože takové povolání by si v Česku zasloužilo pěkné zpracování. Herci každopádně super a kaskadérské scény boží. Ale to je taky to jediné, co je u tohoto filmu dobré. (02.12.2013)

Pročpak asi role hrají herci, scénáře píšou scénáristé a kaskadérské kousky provádějí kaskadéři? Protože mívají talent a vědí co a jak. Když píšou kaskadéři scénář a ještě hrajou, tak to bývá ..slabší. Petr Jákl si udělal radost, vyložený propadák film není, prostě jen sotva průměrný pokus o psycholgické drama opepřené nějakou akcí. (03.11.2014)

"Potomci" Jaroslava Tomsy mají po celém světě renomé kaskadérských mágů. Pracují na těch nejdražších filmech Hollywoodu a doma se dostávají do těžkého konfliktu s českým neumětelstvím. Od pádu železné opony český film neuvěřitelně upadá. Nikoliv však provedení, ale scenáristicky. Budiž omluvou, že autor tohoto filmu není profesionální scénárista, nýbrž člen kaskadérské obce, co ale omluvit nelze, je vyznění celého filmu. Pravděpodobným úmyslem mělo být vyzdvižení filmařské práce, o které se moc neví, málo se o ní píše, ale bez které by spousta filmů přišla o notnou dávku atraktivity. Kaskadéři jsou a budou (pokud je nenahradí CGI loutkami, což by byla škoda) součástí filmařského světa, ale tady jim chybí vnitřní prokreslení. Petr Jákl se snažil být za každou cenu sentimentální, ale moc se to nepovedlo. Měl možná zachytit typově lidi, které má sám v týmu, ale vesměs pánové Dejdar, Nový a Vetchý hrají tu samou postavu, která se řídí heslem: Šplhej ostatním po zádech a dávej při tom pozor, aby někdo jiný nevyšplhal po tvých zádech výš. Akční scény dopadly i na české poměry nadmíru dobře, ale vzhledem k tomu, že byly jen kořením a ne hlavní ingrediencí, jde o chválu druhořadého prvku. Práci kaskadérů jsem vždy obdivoval, proto je škoda, že místo pamětního sousoší se jim dostalo náhrobního kamene. (20.04.2011)