Ninja Assassin

Příliš obyčejné, holé, šablonovité. Dominuje jednoznačně notně charismatický Rain, který se rozhodně hýbat umí, avšak otázku: nakolik si vypomáhal bezpečnostními technikami... záměrně nepokládám, neboť odpověď na ní znám (salta s horizontálními vruty nebo přeskakování po konstrukcích udělám klidně taky, když budu zavěšen do šesti popruhů...). Budiž ale, Rain vypadá dobře, ninju jsem mu v pohodě věřil. Bojové sekvence: občas dobré, někdy nepřehledné, téměř vždycky v černočerné tmě. Choreografie: docela slušná, většinou jeden dva zablokované údery, pak sek mečem, kusarigamou nebo hod šurikenem a scénu zaleje fontána digitální krve. Opravdu, tohle je podívaná plná největších fatalit: po Rainových zásazích létají ve zpomalených záběrech nohy, ruce, prsty a další kusy těl a všude se valí proudy umělé červeně. Příběhem omšelé jako kuchyň podprůměrné restauraci před návštěvou Zdeňka Pohlreicha, fyzično v porovnání s Florentinových Ninjou skoro absentuje, Sho Kosugi působivý, závěr pohádkový. Chutná to, jako kdybyste jedli sushi, které se místo sojovkou potírá teplou krví. Dobrou chuť. 40 miliónů dolarů(rozpočet)/61,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (10.04.2010)

Je smutné, že deň po zhliadnutí tohto filmu idem napísať komentár a neviem čo písať, pretože si poriadne nepamätám o čom film bol, a to asi o niečom svedčí. Keby som mal samostatne hodnotiť akčné scény, tak by bezpodmienečne dostali plné hodnotenie. Akcia je v tomto filme naozaj neutíchajúca a pre nadšenca žánru určite nebude sklamaním. Film však nemožno zakladať len na scénach s akciou, ale treba ich vo filme aj niečím pospájať. Najideálnejším riešením je obvykle dobrý scenár, originálny príbeh, dobré herecké výkony, hudba a ostatné zložky filmu, ktoré vidíme najmä pri nomináciách na rozličné filmové ceny. Všetky však vo filme šliapu len akýmsi zlomkovitým tempom a na výsledku je to citeľne badať. 60%. (01.03.2010)

DVD/// Obsazení 7/10 Děj 8/10 Hudba 9/10 Efekty 10/10/// +jednoznačně vydařená akce, krev, všechno lítá, ruka sem, noha tam, prostě filmík jak má být -nic zásadního, možná některé postavy mohli být přehlednější/// Nějak takhle měl mistr Tarantino natočit Kill Billa, nebát se krve, nemít strach z přístupnosti a snažit se ty jatka pořádně na plátně ukázat. To co mě na zmíněním filmu vadilo, tady není, což znamená, že vás při sledování čekají pořádná jatka. Krví a useknutými údy se tady opravdu nešetřilo a já se královsky bavil. Trochu víc logiky by sice neuškodilo, ale to od žádného akčního filmu chtít nemůžu. Velká spokojenost a teď mě omluvte, jdu nabrousit katanu.../// Celkem 84%/// (14.05.2010)

Na scénáři je sice vidět, že byl napsán za 53 hodin, ale schématizmus, spousta klišé a lacinost dialogů alespoň u mě fungovaly "regresivně" - vrátil jsem se díky nim do dětství (vždyť takhle ty martial arts fláky byly vystavěny - včetně první flashbackové poloviny). Navíc zápletka, příběh i způsob vyprávění je zde jenom proto, aby motivovaly přehršel nápaditých (baterka) a přehledně zrežírovaných atrakcí, které reflektují vývoj akčního filmu posledních tří dekád: od kultu těla osmdesátých let ve flashbackových scénách přes fillm pohybu devadesátých k současnému bourneovskému parkour stylu a pastiši cizích kultur. Navíc si myslím, že se jedná o velice zdařilou poctu asijským - především japonským - exploatačním bijákům, kterou docení především ti, kteří mají nakoukáno a říkají jim něco jména jako Meiko Kaji, Reiko Ike, Sonny Chiba, Kinji Fukasaku, Sogo Ishi či Norifumi Suzuki. Obsazení Raina a zasazení do neasijského prostředí s anglickými dialogy chápu jako přijatelnou daň za přiblížení jedné kultury druhé, a to prostřednictvím jejich prostředků: okázale digitálních triků. Kdybych měl parafrázovat kultovní hlášku z jednoho Tarantinova scénáře, napsal bych, že NA není jako "jeden film se Sonny Chibou, ale hned tři - a to najednou"! (14.02.2010)

U filmu tohoto ražení člověk nepředpokládá inteligentní scénář, nicméně i v rámci svého žánru tvoří Ninja podprůměr a zjevné blbství z něj vyzařuje na míle daleko. Jestli něčím opravdu vyniká, tak je to vysoce nadprůměrná dávka brutality, kde kečup stříká k potěše majitelů rajčatových plantáží na všechny strany a usekané údy létají vzduchem jako petardy při novoročním běsnění. V rámci své katagorie snímek disponuje slušnými herci, kteří nepředvádějí jen nějakou akci, ale jsou schopní i předvést emoce. Jinak jde o sbírku těch nejprofláknutějších žánrových klišé. Celkový dojem: 10 %. (16.06.2010)