Milk

Gusi Van Sante, já vím, že na tebe Akademie pořád tak nějak kašle, ale není točení politického gay soft porna už fakt trochu moc tlačení na pilu?:) Tak, politicky i jinak nekorektní humor máme za sebou (tudíž už nebudou žádné další vtipy, ani o mlíku na bradě), a můžeme si říct něco o filmu jménem Milk. Je to frontální útok na Oscara, tak nezaměnitelný jak jenom může být. Je to skutečné, je to nekorektní, je to výborně nasnímané i zahrané (Josh Brolin, OMG), a je to - jak jinak - tragické. Dohromady tomu není co vytknout, a sond do nedávné minulosti největší světové demokracie (a nejenom té) není nikdy dost. Výtky, které lze mít, jsou ryze subjektivního charakteru, a já je nemám. Vřele doporučuji jako doprovodný materiál do hodin dějepisu, zejména na církevních gymnáziích:) 80%, o kterých nemíním diskutovat. Mimochodem k otázkám naší vlastní liberálnosti a demokratičnosti asi tolik - ani Nový občanský zákoník, který má "komplexně upravovat základní otázky života každého občana" - včetně práva rodinného - nebude obsahovat úpravu registrovaného partnerství. Proč? Mám-li parafrázovat to, co na přednášce o NOZ onehdy pronesla prof. Hrušáková, tak proto, že představitelé Lidovců na vládě začali prskat "že je na to zvláštní zákon, tak co jako ještě chcete". Mimochodem vřele doporučuji najít si na ivysilani Máte Slovo z 18. 3. 2010, tam se dozvíte něco o "zločinech proti Bohu a přírodě";) (04.06.2012)

Naprosto neutrální hodnocení, protože tento film ve mně vyvolal tak rozporuplné pocity, jak málokterý. Jako životopisný film určitě jeden z těch lepších, zajímavý, místy napínavý. Hraní obsazených bezchybné. Jenže.....homosexualita....proti ní nic nemám, ať je teplouš, kdo chce, ať si dělá co chce. Když vidím na ulici dva hošany, jak se vedou za ručičky, nic to se mnou nedělá, ale proč se proboha musím dívat, jak se moji oblíbení herci imrvére cicmají? Řeknu vám, že po 5 minutách jsem se tak tak držel, abych to nevypnul....příště budu v podobném případě chytřejší, a použiju Wikipedii. Pošetřím si tím nervy na jiný dobroty... (28.02.2013)

Harvey Milk je takový Gándí amerických homosexuálů a film o něm - velkolepé, strhující politické drama je mnohem více skutečnou poctou a komplexním dokumentárním zpracováním, než prvoplánovaným tahem na Oscary, či lacinným útokem na naše bolavá srdíčka. Vždyť už jen to, že konec se prozradí hned na počátku jasně naznačuje, že fakta zde hrají prim a pokud to někoho emocionálně zasáhne, pak je to jen vedlejší důsledek nadmíru podařené režie, výborné gradace a perfektně hrajícího Penna, u něhož mimochodem také věřím, že nemyslel jen na to jedno (Oscar) a dal do toho kus sebe (ups, to snad ne). Příkladně odvedená práce, ale v čem je tedy problém? Psychologie postav a celkově postavy, kromě Harveyho, jsou částečně upozaděny, což sice vzhledem k ambicím snímku není úplně špatně, ale snižuje to onu klasickou zábavnost... 7/10 (31.12.2008)

Herecký koncert o homosexualitě, kterému by kratší stopáž neuškodila, neboť v druhé polovině už začíná ztrácet dech. I přesto je snímek několikrát snáze stravitelný než z téhož roku uslzená Výměna, snažíc se taktéž zaobírat vážnými tématy. Velmi povedená hudební stránka, poctivá režie. Největší zásluhy posílám trojici Penn, Hirsch a Brolin, kteří se tentokrát vytáhli opravdu vysoko. (30.10.2009)

Nejedná se o předem promyšlený biopic s tahem na oscarovou branku (přestože nálepka "na základě skutečné události", kontroverzní téma a herecké obsazení by tomu nasvědčovalo) a Sean Penn nechce dalšího Oscara, protože MILK záměrně vytváří pnutí mezi uměleckým filmem portrétujícím osobnost a dobu, její rozpoložení, aniž by se vynášely jakékoliv závěry, a chladně akademickým středně-proudým filmem stavícím na okázalých hereckých výkonech a vystižení doby prostřednictvím vhodných stylistických prostředků (dlouhé statické záběry, split-screen apod.). Proto je cokoliv vyššího záměrně zlehčováno (TOSCA), proto jsou vkládány archivní záběry, které jsou nerozeznatelné od zrekonstruovaných a nově natočených, proto je nám příběh vyprávěn - jako v ZABIJ NIXONA - Pennem/postavou, kterou Penn ztvárňuje._____ I uchopení postav homosexuálů hraničí s karikaturou a pennovské plné položení do role je zde glosováno. (Penn nezískal Oscara za JMENUJI SE SAM, protože byl "fully-retarded", za MILK - obávám se - ho také nezíská, přestože jeho "fully-queer" je uvědomělý a vytváří se analogie mezi prvním homosexuálním funkcionářem bojujícím za práva gayů a lesbiček a Seanem Pennem, jehož filmy jsou o svobodě.)_____ Typicky gusvansantovský rukopis, projevující se na tematu homosexuality a nechronologickém vyprávění, tak neslouží k vymezování se vůči mainstreamu, s kterým měl co dočinění (DOBRÝ WILL HUNTING, PSYCHO, OSUDOVÉ SETKÁNÍ), aby poté začal experimentovat s formou a trpěnlivostí diváka (GERRY, SLON, POSLEDNÍ DNY, PARANOID PARK), protože v MILK se oba přístupy střetávají a především z toho pramení divácké potěšení. MILK je nejlepším filmem o homosexualitě (a zároveň filmem o filmech o homosexualitě, o jedné době - 70. letech a dvou amerických produkčních systémech - středně-proudém a nezávislém) a nejlepším filmem Guse van Santa. Je to hrozně chytré, ale osloví to málo koho. P.S. Označit film za "akademický" a Pennův výkon za "(vy)chtěně oscarový" není necitlivé vůči homosexuálům, ale vůči filmům o nich (srovnej MILK a PHILADELPHIA). 10/10 (17.12.2008)