Cvokař

CHCI SE VRÁTIT NA SCÉNU A PÍCHAT. Zase jeden film u kterého jsem se výtečněně pobavil, aniž by byl skutečně veselý. Hlavně výbornými a vtipnými dialogy. Problém byl klasicky v jakémsi happyendu, kde se najednou charaktery lidí mávnutím kouzelného proutku promění a všichni žijou šťastně až na věky - nechápu jak to můžou vždycky takhle posrat. (10.08.2010)

Nic z toho, co dále napíšu, neplatí o Kevinu Spaceym, protože ten člověk nikdy neumí zklamat. Jako milovník, jako drsňák nebo jako životem zničený muž. Až mě z toho bolí srdce, kdykoli se tenhle člověk ve filmu trápí, už asi stárnu, ale už zkrátka nezvládám vidět Kevina ve filmu brečet. Cvokař je poněkud výrazně depresivní film. Nejenom, že se člověk pomalu ale jistě ztrácí ve všech těch promrhaných lidských životech, ale potýká se i se skutečností, že místo aby byl rozebrán osud postav, které považuje za hlavní, vidí jen zdlouhavé a nezáživné chování a jednání směsky dalších podivných lidí, které sice mají hodně prostoru, ale žádné výsledky to nepřináší. Nápad určitě tento film měl, snad by i vypadal lépe, kdyby nebyli pořád všichni ostatní tak znudění a dalo se jim jejich starosti věřit. Tohle znovu vidět nemusím. (30.09.2011)

Zhulený cvokař, pečlivě hýčkající celebritám jejich vymyšlené problémy, je pro mne velmi interesantní postavičkou. A když ho okolnosti postaví, či spíše opatrně položí, před skutečný případ, tak je zábavné sledovat jeho pokus o samovyléčení se. Kdyby tím cvokařem nebyl Kevin Spacey a kdyby zpovídané celebrity netrousily hypochondricky výživné hlášky, tak by nebylo důvodu se na tento snímek vůbec dívat. Jenže Kevin splynul s pozvolným černohumorným tempem tak dokonale, že z námětu řídkého jak spodky Varla Frištenského vykouzlil docela příjemný film. (13.06.2012)

Já bych v tom filmu ani nehledal žádný velký drama. Mně to spíš přišlo jako taková ujetá, trochu černá komedie. Navíc to má šťastnej konec. Zhulenej psychiatr v podání Kevina Spaceyho asi měl vzbuzovat nějakou lítost, ale mně připadal spíš legrační. Stejně tak jako jeho pošahaný pacienti v čele s Robinem Williamsem. Jeho role sice byla menší, ale dost zábavná. Slabší stránkou filmu je scénář. Chvílema se příběh tak nějak rozpadá na menší epizodky, aby se pak najednou stala nějaká podivná náhoda a zase se to všechno nějak splácalo dohromady. Závěr filmu pak vyloženě působí jako deus ex machina. Kdyby se na scénáři trochu víc zapracovalo, mohlo to dopadnout rozhodně líp. Ale ani tak nemůžu říct, že by se mi film nelíbil. 70% (12.09.2010)

A mně se to líbilo. Je sice pravda, že námět lidských osudů tu již několikrát byl, ale stále je z čeho vybírat, něco už jsme viděli a něco zase ne. Tak to prostě je. Spaceyho hraní se mi líbí a kdyby na konci Americké krásy umřela jeho žena a ne on, dalo by se to s troškou nadsázky považovat za pokračování. Kritiky konce se ode mě nedočkáte, občas je dobře, když film neskončí jen smutně, no ne?:-) (28.11.2009)