Dobrý den, město

Úvodní titulky s obrazy na kterých jsou malebně vyobrazeny panelové králikárny, těžební věže, či tovární komíny vypouštějící do ovzduší síru a to vše s chytlavou a pozitivní hudbou, mě připravili na pořádnou normalizační masáž, kde moudří soudruzi pomůžou starcům, nastávajícím rodičům, či alkoholikům. Ale nedočkla jsem se. Dobrý den, město je naštěstím solidním dramatem o problémech lidí, které je však silně poplatné době. Škoda, protože to jistý potenciál mělo. (21.05.2010)

,,Dobrý den, maminko v šátku, ať Vám Slunce brzy prádlo usuší. Dobrý den, kolono chlápků, hodně dobré atmosféry do duší. Dobrý den, tátové v díle... '' ------- Tak tuhle budovatelskou píseň si jistě zpíval režisér Hanibal, když točil Dobrý den, město. Nejsem z Kladna a tak nedokážu ocenit výhled z upravené zahrádky na čadícíc ,,Ocelové město'' jako soudruh Moučka. Film je složen z několika příběhů několika rodin, které se ve filmu sice potkávají, ale každý si žije to své a na děj osudy jako celek nemají valnějšího významu, snad je, že všichni jsou obyvatelé Kladna. A tak tu máme autobusáka jandáka s těhotnou ženuškou, soudruha Moučku jdoucího do důchodu, důchodce, kteří se nechtějí ze svého domečku stěhovat do paneláku a Lojzu Švehlíka, která má doma trampoty což se odráží v jeho áčkách na šachtě... Nejbizarnější však na tom bylo, že při poslechu Fišorovy (hezké!) hudby se mi vybavovala Valérie což bylo v ostrém kontrastu se záběry na paneláky a komíny chrlící oblaka sajrajtu do ovzduší! Dávám za dva pórky z tržiště. * * (15.04.2017)

Epizody z životních příběhů obyčejných lidí v průmyslovém městě. Osudy několika z nich jsou přiblíženy bez ideologického podkresu, realisticky, s nádechem staré doby. Nejvíce nostalgicky působí příběh starých manželů, zelinářů, mladí řešili úplně jiné starosti. Za příjemné obsazení, celkem milý a uvěřitelný děj a absenci "soudruhů" hodnotím tento nenápadný film celkově pozitivně. Poslední hvězdička je za to, že se film odehrával na Kladně, jež bylo rudé a šedivé, rozbité a působilo depresivně. (10.11.2022)

Obyčejné příběhy lidí z komunistického Kladna. Už titulky napoví, že se nejedná o město, ale apokalyptickou ekologickou hrůzu. I děti to hezky namalovali. Detonace asanací rodinných domů připomínají válku na Ukrajině. Marie Mottlová je z asanací tak na bednu, že jí otíkaj nohy. Blbec Moučka bez práce nevydrží a bude tam otravovat až do smrti. Ten film je zajímavý tím, že prakticky nenese žádnou informaci ani příběh. To je kumšt natočit! (10.04.2022)

Příběhy lidí které spojuje pouze jedna jediná skutečnost. Všichni žijí v normalizačním Kladně. Dalo by se říci, že je to povídkový snímek ve stylu, ve své době velmi populárních Bakalářů, jenom je vyprávění propletené a tak tedy na přeskáčku. Každý obyvatel má svůj osud, svoje starosti. Rozvedený muž žije sám s jedenáctiletým synem, o kterého bojuje jeho matka, mistr z válcovny jde do důchodu a řeší se synem jeho nezájem dokončit školu, staří manželé stěhující se z domku do paneláku, načeš pro paní je velice těžké si na nový domov zvyknout a o řidiči autobusu, jehož žena očekává miminko. Na snímku je ohromující nostalgická reálnost doby a přesvědčení. Nijak neuškodí ani dnes a je vcelku škoda, že je televizemi přehlížen. Jedná se o obyčejný film o obyčejných lidech, obyčejných životech, v obyčejném městě. (04.09.2014)